Jak během pandemie přestavět památkově chráněnou stodolu na bytovku
- 17. června 2026
- Realizace
- autor: Jan Gerych
- Foto: Sebastian Schels
TÜBINGEN, NĚMECKO — Historické centrum obce prochází transformací. Hodně se rekonstruuje, kde je místo, zahušťuje se a v našem případě památkově chráněné dvojstodoly se k bydlení upravil zemědělský objekt. Stodola z roku 1806 obsahuje dvojici mlat a stájí s řadou přístaveb a kůln. Tübingenštkým KO/OK Architektur se podařilo památku konvertovat v obytný dům se čtyřmi jednotkami.

První výzva byla vypořádat se s výškou budovy a přitom splnit nařízení ochrany architektonické památky, vyhovět nárokům požární ochrany nebo neohrozit statiku a konstrukci. Celá budova musela být proto nově vyztužena a založena. Obálku a zemědělské vzezření se podařilo zachovat v nejvyšší možné míře až na bývalá vrata, místo kterých jsou teď velká okna cloněná vertikálními přírodními laťkami.

Zásada rekonstrukce byla zpevnit budovu jednoduchou konstrukční metodou odpovídající době vzniku a využít přitom dřevo z bývalé továrny na povozy nalezené na pozemku. KO/OK Architektur se díky tomu povedla renovace s velmi omezeným rozpočtem, během pandemie a při dramatickém kolísání cen materiálů. Nové prvky jsou z místního měkkého masivu a trámy se spojily tradičními tesařskými technikami. Jílové cihly se použily jako výplň jen tam, kde to bylo nezbytně nutné. Nové i staré cihlové výplně jsou zvenčí omítnuty konopným vápnem. Vnitřní stěny mají izolační vápennou omítku.

Nové obytné jednotky jsou přístupné původními stájovými vraty. Dva přízemní a dva podkrovní byty jsou mezonety s vysokými stropy a dřevěnými galeriemi. Bývalé mlaty jsou teď dvoupatrové a vede jimi dřevěné schodiště. Dole slouží jako multifunkční kus nábytku a nahoře jako vzdušný designový prvek. Stejný princip se opakuje ve druhém podlaží domu, jež připadá na původní podkroví. I tam vznikly dvě, resp. tři úrovně bytu.

Dvojstodola je navržena jako památník úsporného domu, přestože se KO/OK Architektur vyhnulí užití high-tech řešení. Příjemné vnitřní klima se jim povedlo dosáhnout použitím materiálů s vysokou difuzní otevřeností a sorpční kapacitou – jílu, vápna a dřeva, které tlumí a regulují vlhkost.