Ve smart city se nikdo pro blaho planety obětovat nemusí, něco to ale stojí, říká garant konference Jakub Slavík

BRNO – Konference Smart city v praxi se letos bude točit kolem možností využití AI, moderního managementu energií, příkladů dobré praxe ve středočeském kraji a Brně a vše uvede představitelka ministerstva pro místní rozvoj, jež má rozvoj chytrého konceptu v Česku na starost. Uznávaný konzultant v oblasti smart city a elektromobility Jakub Slavík přidá reflexi našeho nejbližšího a zároveň nejčastěji citovaného smart city Aspern Seestadt (psali jsme zde) a upozorní na nesoulad mezi veřejným a soukromým sektorem při realizaci chytrých principů. Zdůrazní nutnost zprůhlednit veřejné zakázky tak, aby firmy zavedené na průmyslových trzích neodrazovala byrokracie, nejasné prostředí, potažmo korupce. Položili jsme mu pár otázek.  

Označení smart dnes nese ledacos, nevyprázdnil se původní koncept na pouhý marketing?

Moderní smart technologie nejsou jen hračky pro velké kluky ale nástroje k dosažení strategických cílů. Cíl smart city je vytvořit takové prostředí, kam se budou lidé stěhovat za bydlením a budou tam podnikat a pracovat v oborech s vysokou přidanou hodnotou, které přinesou ekonomický rozvoj. Existuje tu ale trh a snaha nazývat smart kde co. Chytrost musí být součástí strategie, která hledá odpovědi na budoucí výzvy. Odpovědí je konkrétní technologie, technika, řešení a nebo zelená infrastruktura – opatření v oboru městské zeleně a hospodaření s vodou. Mají sloužit tomu, aby se ve městě žilo lépe a prosperovalo. 

Ekologické a klimatické cíle nejsou v tomto konceptu direktivní příkaz shora ale přirozený důsledek, protože se pěkně žije tam, kde je zeleň, není hluk, zplodiny z výfuků, a toho se dá právě dosáhnout pomocí moderní techniky. Setkáváme se s přístupem, že se pro blaho planety musíme obětovat. Nikdo se obětovat nemusí. Chytré je právě to, že se dají skloubit ekologické a klimatické cíle s obyčejným pohodlím v příjemném místě k životu.  

Ikonické smart city Aspern Seestadt se vystavělo za Vídní na zelené louce. Nakolik je možné udělat smart city ze starého města, jako je třeba Brno?

Brno je náš oblíbený příklad, proto jsme napsali a vydali se ženou, jež je odbornice na elektrotechniku a energetiku a dcerou, odbornicí na veřejnou zeleň, knížku Brno – přátelské město plné inovací. V elektronické podobě je u nás na webu a na konferenci bude k dostání zdarma, protože ji zaplatilo město Brno. Je plná příkladů úspěšné implementace chytrých principů. Brno je historické město plné úspěšných chytrých opatření. Je to město vzdělanosti, elektronové mikroskopie a vesmírného průmyslu. Chytré principy tu najdeme v dopravě – chytré křižovatky dávají přednost vozům záchranné služby nebo městské hromadné dopravy, elektromobilitu ztělesňují multikáry správy městské zeleně, stejně jako „parníky” na Pryglu, které brázdí tamní vody už od poválečného období. Nebyl benzín, zato byly motory ze šalin a olověné baterky, které umístěné na dně udržují lodě ve vzpřímené poloze. Využívají se obnovitelné energetické zdroje – vodní elektrárna v Komíně, Brněnské teplárny podporují instalaci fotovoltaiky na svých střechách, což je efektivnější, než když si dá každý jeden panýlek na tu svou. Odpad se spaluje ekologicky a vytváří se z něj elektřina.

Opatření zasahují také do veřejného osvětlení. Pokud si dobře vzpomínám, právě v Brně provedli před několika lety pokus, že na chvíli zhasnuli všechno veřejné osvětlení. Zjistili tak, nakolik se podílí na celkovém světelném smogu. Ukázalo se, že je jeho podíl poměrně malý, což dokládá, že se v Brně svítí tak, aby bylo bezpečno a zároveň aby se nesvítilo tam, kde není potřeba. 

Brno je první město, kde funguje elektrický popelářský vůz značky Volvo. Řidiče tohoto vozu jsme měli na loňské konferenci a říkal, že kdo jednou přesedlá z dieselu na elektriku, už se nechce vrátit zpátky. Nejen že to nesmrdí a nehlučí, ale taky to nevibruje, takže je to úleva jak pro okolí, tak samotnou obsluhu. Je to ale drahé, vždy je to něco za něco. Chytré na tom je, že chceme li to pohodlí, je potřeba do něj investovat. Takhle bych mohl pokračovat, další příklady najdete v naší knize. 

Seestadt se uvádí jako laboratoř na získávání dat využitelných i pro další případy, víte o nějakých výstupech?

Stavět začali už někdy v roce 2016. V roce 2024 vyšla zpráva, která jej hodnotí velmi pozitivně. My ale raději dáme na to, co sami vidíme. Proto jsme se tam byli podívat začátkem roku a viděli jsme moderní městskou čtvrť s velmi kvalitním napojením na metro. Našli jsme tam spoustu zajímavých, užitečných věcí a taky některé budící rozpaky. Měla by to být zelená čvrť, ale jsou tam rozsáhlé plochy, kde chybí. Zeleň je hlavně ve vyvýšených vnitroblocích, což je docela dobré řešení, lidé tam mají záhonky, je to chráněné od dopravních tepen. Na dopravních ulicích je to ale dominantně vydlážděná, vyasfaltovaná plocha. Neviděli jsme jedinou nabíječku na elektromobil, vše, co tam jezdilo, byla benzínová auta a sdílená elektrokola. A těch aut tam jezdilo a na ulicích parkovalo požehnaně, navzdory podzemním garážím a deklarovanému 20% podílu aut na veškeré přepravě. 

Na břehu jezera, zatopené pískovny, je příjemné prostředí pro dětské hry, i když bych se jako dědeček třásl, aby mi tam děcko nespadlo. Jsou tam městské pláže a spousta dětských hřišť. Je to pěkné místo k bydlení a žití, i když se to zdá být tak trochu čtvrť pro přistěhovalce. Domy dost připomínají naši bytovou výstavbu v satelitech, taky jsou trochu stísněné jako u nás a každý si soukromí řeší, jak umí, balkonky si zakrývá. Je to pěkný moderní satelit, ale ještě by to něco chtělo – víc zeleně do ulic a elektrodopravy vyjma toho metra.

Více Vašim čtenářům rád povyprávím na naší konferenci Smart city v praxi, kam jsou srdečně zváni.

Jakub Slavík se narodil roku 1963 v Praze. Na pražské Vysoké škole ekonomické vystudoval ekonomiku dopravy a postgraduální kurs oceňování podniků. Na britské Sheffield Hallam University absolvoval manažerský postgraduál MBA. Prvních dvanáct let své čtyřicetileté praxe strávil jako ekonom na železnici, mimo jiné při rozvíjení integrované osobní dopravy. Od té doby se věnuje manažerskému poradenství, kde působil dlouhou dobu v mezinárodním prostředí britské společnosti Atkins (dnes AtkinsRéalis). 

Posledních třináct let provozuje se svojí kolegyní a manželkou Pavlou rodinnou konzultační firmu zaměřenou na rozvoj smart city, elektromobility a moderní veřejné dopravy, zejména elektrobusů. Jeho stopu jako člena velkých konzultačních týmů nesou i takové projekty, jako je budovaná linka D pražského metra nebo kolejové napojení pražského letiště, připravované jako veřejně soukromé partnerství (PPP). Kromě již zmíněné publikace o chytrém Brně je autorem populárních manažerských učebnic i knížek o elektromobilitě a smart city, které jeho firma také sama vydává. Osvětu ve svém oboru šíří s manželkou prostřednictvím svých portálů Proelektrotechniky.cz a Smartcityvpraxi.cz nebo odborných konferencí, jako je právě Smart city v praxi, a také v bezpočtu článků pro odborná i všeobecná média.