Horácká aréna pod lupou: 5 detailů, které nás v Jihlavě zaujaly

Poslední týdny plní stavba se špičatou korunou stránky médií – nejen těch zaměřených na architekturu. Může za to především význam rozhodnutí umístit halu do centra města a kvalita, s jakou se to povedlo. A zajisté také odvážný vizuál, kterým poutá pozornost. Přestože je stavba důležitá především komplexností řešení, architekti nenechali bez povšimnutí ani ty nejmenší detaily. Pojďte se s námi na některé z nich podívat.

Sklíčka od Bomma – zdroj světla i křehkosti

Design interiéru i koncept celé Horácké arény uvnitř by šel vystihnout slovy transparentnost, upřímnost a rovnováha. Ačkoliv se v interiéru setkáme s přiznanými a do jisté míry surově působícími materiály, architekti ze studia CHYBIK + KRISTOF tento aspekt vyvážili jemnými detaily, které celé stavbě dodávají na křehkosti. Jako třeba špičatá světýlka kopírující vizuál fasády. Pocházejí z nedaleké Světlé nad Sázavou.

„Světýlka v ochozech jsou ručně litá skla od Bommy, tento detail dává surovému materiálu teplotu, povyšuje ho – nebude tady jen hokej, ale i koncerty vážné hudby. Jsme někde na pomezí divadelní a hokejové scény,“ bilancuje architekt Ondřej Chybík. Sklíčka mají kromě dekorativního účelu také účel praktický – monolitické stěny z tvárnic nabourávají a pouštějí dovnitř paprsky světla, které příchozí neustále propojují s okolím stavby. Vzhledem k bublinkám, které se v každém trojúhelníku nacházejí, připomínají také kry ledu, autorský kolektiv nicméně přiznal, že tato podobnost je doslova čirou náhodou.

Svítidla od Tech-fabriky – redukované dominanty z okolí

Čtveřice hlavních vchodů se dívá do čtyř světových stran. Kopírují je také průhledy uvnitř arény, které nejenže tento výhled rámují, ale dotvářejí jej i světelnou instalací, jelikož dominanty z výhledů přetvářejí do zavěšené svítící sochy. O tu se stejně jako ve zbytku budovy postarala firma Tech-fabrika. „Celý systém svítidel je laděn v duchu průmyslového designu – používáme surový hliník, plexisklo a přiznané elektroinstalace, které interiéru dodávají technický, autentický ráz. Vyrobili jsme čtyři velká svítidla s motivy Vysočiny nazvaná Krajina, Mahler, Zelená hora a Průmysl,“ vyjmenoval Lukáš Nerad.

Grafika od Lukáše Kijonky – důstojná a přímočará navigace

Leckdy zdařilou stavbu umí neodborně uchopený navigační systém sesadit o několik úrovní níže. A to se rozhodně nebavíme jen o jeho estetických kvalitách. I ze sebelepších domů můžete nabýt špatného dojmu, pokud se v nich ztrácíte. Architekti CHYBIK + KRISTOF si této skutečnosti jsou vědomi, proto s důstojným grafickým zpracováním počítají už v návrhu rozpočtu. A jejich výsledky dokládají, proč razí správnou cestu. V případě Horácké arény oslovili Lukáše Kijonku ze studia Times New Realism, který po vzoru dominantních prvků navrhl i osobitý font. „Autorský font svými drobnými trojúhelníkovými zářezy reaguje na identitu fasády. Orientační systém je proveden s důrazem na primárně architektonické vyznění budovy – má navigovat, ne dekorovat,“ vysvětlil Kijonka.

Sedačky od Kovostalu – hravě zaplněno i bez lidí

Horáckou arénu v Jihlavě by šlo snadno přirovnat ke konceptu Gesamtkunstwerku, tedy celistvého díla architektů, kteří nenavrhují jen samotnou budovu, ale i její vybavení a nejmenší detaily. V tomto případě spolu s povolanými odborníky daného odvětví. Jak jsme nakousli už v předchozím článku, jedním z případů jsou i sedačky, které vznikly podle společného návrhu CHYBIK + KRISTOF a Davida Karáska z mmcité, pod kterou Kovostal spadá. Sedačky mají kromě detailů kopírujících vizuál arény také charakteristickou barevnost v širší paletě. Odstíny jsou rozmístěny tak, aby celistvosti areálu kontrastovaly, proto nikdy nevypadá prázdný, ani když opravdu je. Samotná instalace podle Ondřeje Chybíka nebyla jednoduchá: „Nahodilost je totiž nejtěžší.“

„Dírky i lomení nejsou jen efektní detail – mají akustickou funkci a pomáhají vytvářet příjemnější zvukové prostředí,“ doplnil Karásek další z funkcí estetického řešení sedaček. Jejich návrh se natolik povedl, že budou zařazeny do běžné výroby. Od klasických tribunových sezení se liší především prostorností a vzhledem, který jejich ekonomickou úspornost ani trochu nenaznačuje.

Fasádní panely – adoptované kousky kovu propojují dům i veřejnost

Jihlavská aréna k sobě na první pohled přitáhne pozornost především výrazným pojetím fasády. Pro spoustu lidí má ale perforovaný kovový panel ještě jiný, osobnější rozměr. Vedení města totiž umožnilo veřejnosti adoptovat jednotlivé panely za symbolickou částku a stát se tak součástí této stavby. I tato iniciativa podporuje otevřený charakter arény, který jí architekti vdechli i fyzickým pojetím její formy. Zájemci o adopci si na speciálním webu mohli vybrat konkrétní desku. „Chceme lidem nabídnout možnost virtuálně spoluvlastnit kus arény a navždy se tak spojit se stavbou, která se velmi pravděpodobně stane ikonickou součástí Jihlavy a její budoucnosti,“ uvedl radní města a manažer výstavby arény David Beke.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že lidé a firmy podpořili arénu pouze symbolicky, součet jejich věnovaných prostředků se na aréně podepsal. „Díky iniciativě s adopcí panelů na fasádě přibyly do rozpočtu téměř tři miliony korun, které jsme využili na věci, jež původně nebyly v projektu, například další vybavení tělocvičny nebo vyhlídkové lavičky na střechu,“ podotkl jihlavský primátor Petr Ryška.

3852385438573845384638483858384938503851384738563855