Jak se dělá veřejný prostor podle potřeb a přání jeho uživatelů, na konferenci Placemaking Brno zvou Marie Joja a Barbora Ponešová

BRNO – Během dvoudenního programu vystoupí na konferenci významní představitelé placemakingu a otevřou diskusi na témata taktického urbanismu, strategie dočasného využití, ulic pro děti, zapojení komunit do plánování měst, inkluze v architektuře a revitalizace městských prostor. „Placemaking přispívá k vytváření míst, ke kterým si budujeme vztah, pečujeme o ně a trávíme tam čas, ať už jen procházíme po cestě z práce nebo se setkáváme se sousedy. A je jen na nás, jak tato místa budou vypadat,“ uvádí Marie Joja, ředitelka pořadatelské organizace Archipop.

Konference přiblíží strategie tvorby míst, která jsou nejen funkční, ale mají jedinečnou identitu díky lidem, kteří tam žijí, pracují a tráví volný čas. „Našim cílem je oslovit široké spektrum účastníků konference – od zástupců samospráv měst, kreativního průmyslu, přes odbornou veřejnost až po členy místních komunit. Chceme propojit brněnskou kreativní scénu s partnery evropského významu z Placemaking Europe a Plateau Urbain,“ dodává Barbora Ponešová, členka Archipopu a spoluorganizátorka akce.

Co je placemaking?

Marie Joja: Je to způsob myšlení, který do navrhování prostorů, nebo jak my říkáme míst, zapojuje komunitu, její potřeby a přání.

Barbora Ponešová: Může to znít trochu levicově, ale jsou to racionální strategie, jakým způsobem zahrnout uživatele a i třeba vytipovat budoucí uživatele do toho, co se na místě plánuje změnit a jakým způsobem propojit sociální vazby s chystanými úpravami místa.

Odkud placemaking přišel?

Marie Joja: Dnes je to celosvětový trend. Počátky hnutí jsou v 70. letech v New Yorku. Na konferenci budeme promítat velmi zajímavý dokument The Place Man o Fredovi Kentovi, kde mluví o tom, jak celé hnutí začalo. Stála za tím trojice lidí, která se začala zajímat o veřejný prostor, jak ho definovat, jaké jsou potřeby jeho uživatelů a jak zlepšovat jeho charakter. V New Yorku naráželi na přemíru automobilové dopravy, která blokovala pohyb lidí v prostoru, a také na různé neprostupnosti parků a jiných veřejných míst.

Barbora Ponešová: Je to přímo éra, kdy v urbanismu docházelo ke kritice modernistických tendencí, které vytvářely univerzální a typová řešení a často vznikaly sídelní útvary, kde byl člověk úplně ztracený. Byly zcela mimo měřítko, extrémním příkladem je město Brasília. S kritikou modernistického hnutí přišla celá postmoderna se znovuobjevením člověka a jeho potřeb.

Jak se placemakingu daří u nás? Máme tu příkladné projekty?  

Marie Joja: Různé individuální intervence jsme začaly objevovat, když  jsme sestavovaly program konference a uvažovaly jsme, kdo by byli zajímaví prezentující z hlediska toho, jak přemýšlí nad tvorbou míst pro lidi. Jsou to individuální případy, nemají ani značku placemakingu, ale spojuje je jednotná myšlenka.

Barbora Ponešová: Je tu spousta zajímavých projektů, které jsou atraktivní pro uživatele, ale ne každý vznikal od začátku plánování v režimu přípravy celé komunity na projekt. To je ten moment, který chceme podtrhnout, zdůraznit a ukázat ostatním.

Dá se za placemaking označit tvorba Kateřiny Šedé?

Marie Joja: Určitě. Nejen proto, že navrhuje řešení, ale stěžejní část její práce spočívá v mapování. Mapuje identitu místa, komunitu, místní děje a charakter jako takový, což je právě fáze, na niž se dá navázat intervencí.

Barbora Ponešová: Nicméně všechny fáze je potřeba vzájemně provázat. Jak to, co dělá Kateřina Šedá, tak to, co dělají architekti v dalších fázích. Byly bychom rády, aby se ty fáze spojily v jeden počin. 

Věnujete se placemakingu na fakultě?

Barbora Ponešová: Dá se to tak říct. Letos se nám sešla dvě témata. První plyne z celofakultního projektu a druhé jsme si přinesly ze soukromé sféry, věnující se placemakingu. Zkusili jsme je propojit. Vznikly z toho aktivity Vesna Labu, což spadá pod Fakultu architektury, nicméně strategie placemakingu na nich testujeme.

Co nás čeká na konferenci Placemaking Brno?

Marie Joja: Je to pilotní ročník, jehož cílem je představit ten pojem a placemaking jako takový, definovat ho v jednotlivých fázích a zahájit diskuzi nejen odborné, ale i zainteresované laické veřejnosti. Jde o mezioborovou spolupráci nejen architektů a urbanistů, ale i sociologů, zástupců samospráv, lokálních komunit a dalších.

Můžeme se těšit na vstupy zahraničních odborníků. Celá konference je zaštítěná evropskou institucí Placemaking Europe. Jeden z jejích zakládajících partnerů, Hans Karssenberg, zahájí konferenci online vstupem a bude se věnovat tomu, jaké výzvy města v dnešní době čekají v této tematice. Dále Demetrio Scopelliti z Milána, který se pověnuje taktickému urbanismu a roli dětí v placemakingu. Plynule navážou zástupci Města pro děti z Bratislavy, což je instituce zaštítěná Metropolitním Institutem Bratislava. Zmapují lokální projekty týkající se taktického urbanismu a bezpečného prostoru pro děti ve městě. Z českých jsme vybrali mimo jiné místní brněnské představitele vzhledem k našemu působení. Vystoupí například představitelé Open House Brno, s nimiž se budeme bavit o zpřístupnění architektury a nepřístupných prostor veřejnosti.

Barbora Ponešová: A zaměříme se i na krajinu, přijedou představitelé Landscape Festivalu. Formátem konference jsme chtěly ukázat širší přemýšlení, které je pro placemaking typické, takže je konference spojená s doprovodným programem. Zahrnuje dvě výstavy, jedna už je na Fakultě architektury v Galerii Mini a druhá v KUMSTu. Součástí budou i dva workshopy pro veřejnost. Jeden rodinný pro mladší publikum a druhý oborový pro začínající architekty. 

Jak souvisí placemaking s taktickým urbanismem?

Marie Joja: Placemaking hodně pracuje s dočasnými intervencemi, kdy se testují různé formy jak zapojení veřejnosti, tak realizace projektů. To je podstata i taktického urbanismu, který opět pracuje s krátkodobými intervencemi, jimiž se snaží aktivovat dané místo z hlediska jak dopravních řešení, tak tvorby kvalitních veřejných prostorů. 

Placemaking Brno pořádá organizace Archipop (Institut dočasného využití, z.ú.), jež je zaměřená na inovativní přístupy k aktivaci nevyužívaných lokalit a tvorbě veřejných prostor.