Na pokraji vyhoření jsem zjistil, že tvorba je bazální potřeba, říká fashion designér David Severa

Jak jako osoba z módy vnímáte trendy? Máte oblíbeného trendsettera? 

Význam slova trend se v posledních pár letech hrozně změnil. Se zrychlováním sociálních médií a nástupem Tiktoku už se nebavíme o trendech jako fast fashion, ale ultrafast fashion. Pokud něco vynosí Kylie Jenner nebo Kim Kardashian, fabriky v Číně jsou do týdne schopné to vykopírovat a poslat na trh. V dobách, kdy funguje Shein a Tiktok je trendovost už tak rychlá, že ji člověk přestává vnímat jako epizodu. Občas se to v internetové subkultuře vnímá jako různé éry. Teď byla coastal grandma era - éra babiček, co žijí někde na pobřeží jižanských států. Možná tam zvládnete vysledovat nějakých pár větších ér, které proletí internetovou subkulturou, ale trendovost jako taková už neexistuje. Protože všichni žijeme pořád v trendu. 

Malá noc módy proběhla ve smuteční síni od Ivana Rullera, je pro vás spojení módy s architekturou důležité?

Extrémně a je to vidět i na dalších přehlídkách. Většina přehlídek, co si vybavuji z posledních fashion weeku, jsou site-specific. Stírá se hranice mezi molem a diváky a i v širším diskurzu je to pokus o mini multiverse experience. Jste součástí mikrovesmíru, kde se ta akce děje a to je mi sympatické. Je to pohlcující a zároveň to přiznává, že móda není uzavřená sama do sebe, ale komunikuje s ostatními obory. Konkrétně pro nás to bylo ve smuteční síni symbolické, protože jsme poprvé neměli těch 20-30 návrhářů nasekaných po 30 vteřinách, těch 300 modelů.

Módní průmysl jako takový potřebuje zpomalit, dávat větší focus na pár věcí, na to, kolik hodin trvá je vyrobit, aby člověk docenil, proč má investovat do něčeho dražšího, ale stabilnějšího. Smuteční síň pro nás byla pomyslným pohřbem, smutkem za ty pořádky, které opouštíme. Zároveň to je výzva, apel na módní návrháře a průmysl jako takový, ať zkouší hledat pomalejší varianty. Neříkám, že tahle byla stoprocentně ideální, móda na hřbitově je furt docela kontroverzní téma, ale stojí za to ty zavedené pořádky trochu načechrávat. 

Nedávno jste uvedl výstavu It’s My Party Unless It’s Your Party, rozšiřujete své pole působnosti i na výtvarné umění?

Stávám se Aňou Geislerovou české kultury. Vychází to z bazální potřeby tvořit, úplně bych se neoznačoval za zavedeného umělce a všechny ty věci se humbly drží linky módního návrhářsví v jiných konceptech. V tomto případě jsem byl osloven blanenskou galerií, která měla folklorní výstavu lokální umělkyně Evy Juráčkové, která celý život maluje květinové vzory a oslovili mě s intervencí k výstavě, abych dodal protipól. Tohle konkrétně vycházelo z folkloru. Existuje platforma Folklore’s Not Dead částečně pod Ekotextilem a Nadací Veronika, která se zabývá tím, jestli už folklór opravdu není mrtvý a v jakých formách přežívá mimo ty uzavřené vesničky a hody. Dělal jsem takový technokroj. Dával jsem do kontextu tehdejší chasu, mladé svobodné, kteří organizovali hody a dnešní organizátory technoparty.

Folk vždy odkazoval na lidovou tvorbu, byla to tehdejší popkultura. Až my jsme ten pojem vyprázdnili na galerijní prezentaci, že je to něco starého, na co se nesahá, a hlavně neinovuje. Tohle byl pokus o reinterpretaci krojové estetiky v rámci technokultury.

Podcast můžete sledovat na Youtube a poslouchat na Spotify, Anchor.fm nebo Apple Podcasts. 
 

David Severa se narodil v roce 1996 v Brně a vystudoval Střední uměleckou školu umění a designu tamtéž. Stojí za módní značkou Severa Area a šesti ročníky Malé noci módy a v současnosti se stará o chod brněnského kreativího hubu Kumst.