Dočká se Majdan Památníku hrdinů nebeské setniny?

Podle loňského ustanovení měl být památník dle vítězného návrhu německých architektů otevřen do pěti let. 

KYJEV - Přelom let 2013 a 14 znamenal pro Ukrajinu dějinný zvrat. Poté, co tehdejší prezident Janukovyč odložil podpis asociační dohody s EU a ohlásil plán přiblížit zemi Rusku, se vydala veřejnost demonstrovat a záhy i bojovat za nezávislost. Během tří mrazivých měsíců Euromajdanu přišlo o život asi 110 civilistů, kteří si vysloužili označení Nebeská setnina. 

Ihned po revoluci v roce 2014 se na základě veřejné iniciativy začalo formovat Muzeum Euromajdanu a myšlenka na Památník nebeské setniny. V roce 2016 stát založil pobočku Národního muzea věnovanou hrdinům nebeské setniny a Revoluci důstojnosti, jež dva roky poté získala pět hodnotných parcel v centru Kyjeva a zorganizovala mezinárodní architektonickou soutěž na památník. Zvítězil návrh německé kanceláře Kleihues + Kleihues, který měl být podle loňského plánu během pěti let dokončen. 

Muzeum Majdanu někteří odpůrci označili za „muzeum na papíře”, protože nemá sídlo. Jeho význam je však značný. Vypisuje výzkumné stáže, vystavuje v zahraničí, spravuje informační centrum o Euromajdanu v Domě odborů přímo na Náměstí nezávislosti, Knihovnu Majdanu, Galerii protestního umění, poznávací trasu Místa Revoluce důstojnosti a stará se o lidový památník nebeské setniny. Ten vytvořili spontánně občané na bývalé ulici Institutské, kde snajpři postříleli přes stovku demonstrantů. Dnes se nazývá ulicí Nebeské setniny. 

Návštěva muzea byla ustanovena za součást protokolu zahraničních státních delegací a zahraniční publikum tvoří celkem polovinu ze všech návštěvníků. Jak uvedl ředitel muzea Ihor Poshyvailo, zkušenosti z Revoluce důstojnosti a Euromajdanu posloužily jako učebnice pro protestující z Hong Kongu a úzkou spolupráci udržují i s běloruskou opozicí. Muzeum aktualizuje otázku demokracie nejen v kontextu Ukrajiny, je nastavené, aby se s tématem ztotožnil každý, kdo je navštíví nehledě na původ. 

Němečtí architekti Jan Kleihues a Johannes Kressner navrhli památník jako průchozí expozici, která začíná už na Majdanu. Uvádí ji klikatící se lipová alej na ulici Nebeské setniny utvářená vyvýšenými rampami, což symbolizuje trnitou cestu Ukrajinců ke svobodě. Na vrcholu stojí základna památníku s terasami a kontemplativním zpětným výhledem na Majdan a skleněný pavilon s výstavou. 

133134135136137138139

Pavilon tvoří rozličné sály a místnosti uspořádané podél pokračující klikatice. Fasádu inspirovaly improvizované pomníky vytvořené pozůstalými nebeské setniny ve výklencích zídky podél ulice. Výklenky se opakují na povrchu základny stavby a na pavilonu přechází v úzké sloupy. Podle úhlu pohledu sloupoví odkrývá nebo zakrývá pohled do proskleného pavilonu jako závěs. 

Podle ukrajinského zákona měla vítězná architektonická kancelář právo památník taky vyprojektovat. Ukrajinský rozpočet se však neslučoval s německými standardy, takže se Kleihues + Kleihues rozhodli muzeu věnovat licenci na stavbu zdarma a projektu se měla ujmout místní firma. Podnik však narazil na další komplikace, z nichž nejproblematičtější je nedokončené vyšetřování událostí Euromajdanu. Stavba musí počkat, dokud se případ neuzavře. Kdy tomu tak bude, nelze jasně určit a v souvislosti s aktuální ruskou invazí je otázkou, zda vůbec někdy k zbudování památníku ještě dojde. 

Sláva Ukrajině! Hrdinům sláva!   

Kleihues + Kleihues