Zeleně ve městech ubylo, Praha si pohoršila, ale stále patří mezi nejzelenější metropole

Podle digitální iniciativy HUGSI podíl městské zeleně za poslední měřený rok ve světě poklesl. 

ŠVÉDSKO – Už 255 měst ze 60 zemí světa je zařazeno na Husqvarna Urban Green Space Indexu. Ten sleduje stav a vývoj městské zeleně a koncem loňského roku potřetí vyhlásil nejzelenější město světa. Za projektem stojí původně švédská společnost Husqvarna a nizozemsko americká společnost Overstory.  

Posledním nejzelenějším městem na světě bylo vyhlášeno podruhé za sebou americké Charlotte. Následuje jihoafrický Durban, který vyhrál v prvním ročníku a třetí příčku obsadilo nejzelenější evropské město litevský Vilnius. Praha oproti minulém ročníku klesla o jedno místo na 14. pozici. V první desítce jsou dále dvě polská města, čtyři německá a ještě jedno americké.

Index sleduje šest klíčových ukazatelů výkonnosti – procento městské zeleně, její zdraví, rozšíření, poměr na jednoho obyvatele, procento městské zeleně tvořené stromy a trávou. Monitoring vytěžuje satelitní data evropského vesmírného projektu Copernicus, hranice měst vychází z Open Street Map. Umělá inteligence, potažmo počítačové vidění a strojové učení od Overstory čtou satelitní údaje a volí nejvhodnější den k posouzení celkového stavu. Nejlepší hodnocení získává město se zdravou a dobře rozprostřenou zelení s vyšším zastoupením v lidnatějších částech. Za stromy je dvojnásobek bodů než za travnaté plochy. 

Urbanizace krajiny postupuje rychle dál, v současnosti ve městech žije 55% světové populace a podle některých vizí to budou paradoxně města, kde se bude v budoucnosti soustřeďovat zeleň. Zbytek krajiny zůstane zemědělství a dopravní infrastruktuře. Městská zeleň tak nebude symbolickou okrasou, ale životně důležitým zdrojem biodiverzity, kyslíku, pomůže snižovat vedra, pohlcovat dešťové srážky a hluk. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby měl každý přístup k alespoň půl hektaru zeleně do 300 metrů od bydliště. 

Oproti minulému ročníku došlo k úbytku zeleně ve sledovaných městech o 0,08%. Zároveň se celkově zpomalila dynamika proměn. HUGSI vyhlásil výsledky potřetí, data však sbírá už od roku 2016 a v tomto širším horizontu přináší optimističtější závěry. Za posledních pět let se poměr zeleně ve městech zvýšil o procento ze 34 na 35 a také zdraví a vitalita rostlin vzrostla o 10%. Snad je tedy poslední vývoj jen výjimkou z pravidla o zlepšujícím se životním prostředí našich měst. 

HUGSI vznikl, aby kvantifikoval stromy, keře a trávu ve městech, aby zvýšil povědomí o jejich hodnotě pro náš prostor a podpořil politiky a úřady ve správných rozhodnutích. Města se nestávají zelená sama od sebe. Jak dokládají i oba vítězové Charlotte a Durban, svého vynikajícího zeleného indexu dosáhly na základě stanovení ambiciózních cílů a uplatnění odpovídajících politik. V Charlotte naplňují strategický plán, v němž do roku 2050 budou polovinu rozlohy města zakrývat koruny stromů. Využívají k tomu městské organizace, ale daří se aktivizovat taky občanské a neziskovky, třeba Trees Charlotte vysadí ročně 15 tisíc stromů. 

HUGSI