Testuje se světlo s vysokým podílem červené složky, které je viditelné pro lidi, ale ne pro hmyz, říká Dominik Rampák z U1 Lighting

Veřejné osvětlení ovlivňuje životy lidí i zvířat a ani jemu se nevyhýbá technologický pokrok. Na technologické novinky jsme se zeptali odborníka z U1 Lighting. 

 

BRNO – Dominik Rampák se exteriérovým osvětlením zabýval už v diplomové práci na VUT. Dnes působí na pozici projektanta osvětlovacích soustav v U1 Lighting a má za sebou úspěšné realizace mnoha hektarů především průmyslových areálů jako A1 Park Lelekovice nebo Panattoni Park Teplice. Veřejné osvětlení prochází technologickým vývojem a ovlivňuje životy nejen lidí, ale i zvířat. Zeptali jsme se jej proto na novinky.    

Jaké se dnes řeší problémy u veřejného osvětlení?

V dnešní době je u veřejného osvětlení největší problém parazitní světlo. Veřejné osvětlení osvětluje fasády domů, je to nežádoucí a častokrát to končí spory, kdy to lidé řeší skrz obec, nebo město, kde pak musí reagovat hygiena apod. 

Normativní požadavky už dokáže split kdokoli, takže přetrvávají problémy se spotřebou energie, nebo konkrétně s parazitním světlem. To však dokážeme pro danou situaci vyřešit správnou volbou optiky, takže jsou pak všichni spokojení. 

Co jsou normativní požadavky?

Záleží na typu komunikace. Požadavky pro jednotlivé druhy komunikací určuje norma ČSN EN13 201. My si musíme každou komunikaci zatřídit do konkrétní skupiny podle toho, kdo se tam může pohybovat. Jestli jsou to jen auta, nebo i cyklisté a chodci. Pak se rozlišuje hustota dopravy a parametry jako křižovatky, odstavená auta, auta na krajnici. Podle těchto parametrů si to roztřídíme a ke každé třídě jsou vypsané konkrétní hodnoty, které musí být splněné. V kostce to znamená, že jiné osvětlení bude v centru Brna a jiné na vesnici, kde projede 10 aut denně. 

Vyřešily LEDky současné energetické nároky?

Ano, určitě se teď vyplatí, aby města nahrazovala staré systémy za nové LEDkové. Spotřeba je diametrálně odlišná od původních výbojkových, takže tím hodně ušetří. 

Jakou roli hraje teplota a barevné spektrum světla?

Teplota chromatičnosti je parametr, pro který je u pouličního osvětlení hodnota doporučená. Není tedy striktně daná. Rozhodně není vhodné používat příliš studenou bílou (nad 4000K), protože způsobuje oslnění. Je lepší to směřovat do teplejší bílé (3000K a méně), která ve večerních hodinách působí příjemněji jak na řidiče, tak chodce. 

Jak veřejné osvětlení ovlivňuje přírodu a životní prostředí. Poukazuje se na souvislost s vymíráním hmyzu. 

Je dobré vybrat vhodnou optiku. Jde o soustavu odrazových ploch, zrcadel uvnitř svítidla, která udává směr vyzařování světla. Ať světlo nesměřujeme tam, kam nechceme. Ať osvětlujeme skutečně tu komunikaci, ten chodník a ne okolní stromy, trávu, přírodu v okolí stožáru. Dalším možným řešením třeba v lesních cestičkách jsou svítidla s vysokým podílem červené složky a minimálním podílem modré. Výsledkem je, že my vidíme nějaké světlo, které však hmyz nevidí. V Evropě je to zatím ve stádiu testování, ale ve světě už se to využívá. Pro hmyz je to to nejlepší. Je to novinka od Philips. U nás je to zatím nereálné, protože by si lidé museli nejdřív zvyknout na červené světlo. Taky je to složité z normativního hlediska, jestli to splňuje všechny požadavky, normy a vyhlášky. Je to v začátcích, ale vzhledem k přírodě je to správná cesta. 

Jak výrobci reagují na světelný smog. Setkal jsem se s designem lampy, kde světlo svítilo vzhůru a teprv od stínítka se odráželo dolů na ulici a ozařovalo ji tak nepřímo. Mělo to omezovat odraz světla od ulice zpátky do nebe. 

Způsob nepřímého osvětlení komunikace je cesta. Dnes už ale neexistují svítidla, která by svítila do horní poloviny prostoru, normy už nic takového neumožňují. Světelný smog se veřejné osvětlení snaží minimalizovat a výběrem optiky směřuje světlo skutečně jen na tu část, která má být osvětlena. Ale je to velký problém. Častěji je však způsoben osvětlením fasád budov, které jdou do výšky a bývají osvětlené klidně i 24 hodin denně. Hrají různými barvami, efekty, pak jsou osvětlené billboardy a další. Podle mě bychom si mohli takové věci odpustit spíš než veřejné osvětlení. 

Jaké jsou současné trendy?

Pouliční osvětlené je dost přetechnizované. Je široká škála komponentů, které se tam dají zabudovat. Ať už intuitivní ovládání, spínání s pohybovými senzory, příp. je možné měnit teplotu chromatičnosti podle určených cyklů apod. Nebo pro nás je teď novinka, dostáváme požadavky od architektů, že jsou pro ně 5-6 metrové stožáry nevhodné do daných podmínek. Kazilo by to prostor, třeba v historickém centru a hledají jiné možnosti. Snaží se jít dolů s výškou svítidel. Proto vznikla svítidla Bega, která jsou asi 2,5 m vysoká. Jsou to různé systémy, do kterých se dá vložit plno technologií. Dá se tam třeba zabudovat zesilovač wifi signálu, což se hodí v centrech měst. Není pak třeba umisťovat zesilovače na okolité budovy, ale mohou být součástí veřejného osvětlení. Dá se do nich doplnit i další menší reflektory, které osvítí nějakou místní dominantu, historickou budovu. Nekazí to design centra, je možné to přizpůsobit. Má to jednoduché, uhlazené tvary s různými průřezy - kruhovými, čtvercovými.

S jakými technologiemi pracujete nejčastěji?

Nejčastěji pracuji s Philipsem. Jako projektant si mohou vybrat různé optiky a cenové hladiny ideální pro naše klienty. Podle toho volíme design. Nejvíc pracuji s třídou LumiStreet, kterou využíváme pro nasvětlení areálů firem, chodníků, komunikací. Když jsou požadavky na vyšší standard, tak volíme Begu, tu vzpomínané 2,5m sloupky Light Building Elements. Konkrétní typ nemám, spíš je to o tvarech, které si architekt vybere. Mají různé tvary, směry vyzařování a je to o konkrétní situaci a designu, který se k danému prostoru hodí.

V poslední době mívám požadavky od hotelů, rekreačních oblastí v horách na osvětlení malými sloupky do 1m. Je to zajímavé a zároveň náročné, protože nic takového na trhu není. Zkoušíme produkty od různých výrobců a je to věc, kterou by se hodilo rozšířit repertoár. Ale našel jsem sloupek od Philips, který je výkonný a dá se v takových místech použít. Nebo ještě Peyote od italského výrobce Cariboni, který se mi osvědčil jako vhodný na osvětlení takových příjezdových komunikací. Tam už to nepodléhá normám, protože jsou to soukromé prostory. Dokážou efektivně nasvětlit komunikaci i přes svou nízkou výšku a zákazník je spokojen. 

Nejsou v horských střediscích přísné normy na svícení?

Ano, právě proto se architekti snaží volit takové osvětlení, protože je nízké a neruší okolí. Proto tento požadavek dostáváme často. Sám jsem otestoval desítky těchto sloupků, aby zároveň splňovaly normu na osvětlení komunikácí a byly ohleduplné k životnímu prostředí. Tuto věc by mohlo zkoumat víc výrobců, ale zatím jsem našel jen ty dva zmíněné. Mají taky dostatečný index odolnosti proti nárazu vozidla, IK stupnice, takže se dají využít v tomto prostředí, přestože jejich původní účel nebyl pro komunikace.  

Je ve veřejné správě zájem o moderní řešení osvětlení? 

Zájem určitě je, v letošním roce se chystá státní dotace na výměnu stávajícího veřejného osvětlení za LEDkové. V roce 2022 poptávka vzroste, samotná města a vesnice zjistí, že se jim to vyplatí. Dostanou dotaci a zároveň výrazně sníží náklady. 

 

U1 Lighting

Autor: Jan Gerych