Blue
Green

Přepínejte mezi tématy z kanceláře nebo pro zelená řešení.

Energetická soběstačnost a žádné odpady. Sci-fi? Jen do jara

Architekt Zdeněk Fránek je autorem řady originálních staveb a tou nejneobvyklejší bude i vývojové centrum, jehož investorem je slavkovská společnost LIKO-S. „Dům je spojený s přírodou nejvíce jak je možné. Nabízí přitom maximální uživatelský komfort a energetickou soběstačnost bez produkce jakýchkoli odpadů, což zní trochu jako sci-fi,“ uvedl architekt v rozhovoru. Budoucnost, o které mluví, ale není tak vzdálená. Stavba by měla vyrůst v rekordním času už na jaře příštího roku.

Můžete projekt vývojového centra přiblížit?

Jde o malé výzkumné centrum obklopené vodní plochou. Bude energeticky soběstačné a ve své formě to bude všechno odrážet. Zvolili jsme architektonickou formu dřevostavby, kterou pokrývají kruhové svislé zahrady a obklopuje mokřad. Dům je spojený s přírodou, nejvíce jak je možné. Nabízí přitom maximální uživatelský komfort a energetickou soběstačnost bez produkce jakýchkoli odpadů, což zní trochu jako sci-fi.

image

Architekt Zdeněk Fránek. Foto Lukáš Žentel

Sci-fi, které by se mělo stát realitou už v dubnu příštího roku. Jaké technologie zajistí soběstačnost budovy?

Nadzemní dřevostavba s hliníkovými okny ponese kromě kruhových vertikálních zahrad solární panely, které budou zdrojem energie. Pod zemí bude ukryta laboratoř v podobě montovaných kostek ze silného železobetonu. Tyto hlínou zasypané zcela utlumené prostory poslouží měření akustických vlastností příček, které investor vyrábí. Na jejich střeše bude kořenová čistírna, která se postará o odpady.

Design objektu je skutečně neobvyklý, těžko se rozhodnout, zda avantgardní, futuristický či užít jiný příměr. 

Já jej beru jako objekt pro 21. století. Někde se začít musí a já věřím, že v budoucnu se bude architektura stále více skrývat pod zem, aby zbylo více prostoru pro přírodu. Moje vize byla taková, že je objekt vzorkovnou, sestává tedy ze svislých zelených fasád, mezi nimiž proudí světlo skleněnými plochami. Celý projekt je šetrný k přírodě, nábytek bude sestávat z mého systému Ecobox.

Dalším velmi zajímavým aspektem celé stavby je doba výstavby.

Něco podobného jsem ještě nezažil, výstavby by měla trvat pouhých šest týdnů. Zdá se to skoro nereálné, ale vzhledem k tomu, jaký ve firmě investora vidím tah na branku, tak tomu věřím.

V jaké fázi je projekt nyní? 

Pracujeme na modelu 1:20, což bude obrovský metrový model. Vystavený bude od 3. prosince ve Veletržním paláci.

Při jaké příležitosti jste s investorem navázal spolupráci? 

Společnost LIKO-S znám asi dvacet let, realizovala spoustu průmyslových hal, které vzešly z našeho ateliéru. Používáme i její příčky. To ale vždy řešili moji lidé, ne přímo já. Letos se mi ale ozvali přímo majitelé – manželé Musilovi a vyzvali mě ke spolupráci. Setkání bylo vřelé, nečekané a pro mě více než milé. Myslím, že po investorovi a spolupracovníkovi i parťákovi se shodnými vizemi touží každý architekt.

image

Architekt Zdeněk Fránek na jednání s ředitelem slavkovské společnosti LIKO-S Liborem Musilem, zadavatelem projektu.

Projekt tohoto vývojového centra je poměrně neobvyklý. Jedná se o první podobnou zakázku, nebo jste autorem více podobných řešení?

Děláme průzkumy v mnoha oblastech. Například z architektonického – formální řešení fasád, střech a dispozic. Dotkli jsme se solární energie, vodohospodářství a dalších. Takto komplexní řešení všech aspektů environmentálního domu jsem ještě neřešil. Je to výzva a ředitel společnosti LIKO-S Libor Musil je první, kdo má tuto vizi a je velmi vepředu co do komplexnosti řešení.

Na čem dalším všem aktuálně pracujete?

Nyní mám rozestavěno 10 staveb a pracuji asi na dvaceti projektech bytových domů, občanských staveb, ale hlavně rodinných domů. Připravujeme například stavbu obličejového bytového domu v těsné blízkosti Anežského kláštera v Praze, na nábřeží. Je to náročný úkol plný překvapení.

image

“Obličejový dům” v exkluzivní lokalitě v blízkosti Anežského kláštera v Praze, který nyní dostal územní rozhodnutí. Zrealizuje se po řadě let příprav. 

Můžete nám přiblížit práci vašeho ateliéru?

Jsme ateliér asi o deseti, dvanácti lidech. Někdy šesti, jak je třeba. Je to množství lidí, které zvládnu, protože chci mít o všem přehled a být autorem většiny myšlenek, které z mého ateliéru vychází. Pracujeme na všech druzích staveb, které po nás klienti požadují. Snažíme se dělat architekturu s maximální mírou citu k jejímu prostředí, výjimečnou, ale ohleduplnou ve všech úhlech pohledu. Dělat dobrou architekturu i proti zvyklostem zaběhlé produkce vyžaduje neustálé překonávání velkého odporu – boj za dobrou věc je náročný.

Které významné projekty jste vy osobně navrhoval a které považujete za nejúspěšnější?

To mohu posoudit jen z mého úhlu pohledu, které moje stavby jsou významné pro mě. To jsou svým způsobem všechny, protože v každé mám něco nového, co mne posunuje dál. Mám rád svoje občanské stavby – kostely v Litomyšli a Černošcích, a teď práci pro LIKO-S, protože cítím, že vznikne mimořádná věc. Mám citový vztah i k některým nerealizovaným stavbám, které jsou pro mne také osobním posunem vpřed.

Jak vidíte budoucnost moderní architektury?

Architektura se bude vyvíjet mnoha směry. Jeden z nich, a to je právě tento, bude v souzvuku s přírodou a bude k ní co nejohleduplnější. Naučí nás, jak znovu žít v náručí přírody, a začneme si i uvědomovat, že jsme jen drobnou součástí tohoto světa.

image

Kostel v Černošicích patří k projektům, které má Fránek nejraději. 

Autor: red