Město ve skále nebo na Měsíci? Urbanistický projekt hledá inspiraci v utopii
Jak by mohlo vypadat podzemní město vytesané do skalního masivu, město na kolejích nebo dokonce na Měsíci? A jakou roli hraje v urbanistickém plánování utopie? Na to hledá odpovědi studentský projekt, který prezentuje výstava Galegion v Centru současného umění DOX.
Desetiletý výzkumný projekt s neobvyklým názvem Galegion mají na svědomí studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze a Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě v ateliérech profesora Petra Hájka. Autorem slova galegion je matematik Ivan M. Havel a významově zahrnuje tři slova: archiv, muzeum a galerie.
Arnika – topografické lázně
Arnika – topografické lázně
Výzkum se zabývá hledáním nových metod městského plánování a ty pak prověřuje v konkrétních lokalitách. Místa, kam studenti umístili své čtvrti jsou však velmi neobvyklá. Centrum Mariánských Lázní, koleje v Drážďanech a zhlédnout můžeme i projekt umělého ostrova Adriaport u Jadranského pobřeží spojeného s Českou republikou 400 km dlouhým tunelem. (Ten byl vyprojektován v roce 1977 v Pragoprojektu pod vedením prof. Karla Žlábka a po intervenci Sovětského svazu se již neuskutečnil.)
Utopie jako inspirace
Ve výstavě Galegion je předkládáno devět projektů utopických měst. Některé představují reálnou alternativu, jiné jsou utopií, manifestem či kritickým pohledem na samotné téma. „Utopie dostala v českém prostředí vysokých škol nelichotivou nálepku fantaskní architektury. Setkávám se s názorem, že tyto myšlenky nejsou pro praxi architekta užitečné. Je to však přesně naopak. Většina našich realizovaných staveb by nevznikla bez utopií,“ vysvětluje Petr Hájek.
Adriaport
Galegion
Vystavené projekty:
- Urbo kune – město ve zbraslavském lomu; návrh inspiroval Miloše Urbana k napsání stejnojmenného románu, který by se zde mohl odehrávat
- Galegion – prostorové město filmu nad Branickým mostem v Praze
- Nové Guggenheimovo muzeum Salcburk – skalní masiv, výstavní prostory, filharmonie, využití virtuální reality a kritický pohled na utopické projekty 20. století
- Arnika – topografické lázně – nedokončený lázeňský soubor ze 70. let v centru Mariánských Lázní
- Základna Shackleton – impaktní kráter na jižním pólu Měsíce, kde jsou pravděpodobně ložiska zmrzlé vody, by se mohl stát základnou pro trvalý pobyt člověka
- Adriaport – ostrov z vytěženého materiálu v Jaderském moři, který měl Čechoslovákům splnit sen o moři dostupném tunelem dlouhým 400 km
- DOX 3 – návrh se zabývá využitím volných pozemků v městském bloku, jehož součástí je Centrum DOX, budova a sál DOX+ a Vzducholoď Gulliver
- Město na kolejích – asimilace železničního překladiště v Drážďanech s využitím stále sloužící kolejové infrastruktury
- Město na viaduktě – Negrelliho viadukt spojuje několik pražských čtvrtí a má potenciál stát se samostatnou čtvrtí-městem
Základna Shackleton
Základna Shackleton
Město na kolejích
Petr Hájek(*1971) absolvoval studium na Fakultě architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek ARCHITEKTI. Od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem.
Od roku 2012 rovněž vede autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Je zakladatelem a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem sdružení LEA – Laboratoř Experimentální Architektury. Za svou pedagogickou práci na výzkumu v oblasti urbanismu s názvem „anastomosis“ získal v roce 2012 cenu rektora ČVUT za aplikaci výzkumu v praxi. Je autorem výstav v ČR i v zahraničí (Praha, Brno, Liberec, Oslo, Vídeň, Paříž, Londýn, Bratislava, Benátky). Česká komora architektů mu v roce 2018 udělila titul Architekt roku.
