Chci přitáhnout mladé sběratele. Pro mnohé je umění investicí i cestou k inspiraci, říká galeristka Anna König Vlk

BRNO — Prázdninové limbo rozvířila zpráva, že v Obřanech vzniká König Vlk Gallery. V pěkně zrekonstruovaném secesním domě na kopci u zastávky Bílovická se původní obchod s potravinami promění v snad najzazší výspu brněnské umělecké mapy věnovanou současnému umění. Za nadějným počinem stojí uznávaná kurátorka Anna König Vlk, již jsme v jejím novém prostoru navštívili a vyzpovídali. 

Co vás přivedlo k rozhodnutí založit si vlastní galerii?

Jednalo se o dlouhodobý proces uvažování, kterému předcházelo několik let příprav a více než rok intenzivního hledání vhodného prostoru. Od kolegů jsem se dokonce dozvěděla, že jsem o tomto tématu mluvila jako o svém tajném snu již před pěti lety, což si ani nepamatuji! Samozřejmě, člověk neustále na něco čeká a říká si, že bude mít lepší podmínky, více zkušeností, bude lepší příležitost, bude déle v oboru… Ale kdy vlastně přijde ten správný moment? Nepřijde, dokud se do toho člověk nepustí. 

Jistěže, jsou za tímto rozhodnutím i mé osobní ambice, nebudu lhát. Obzvlášť, když se člověk dlouhodobě věnuje kurátorství, umělecké činnosti a zároveň vede galerii. Což je samozřejmě také moment, kdy lidé odvětí: však ty už jednu galerii máš. Což není až tak pravda. Ano, působím v INDUSTŘE, ale galerii INDUSTRA ART beru jako zavedenou galerii s přesně nastavenou vizí a celkovým směřováním. Vždyť příští sezóna mezinárodního open callu bude již desátá. 

Baví mě ukazovat brněnské a samozřejmě celorepublikové scéně, jaké máme nejlepší současné české a zahraniční umělce a kam se zhruba ubírá trend. Ale stále tu vidím určitou potřebu. Brno nemá galerii, která by fungovala na modelu dobré prodejní galerie současného umění a zároveň by byla nezisková a otevřená pro všechny. Tento model tu není zastoupen, a touto cestou bych se v König Vlk Gallery chtěla vydat.  

Máte nějaké vzory nebo inspirace?

Normálně vzory nemám, protože mou rolí je neustále sledovat výtvarnou scénu a baví mě spousta projektů. Plato, Kunsthalle, komerční i neziskové galerie u nás i ve světě – ráda je sleduji, ale toto je úplně jiný prostor. Budou se na něj muset aplikovat podobné procesy, ale cestu si musí vyšlapat sám. Jako kurátorka/galeristka potřebuji být s daným prostorem spjata, musí být pro mě opravdu něčím jedinečný, ať už jde o industriální, nebo secesní architekturu. Musí mě pohltit tak jako v případě tohoto místa. Potřebuji se k němu neustále vztahovat a pak podle něj volit adekvátní prezentaci, vytvořit dokonalou souhru mezi prostorem a uměleckým dílem.  

Kdy dojde k otevření galerie?

První sezónu odstartuje výstava Václava Kočího, která bude mít vernisáž spolu s oficiálním otevřením galerie 18. září. Máme před sebou ještě spoustu práce. Václav plánuje nové obrazy a objekty. Jeho tvorba se aktuálně vyvíjí úplně novým směrem a já se vážně těším, až galerie ožije uměním. Jsem vždy ráda, když mi umělec kývne na nabídku spolupráce. Je to pro mě velká zodpovědnost jak z roviny kurátora, tak galeristy.

Na jaké umělce se budete zaměřovat?

Upřímně nemám ráda tematizování. Podle mě to vyvolává zbytečný tlak na umělce a jejich tvorbu, neboť se snaží přizpůsobit nabídce bez ohledu na to, jakým směrem se vyvíjí jejich tvorba. Pokud člověk sleduje současnou uměleckou scénu, tak vidí, jaké důležité otázky rezonují ve společnosti a kam se svět umění posouvá. Toto je třeba reflektovat nejrůznějšími přístupy, skrze různorodou prezentaci umělecké tvorby. To znamená zaměřit se na umělce jako osobnost. Ráda bych prezentovala umělce, kteří už ví, co dělají a mají v tom jasno. Neustále se snaží vyvíjet, ale jejich styl je čitelný, takže se za ně můžu postavit a říct: ano, toto je za mě kvalitní umění. Proto mnohé umělce sleduji dlouhodobě a vnímám, jak se jejich tvorba vyvíjí. Zároveň je pro mě důležité znát toho člověka a vědět jak pracuje a jedná. To je ta druhá strana uměleckého provozu. Když je vzájemné porozumění, tak vím, že se nám bude daleko líp spolupracovat.

Jaký chcete mít výstavní model?

Galerie má 80m2, což poměrně jasně určuje výstavní strukturu zaměřenou na maximálně jednoho až dva umělce. Když se v průběhu roku zvládne udělat jedna menší skupinová výstava, bude to spíše bonusem než prioritou. Chci umělcům dát větší prostor pro prezentaci a sama vnímám, jak je měsíc krátký. Proto se budu držet dvouměsíčního modelu, což je má aktuální vize. V INDUSTŘE například zvládáme udělat osm až devět výstavních projektů ročně, což zároveň ovlivňuje vzrůstající poptávka po tom prostoru. V rámci loňského roku jsme obdrželi 200 žádostí na výstavní projekty. Kvalita projektů a s ním i odhodlání umělců a kurátorů je neskutečné. Každé léto se upřímně těším, jaká bude následující sezóna, ale s více projekty bychom již naráželi na naše kapacity, což platí i pro König Vlk Gallery.

Koho chcete na výstavy přitáhnout?

V prvé řadě bych ráda přilákala lidi z okolí, neboť v Obřanech žádná galerie není. To je lokalitou podmíněná první skupina. Minulý týden jsem na toto téma hovořila s Ester Hotovou, kurátorkou Galerie Sibiř, která říkala, jak je krásné, že se nám galerie posunují po dráze šaliny číslo 4. Což je naprostá pravda. Druhou skupinou je všeobecná kulturní a umělecká veřejnost. Budu ráda, když si galerii přidají na svůj seznam. Třetí skupinou jsou sběratelé, investoři, galeristé, kurátoři a další. Chtěla bych přitáhnout mladé sběratele, novou klientelu. Osobně vnímám, že je tady trh umění hodně otevřený. Lidé umění věří – ať už jako investici, nebo jako prostředku, jak do svého prostoru vnést osobitost a jedinečnou atmosféru. Jedna z mých rolí je obsáhnout i tuto skupinu.

Budete pracovat s českými umělci nebo i zahraničními?

Dlouhodobě spolupracuji jak se zahraničními, tak českými umělci, což nehodlám měnit. Prezentaci samotnou však chci mít vyváženou s převahou českých umělců. V Brně máme spoustu skvělých umělců, kteří třeba nejsou tak vidět, přestože je jejich tvorba zajímavá a má schopnost přitáhnout diváka.  

Na čem v galerii pracujete právě teď? 

V König Vlk Gallery se musí kompletně nachystat prostor, takže jsou aktuálně v běhu všechny stavební práce. Také vyřizuji potřebné právní úkony a další agendu důležitou pro chod samotné galerie. S Václavem Kočím neustále diskutujeme v ateliéru nebo po chatu strukturu výstavy, jednotlivé práce a výslednou prezentaci a v galerii INDUSTRA ART jedeme i přes léto. Minulý týden jsme zahájili dvě úžasné technologické výstavy a do toho máme ještě rezidenci. 

Rozhodně se nenudím. Navíc léto je o přípravě programu pro následující rok, a to se týká nejen König Vlk Gallery, ale i galerie INDUSTRA ART, kde je open call na výstavní projekty a rezidence. Plus jsou samozřejmě open cally do dalších galerií, kterých se snažím také účastnit, protože je to jedna z věcí, která mě naplňuje a vnímám ji jako velkou inspiraci a zároveň jako důležitou spolupráci s dalšími subjekty.  

Zůstáváte tedy i v INDUSTŘE, budou se vaše pozice nějak doplňovat?

Svým způsobem jsou mé pozice stále stejné. Člověk samozřejmě neustále čerpá nové zkušenosti a přijímá nové výzvy, jen se jedná o dva nesouvisející projekty. Galerie INDUSTRA ART má svůj model založený na open callu, který je otevřen pro všechny. Prezentujeme umělce od nejmladší generace, přes absolventy uměleckých škol, až po etablované umělce. Proces výběru zajišťuje odborná komise, takže impulzy přichází z více stran, i když je závěrečné rozhodnutí na mně. Zároveň musím obsáhnout i to, že galerie není v INDUSTŘE jediným subjektem, nýbrž je součástí většího celku, což má svá pravidla. Přece jenom galerie, divadlo, rezidenční centrum a kavárna s pražírnou pod jednou střechou jsou unikátním konceptem, který stále nemá obdoby a za kterým stojí neskutečné úsilí mých kolegů a zakladatelů. Takže mít „jen” galerii s šesti výstavami ročně, je vlastně nesmírné privilegium.

Kam za hranice chcete své umělce posouvat?

To je jeden z velkých plánů do budoucna. Plány do budoucna jsou krásné, ale nejdřív je třeba zvládnout úspěšně start, představit se veřejnosti, vytvořit si komunitu, zviditelnit galerii doma a samozřejmě ji držet v chodu jak finančně, tak obsahově, což jsou výzvy samy o sobě. Pak přijdou na řadu další plány jako například vyvézt umělce za hranice. České umění na to má, to vím. Nejdeme ale stále tak dobře vidět, jak bych si přála. 

Má galerie nějakého partnera nebo se bude financovat sama?

Člověk musí být otevřený impulsům zvenčí. Nejde si hrát sám na svém písečku, na to je kulturní komunita moc malá. Jsem otevřená zajímavým nabídkám. Zároveň věřím v institucionální podporu. Je to jedna z nedílných součástí existence galerie. Bez podpory města nebo státu si nedokážu představit její fungování. Neodmyslitelnou součástí je velká podpora a důvěra ze strany správní rady, bez které by galerie nemohla vzniknout, za to jim patří velký dík, a samozřejmě podpora blízkých.    

Jak bude galerie vypadat fyzicky?

Vycházím z podstaty samotného prostoru. Galerie se nachází v přízemí secesního domu na ulici Fryčajova 56/64. Dominantou je jistě celoprosklená čelní strana galerie s přístupem na ulici, která dodává prostoru dostatek přirozeného světla a zároveň umožňuje návštěvníkovi z ulice přímo nahlédnout do dění v nitru galerie. Bývalý kupecký krám se zde nezapře. V galerii je zajímavý strop, tvořený z různých podhledů, jako pozůstatek tehdejší architektury a čistá bílá podtrhuje eleganci místa. Pro samotnou operativu považuji za skvělé dostatek úložného prostoru, sociální zázemí, široký vjezd do dvora, který umožní i transport rozměrnějších děl, a samozřejmě dostupnost. Zastávka autobusu je hned před domem a z šaliny č. 4 je v galerii člověk pěšky za 8 minut.  

Budete vystavovat jen v galerii nebo i na internetu?

Obojí považují za velmi důležité. Fyzická prezentace je samozřejmě primární, ale i na internetu musí být odpovídající prezentace, jež předvede nejen vystavená díla, ale podle domluvy i další práce, které umělci chtějí poslat do světa. Z dlouhodobých průzkumů vyplývá, že web je klíčový proto, aby člověk instituci primárně našel a udělal si o ní první dojem, což nechci v žádném případě podcenit. Žijeme bohužel ve světě sociálních sítí, kdy je linie mezi realitou a virtuálním světem tak tenká, že se to už ani nedá moc oddělit.   

Budete aktivní na sociálních sítích?

Ano, web je klíčový, ale galerii budete moci sledovat jak na Instagramu, tak na Facebooku. Již delší dobu vnímám, že Facebook ztrácí svou pozici primární sítě, ale stále dobře funguje jako nástroj propagace událostí. Dle mého brzy příjde nějaký nový nástroj, který pohltí ten stávající. Ještě galerii uvidíte na LinkedIn, který vnímám jako důvěryhodnou a profesionální prezentaci institucí.

Anna König Vlk (*1992) je v současné době ředitelkou galerie INDUSTRA ART v Brně, konzultantkou pro galerijní a výstavní management, nezávislou kurátorkou a umělkyní. Vystudovala vizuální umění a Výtvarnou výchovu na Masarykově univerzitě v Brně. Ve své umělecké tvorbě se věnuje médiu uměleckého experimentu v rámci kurátorské platformy @art.mindpattern. König Vlk vedla a kurátorovala desítky výstav českých i zahraničních umělců, včetně velkých výstavních projektů (MoFU 360/365, Kaunas 2022 – Evropské hlavní město kultury). Mezi poslední umělecké realizace autorky patří mindpatterns, qr_space, 2024, či diplomatická kulturní rezidence Artists Without Borders, 2024, Kyjev, Lvov (UA).