Jak dobře hoří dřevostavby?

PRAHA – Dřevostavby provází nejrůznější předsudky a snad nejrozšířenější je nedůvěra, jak by obstály při požáru. Přitom mýtus jejich snadné hořlavosti vyvrátila řada studií i praktických pokusů. Chování dřevostavby při požáru je navíc velmi dobře předvídatelné. Ročně se u nás vznítí průměrně 3500 budov, což dělá deset denně a fatální to může být pro stavbu z jakéhokoli materiálu. Žádná se však nevznítí sama od sebe, nejčastější příčinou bývá manipulace s ohněm, problém s komínem, kotlem, nebo technická závada elektroinstalace a spotřebičů. 

„Pokud již k požáru dojde, dřevěné konstrukce prokazují pro někoho možná překvapivě vyšší odolnost než například ocelové. Po vzniku ohně se masivní dřevěné prvky stavby poměrně rychle vznítí. V souvislosti s rozkladem organické složky dřeva vlivem extrémní teploty však posléze na jejich povrchu vzniká až několikacentimetrová zuhelnatělá vrstva. Ta následně brání přístupu kyslíku do vnitřních částí prvků, tlumí hoření a disponuje rovněž dobrými tepelněizolačními vlastnostmi. Díky uhlíkaté vrstvě si tak konstrukce může udržet své nosné vlastnosti delší dobu,” říká Jan Včelák ze společnosti Senzomatic.

To platí zejména pro konstrukce z masivního dřeva, jako jsou CLT nebo lepená dřevěná konstrukce Glulam. U rámových konstrukcí je podíl masivního dřeva výrazně nižší, požární odolnost je proto menší a dosahuje se jí použitím dalších materiálů. Ocel trpí při zvýšené teplotě ztrátou únosnosti. Při požáru tak může u těchto konstrukcí poměrně rychle dojít ke kolapsu a úplnému zhroucení.

„V případě dřevostaveb je naopak ztráta nosných vlastností velmi dobře predikovatelná a projektanti tak mají již ve fázi návrhu budovy přesnou představu o tom, jak by se stavba při eventuálním požáru chovala. Na co je však nutné u staveb s konstrukcí ze dřeva myslet, je monitoring vlhkosti,” pokračuje Jan Včelák. „Právě dlouhodobé působení nadměrné vlhkosti může jeho vlastnosti degradovat. V takových situacích bývá nezbytné přistoupit k nákladným opravám, v nejhorším případě k rozebrání nosné konstrukce. Tohoto rizika se ale není třeba obávat, pokud majitel stav své budovy pravidelně kontroluje, ideálně za pomoci moderních technologií. Dnes již na trhu existují chytré senzorové monitorovací systémy, které v reálném čase hlídají nejen vzdušnou vlhkost, ale i hmotnostní vlhkost dřeva uvnitř konstrukce.”

Zdroj: Senzomatic.com