Jak vdechnout naději Poslednímu místu? Architekti za citlivý návrh hřbitova získali cenu

Může se člověku dostat ukonejšení skrze architektonické zpracování místa? Nelehkou otázkou se zabývali Mjölk architekti při rozšiřování hřbitova ve Vratislavicích nad Nisou. Doplnili jej o rozptylovou loučku a pietní místo, obojí navržené s citem k hlubokým emocím, které zde lidé prožívají. 

Použité prvky – kruh, kámen a světlo, a jejich symbolika otevírají pozůstalým respektující prostor k truchlení, detaily jejich pozornost směřují i k naději. „Jaká je povaha smutku a truchlení ve společnosti, která již nesdílí náboženský nebo filozofický pohled na smrt a co přichází po ní? V návrhu rozšíření vratislavického hřbitova jsme hledali formu, která je patřičně důstojná, ale zároveň obsahuje špetku naděje, aniž by se odkazovala k náboženským symbolům,” uvedli architekti. Za zdařilý příklad konejšivé architektury, jak projekt pracovně nazývali, získali hlavní cenu soutěže Stabra roku Libereckého kraje 2025 v kategorii veřejný prostor a krajina.

Ne náhodou má rozptylová loučka tvar kruhu – odkazuje k cyklické podobě života. Obklopuje ji les pamětních louží, které pomocí plakety se jménem zesnulého připomínají všechny takto pohřbené. Subtilní louče navazují na rituál zapalování svíček, po doteku svítí následujících 72 hodin. “Kruhovou rozptylovou loučku doplňuje obřadní stůl z rostlého žulového kamene vylomeného z úbočí Jizerských hor a háj pamětních loučí. Vsypové loučky jsou umístěny v zadní části hřbitova.  Pokračování dlážděné cesty a středovou osu ukončuje kruhový vodní prvek zrcadlící oblohu nad námi,“ sdělili Mjölk architekti. 

Kromě již zmíněných rozšíření do návrhu Mjölk architekti zahrnuli také pietní místo na upomínku nenarozených dětí. “Sdílení bolesti, duchovní a psychologická pomoc, ale také možnost se s miminkem rozloučit jsou nezbytné v procesu vyrovnání se s touto událostí. Pod vzrostlou břízou jsme navrhli intimní zákoutí s lavičkou a památníkem z rozpůleného kamene, kam může rodina umístit svou vzpomínku v podobě zapálení svíčky nebo drobného předmětu,” podotkli architekti.

292529262922292129232919292429202917291629132914291529182912

Nová část hřbitova tak mění svůj charakter dle denní doby. Přes den je to především kombinace minimalistického pojetí a zeleně, která působí uklidňujícím dojmem. Po setmění prostor osvěcují pamětní louče, které díky své delikátní proporci z dálky připomínají světlo svící.  

Autoři návrhu ze stuida Mjölk – Tobiáš Hrabec, Jan Mach a Jan Vondrák, spolupracovali také se zahradním Atelierem Flera a Archlights Michala Řeháka.