Dům v ruině ohlodané na kost slouží k rekreaci

Bývalou usedlost, kterou za minulého režimu přestavěli na sýpku, zafixovali architekti ORA ve stavu romantické ruiny a vestavěli do ní nový izolovaný dům. 

Jevíčko, Zadní Arnoštov – Příležitost k fascinující rekonstrukci dostali architekti ORA v případě usedlosti přeměněné v sýpku. Domu byly vyrabovány jeho vnitřnosti a přeorganizovány pro jiný účel. I tak ale neztratil nic ze své velkoleposti. Původní cihlovou obálku se střechou se rozhodli zachovat a vnořit do ní nový dům - Dům v ruině. 

Situace domu, jak se vzpíná k nebi a jak jeho syrová hmota odolává času, se ukázaly jako jeho největší kvality. Jakákoli snaha o tradiční opravu by jej o tento účinek připravila. Architekti spekulativní rekonstrukci zavrhli a rozhodli se projekt postavit na charakteru ruiny. Navrhli dům znovu vyvrhnout a místo tří pater mu vrátit patra dvě a s nimi i původní měřítko. Přečetli spáry, niky a další původní formy a navrátili původní členění fasády. Kde bylo třeba, bez sentimentu otevřeli další velké otvory dle potřeb dispozice.  

Nový izolovaný dům může díky kulisám ruiny splňovat všechny současné energetické standardy. Zdravé dřevěné konstrukce se zrecyklovaly jako konstrukční prvky stropů a při výměnách v krovu. Většina materiálu na místě tak zůstala, jen se přeskládala. 

„Dům v sobě spojuje vysoké i nízké. Vložili jsme do něj současnou vrstvu, která se svým účelem liší od předešlých. Mezi novou a původní strukturou je udržovaná větraná mezera, konstrukce se nedotýkají. Nová struktura je vůči staré místy lehce posunutá. Okna nesedí úplně přesně na otvory ve staré zdi a stává se, že je díky tomu přítomná i v interiéru. Dochází k vizuálnímu prolínání obou světů. Novostavba se otvory nedere ven, naopak stará zeď vstupuje dovnitř skrze nová okna,” uvádí architekti znojemského ateliéru ORA. 

Nemenší důležitost hraje v projektu obklopující zahrada. Stejně jako dům respektuje svou historii a je řešena tak, aby se stala přirozenou součástí krajiny. Od sebe je oddělují pouze fragmenty zídek a cortenová brána. Před domem vznikla otevřená plocha trávníku, zbytek vyplňuje sad a hlohy vypůjčené z bezprostředního okolí. Zahrada spojuje dům a jeho výhledy s krajinou. 

Když majitelé Sýpku Arnoštov zrovna nevyužívají, je možné si pronajmout některý z pokojů. Společnou zónu představuje velkoryse pojatý obytný prostor převýšený přes dvě patra s kachlovými kamny a kuchyní. Nechybí zde vymoženosti moderního bydlení. Kulatý stůl v hale komunikuje s masivním dubovým stolem venku, kam se lze přesunout, když to počasí dovolí. 

ORA znamená Originální Regionální Architektura. Stojí za ní Jan Veisser, Jan Hora a Barbora Hora. Jejich hlavním tématem je maloměsto a jeho kontext. V Arnoštově demonstrují, jak zacházet se starými stavbami, aniž by přišly o autenticitu. Ukazují, že není nezbytně nutné za všech okolností demolovat, ale ani dogmaticky památkářsky rekonstruovat. Při použití současných materiálů lze i v takovém případě stavět ekonomicky a dosahovat použitých parametrů. 

V Domě v ruině byly použity cihly HELUZ.