OFFICE
Green

Přepínejte mezi tématy z kanceláře nebo pro zelená řešení.

Fasádu pýchy Rakouska inspirovaly vlny Dunaje

Rakouská metropole na Dunaji se od letošního února může pyšnit nejvyšší kancelářskou budovou Rakouska od slavného francouzského architekta Dominique Perraulta nazvanou VIENNA DC Tower 1. 

Snad pro každého architekta je dokončení projektu jedním z nejtěžších a nejbolestivějších momentů dlouhodobého tvůrčího procesu. Po několika letech, které uplynou od první myšlenky a skicy, následuje dlouhé meditování nad věcí samotnou, jež se postupně stává samotnou realizací v prostoru.

Po dokončení odchází architekt ze scény a stavbu s níž několik let prožíval intenzivní vztah, odevzdává místu, do kterého ji zakomponoval a ponechává ji, můžeme si dovolit napsat – svému osudu. Svému osudu doslova, protože mrakodrap VIENNA DC Tower 1 sice reprezentuje autorské ambice svého tvůrce a moc hlavního města i jeho investora, ale zároveň zůstává jako egyptské pyramidy osamocen ve výškové zástavbě Donaucentra.

image

V roce 2002 vyhrál uznávaný francouzský architekt Dominique Perrault soutěž na budovu, která měla reprezentovat vídeňské Donau City a zároveň mu vtisknout ikonickou tvář.  Pro jeho tvorbu je charakteristické užití velkých objemů a jednoduchých tvarů, takže nepřekvapí, že po devíti letech úsilí (2013) vyrostl na břehu Dunaje štíhlý monolit, který smyslně natáčí svou lesknoucí se prolamovanou fasádu směrem k historickému centru Vídně, nastavující mu tak tvář současnosti.

image

Zároveň svou monumentálností cituje hrdost hlavního města, jež se pyšně odráží v samotném toku Dunaje. Společně se svým menším chystaným sourozencem DC Tower 2 tak vytváří dominantu současné Vídně. Tato interpretace oslavuje autora a město a poplácává po rameni investorovi, čímž dostává všem teoretickým klišé psaní o achitektuře. Realita je, jak to bývá, ovšem trošku jiná.

Je pravda, že DC Tower 1 představuje svou výškou (250m) nejvyšší kancelářskou budovou Rakouska a opravdu reprezentuje jak estetické vize současnosti, tak splňuje nejvyšší nároky na ekologická řešení a stavební postupy. Ale jako vždy je třeba podívat se do nedávné historie a pokusit se věci chápat v souvislostech.

Oblast Danube se nachází na bažinatém podloží, v záplavové oblasti řeky Dunaje, které se všechny urbanistické plány městských architektů několik staletí vyhýbaly. Město Vídeň respektovalo výšku původní historické zástavby a proto se zde až do 60. let 20. století žádné mrakodrapy nestavěly.

image

Po své revitalizaci jim byla vymezena právě oblast Danube, která se měla stát novodobým vídeňským „Manhattanem“. V roce 1979 zde vzniklo několik budov organizace Spojených národů. Oblast jako taková ale zůstávala stranou veškerého městského dění a sloužila pouze jako místo práce úředníků několika nadnárodních organizací. Pro oživení oblasti vytvořili architekti Krischanitz a Neumann v roce 1992 nový projekt, který o 10 let později Perrault přepsal. Investoři jej ale nedodrželi a tak vznikla skrumáž výškových budov, které nemají takové využití, jaké bylo očekáváno.

Opět se potvrzuje, že monumentální architektura vyjadřující moc svých objednatelů nepokrývá nároky většinové společnosti na pohodlné bydlení, které vyžaduje především lidský rozměr a prostupnost. A opět se potvrzuje, že výstavba výškových budov ve středoveropském kontextu je dlouhodobým a palčivým problémem. Každopádně ale musíme uznat, že pyšný monolit na břehu řeky působí opravdu impozantně a stojí za to si kvůli němu udělat do Vídně výlet.

Zdroj:

www.perraultarchitecte.com

www.viennadc.at

www.arcspace.com

Fotografie: Michael Nagl

Autor: red