Snaha byla uvést opuštěnou lokalitu minimálními zásahy do života, říká Ivo Stejskal z vítězného studia AOSI

Duben 22, 2022 | autor: Jan Gerych | Foto: Ivo Stejskal, vizualizace Maroš Mitro

Otevřenou soutěž na přeměnu opuštěného statku na kulturní a komunitní centrum obce vyhrálo mladé brněnské architektonické studio. Přinášíme rozhovor s jeho zakladatelem Ivem Stejskalem. 

 

BRNO, KAMENNÝ PŘÍVOZ – Nevyužívaný Šíbalův statek je příkladem české lidové architektury. Domy se sedlovou střechou a provzdušňovacími otvory ve štítech najdete v Kamenném Přívozu skoro všude. Charakteristické jsou pro obec taky kamenné zídky, které ji v údolí kolem Sázavy podpírají. Architekti tyto rysy zachovávají a rozvíjejí.

Obec vypsala soutěž na přeměnu areálu v kulturní centrum – nové srdce Kamenného Přívozu. Prioritou je vytvořit multifunkční interiérový společenský prostor s kapacitou 100 až 150 lidí pro sportovní aktivity, koncerty, školní a společenské slavnosti a další činnosti. Důležité je také umístění literární kavárny, tedy obecní knihovny a prostoru pro jednoduchou kavárnu či cukrárnu s vnitřním i venkovním posezením. 

„Ve stávajících stavbách vidíme prostorový i výrazový potenciál k vytvoření skutečného centra obce, proto navrhujeme objekty zachovat, očistit od nánosů doby do své ryzí formy a díky menším zásahům upravit pro provoz požadovaných funkcí,“ uvedl architekt vítězného návrhu Ivo Stejskal. Spolu s týmem doplnil areál o novostavbu, která vymezuje novou náves a cloní ruch ze silnice, zpřístupnil jej z dalších dvou stran a přidal zeleň. 

Projekt využívá lokální materiály kámen, dřevo nebo pálené tašky. Rozpracovává venkovní terasu jako prostor pro setkávání v exteriéru, zasazuje do ní centrální strom, ovocný sad a počítá s výhledy do údolí. „Návrh nejlépe splnil jak urbanistické tak architektonické požadavky. Oceňujeme smysluplně využitelné veřejné prostranství a efektivní řešení provozních potřeb,“ zhodnotila vítězný návrh porota. Ivo Stejskal nám sdělil víc.  

Kdo žije v Kamenném přívozu? Komu bude komunitní a kulturní centrum sloužit?

V Kamenném Přívozu žije cca 1500 lidí a byl bych rád, kdyby sloužilo všem obyvatelům obce včetně nejbližšího okolí. Zároveň díky své poloze v blízkosti Prahy a známých vyhlídek na Vltavu může sloužit i lidem projíždějícím a nabídnout jim možnost zastavení.

Šíbalův statek má díky svému umístění potenciál vytvoření symbolického středu obce návsi v rámci pomyslného trojúhelníku spolu se základní a mateřskou školou. Předpokládané využití sálu základní a mateřskou školou se tak přímo nabízí. Kromě toho obec předpokládá, že se zde bude konat suchá příprava hasičů, zimní příprava fotbalistů, koncerty, školní a společenské slavnosti, plesy, projekce, přednášky, prostor pro aktivity obecních spolků, divadelní představení, volby, reprezentativní prostor pro setkání obce s partnery atd.

Jaká je historie statku? Kdo byl Šíbal?

V pamětech Václava Hory stojí, že rolník František Šíbal byl majitelem statku od roku 1840. Statek postoupil synovi Josefovi a ten zas svému synovi Antonínovi. V roce 1950 odešel Josef Šíbal na výměnek a o statek se staral syn Antonín, který se oženil s Vlastou, dcerou pekaře Karla Macka. Statek je v rodě Šíbalů přes 300 roků, protože je ve starých záznamech zmínka, že v roce 1654 prodal Ondřej Drna statek Pavlu Šíbalovi, po němž jej zdědil dlouholetý rychtář Jakub Šíbal. Po odkoupení v roce 2018 je areál v majetku obce.

 

Máte osobní zkušenost s venkovskou architekturou? Jsou podobná centra odpovědí na současné výzvy venkova? 

Osobní zkušenost s venkovským životem mám díky svému otci, který bydlí na vesnici. Díky tomu jsem si prošel všemi hasičskými plesy, fotbalovými přípravami a obecně životem na vesnici, proto mi nedělalo takový problém vžít se do záměru obce. Myslím si, že podobná centra na venkově mají stále svůj význam, doba se mění, aktivity jsou jiné, ale potřeba lidí se potkávat je stále stejná.

Váš návrh vyzdvihuje výraz místní lidové architektury, zmiňujete kamenné zídky a sedlové střechy s provzdušňovacími otvory ve štítech. Jak otvory fungují? V dnešní době oplášťování a utěsňování fasád vypadají docela exoticky.

Provzdušňovací otvory ve štítech jsou zajímavý opakující se detail, který dříve měl svoji funkci. V návrhu se o nich nově uvažuje jako o jemném bazilikálním osvětlení interiéru. Kamenné zídky jsou mnohem charakterističtějším prvkem obce, protože stále plní svůj účel opěrné zdi kvůli svažitému terénu. Nově navrhovaný objekt nejen přebírá materialitu kamenné zídky, která se nachází v jeho místě, ale zároveň přebírá i její podstatu, tedy funkci opěrné zdi, vyrovnání výškových úrovní a vymezení návsi od rušné silnice. Zateplení fasád je dnešní požadavek na vytvoření pohody vnitřního prostředí. Je ale snaha s tím pracovat tak, aby nebyla narušena proporce objektů.

Zmiňujete, že kulturní sál naplňuje požadavky moderní sokolovny, je to příměr, nebo tam skutečně bude Sokol?

Je to příměr přímo použitý obcí v zadání soutěže - vizí obce je vybudovat komunitní centrum, obecní dům, který by z hlediska náplně odpovídal moderní sokolovně, tedy prostoru, kde lze rozvíjet sportovní, kulturní i společenské zájmy a potřeby občanů obce. 

Říká se, že současní architekti mají dostat šanci vytvořit díla, která budou dnešní éru reprezentovat příštím generacím, není vaše rekonstrukce promarněnou příležitostí?

Promarněnou příležitost bych viděl, kdyby místa jako Šíbalův statek zůstala opuštěná. Byl bych rád, kdyby dnešní éru reprezentovala zejména pokora k místu, pochopení genia loci a schopnost minimálními zásahy uvést do života opuštěné lokality. To byla naše snaha, kterou ocenila odborná porota výběrem z 18 podaných návrhů.

Jak byste shrnul váš architektonický zásah do statku?

Zásah do statku má několik rovin. V první řadě je to očištění od nánosů v podobě různých přístavků a dostaveb do své ryzí podoby. V druhé řadě doplnění nové hmoty a vložení zázemí, tak aby splňovalo nároky na provoz. Třetí rovina je vytvoření veřejného prostoru, tak aby plnohodnotně a pohodlně sloužil uživatelům.

 

Ivo Stejskal (* 1991, Brno) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně. Během studií v Nizozemsku na Akademii umění a architektury Fontys Hogeschool vor de Kunsten pracoval ve studiu Groosman v Rotterdamu a poté u  Dam&Partners Architecten v Amsterdamu. Po dokončení studia působil ve studiu  CHYBIK+KRISTOF. V roce 2021 založil ateliér AOSI.

AOSI

 

Autor: Jan Gerych

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies