Blue
Green

Přepínejte mezi tématy z kanceláře nebo pro zelená řešení.

Developer Vondřička: Chceme jako první spojit kvalitní urbanismus a prvky energetické soběstačnosti

Zelenější architektura v praxi – projekt Český soběstačný dům spojil síly s developerem Jaroslavem Vondřičkou. Jeho V Invest otestuje soběstačné a šetrnější technologie.

 

Jaroslav Vondřička vybudoval developerskou firmu V Invest z karlínského bytu. Rozrostla se do té míry, že pro ni potřeboval investora. Na přelomu roku proto spolu s partnery prodal majoritu olomouckému miliardáři Pavlu Hubáčkovi a má nakročeno mezi největších deset tuzemských developerů. Kromě toho spojil své síly s ceněným projektem Český soběstačný dům. Společně plánují otestovat možnosti nasazení prvků energetické soběstačnosti a zdrojové šetrnosti budoucích developerských projektů V Investu. O tom, jak se taková spolupráce rodí a jaké jsou motivace developera k čistějšímu přístupu, si povídal Pavel Podruh, zakladatel Českého soběstačného domu, s ředitelem V Investu Jaroslavem Vondřičkou.

Podruh: Pojďme rovnou k věci. Přemýšlíte někdy nad tím, co za sebou jako člověk necháte?

Vondřička: Samozřejmě, že ano. Všichni asi někdy přemýšlíme, jaký má náš život smysl a jakou „stopu“ za sebou zanecháme. Ta otázka je ale ohromně široká a určitě na ní nejí jednoduchá odpověď. Hodně souvisí s tím, jaké všechny role ve svém životě máme a jak je naplňujeme. Jinak budu odpovídat jako otec dvou synů a úplně jinak jako podnikatel, manžel, kamarád, sportovec, gurmán, milovník vína nebo rychlých aut. Každopádně je pro mě hodně důležité, aby všechno, co dělám, mělo smysl a přinášelo mému okolí nějaký užitek. Mým krédem je, že každý den je jen takový, jaký si ho sám udělám. To je někdy trochu kontraproduktivní, protože si kladu tak vysoké cíle a tak ambiciózní plány, že je někdy nestíhám. To se potom trochu potýkám s frustrací, že jsem nestihl všechno, co jsem chtěl. Když on je ale život tak bohatý a dalo by se toho dělat tolik…

Podruh: A co jako developer?

Vondřička: Tak to je přesně jedna z těch rolí. Já vnímám svou roli developera tak trochu jako poslání. Dělat dobré bydlení je ohromně krásná, i když náročná profese. Je to neustálé hledání souladu mezi mnoha parametry, které musí moderní bydlení naplnit. A když mluvím o hledání souladu, tak to v mojí představě znamená nalezení takového řešení, které je pokud možno „trvale udržitelné“. Nebo spíše udržitelnější - jinými slovy to znamená v daném místě a čase najít řešení maximálně ekonomické, ekologické, uživatelsky komfortní, prostorově a esteticky nadčasové. Zkrátka takové, jehož hodnota v čase roste. Bohužel tenhle přístup není stoprocentně realizovatelný, protože do něj - mnohdy velmi nešťastně - vstupují externí vlivy v podobě požadavků municipalit, dotčených orgánů státní správy a dalších účastníků tohoto procesu. O to větší radost ale mám z toho, když se podaří realizovat projekt, který takové parametry má.

Projekt Mlynářka na Hřebenkách v Praze 5, foto: archiv V Invest

Podruh: Co pro Vás znamená udržitelnost?

Vondřička: Trochu jsem to naznačil již při předchozí odpovědi ve vztahu k developmentu. Ale obecněji vzato, všichni dnes žijeme na dluh, protože mnohem víc spotřebováváme, než světu vracíme. Drancujeme přírodní zdroje, plýtváme, žijeme okázale. Tedy alespoň my Evropané, ale nejen my. Trochu to připomíná tu scénu z Titaniku, kdy se loď potápí, ale kapela stále hraje k tanci.

Udržitelnost je princip, kdy se chováme a konáme tak, abychom po sobě zanechávali co nejmenší ekologickou stopu, kdy děláme věci, které mají nadčasový a nikoli jen krátkodobý efekt.

Podruh: Domácnosti spotřebují třetinu tuzemské elektřiny, z čehož téměř polovina je vyrobena z uhlí. Přemýšlíte s V Investem co bude dál?

Vondřička: Nejsem odborník na energetiku, ale stačí se podívat k některým našim vyspělejším sousedům. Spalování fosilních paliv tam nahrazují alternativní zdroje energie, to je jistě cesta budoucnosti. Potom je tu samozřejmě opačný pohled na věc, a tím je snižování spotřeby v domech - jak na straně vytápění a tepelně izolačních vlastností, tak i provozních nákladů objektů. To je také důvod naší spolupráce s Českým soběstačným domem.

Podruh: Jak jste se vlastně k developmentu dostal?

Vondřička: Já jsem stavař a moji partneři taky. V Invest vnikl jako inženýrská firma, která poskytovala servis jiným investorům a developerům. Dělat servis druhým je fajn, dostanete za to zaplaceno, ale máte omezenou možnost ovlivnit výslednou podobu projektu. Navíc jste závislí na rozhodnutí druhých, zda vůbec a v jaké podobě bude projekt pokračovat. A tak jsme se rozhodli, že nejlepší stability dosáhneme tím, že budeme realizovat vlastní projekty. Začali jsme od píky těmi nejmenšími – půdními vestavbami - abychom se během téměř dvou desetiletí dostali k tisícům prodaných bytů v několika desítkách projektů.

Apartmány v Zadově na Šumavě, foto: archiv V Invest

Podruh: S projektem Český soběstačný dům jsem se sešel s téměř všemi největšími developery v ČR, včetně třeba Skansky. Jejich vize udržitelnosti jsou zjednodušeně certifikáty o dostatečném zateplení. Proč Vy chcete jít o krok dál směrem k samovýrobě?

Vondřička: Nám se ta myšlenka okamžitě zalíbila. Líbí se nám, že je to práce s mladými lidmi na fakultách a že můžeme do studentské soutěže přinést pohled praktického obchodu. Důležité také je, že vše funguje bez dotací. My si nemyslíme, že budeme v blízké době stavět energeticky soběstačné domy, to je zatím nereálná myšlenka. Trh by jejich cenu v současnosti neakceptoval. Určitě ale můžeme být úspornější a soběstačnější. Řada prvků energetické soběstačnosti už dnes dává ekonomický smysl. Vy spolupracujete s celou řadou dobrých jmen, to jsou firmy, které posouvají udržitelnější technologie dopředu a dávají jim ekonomický smysl. To se nám líbí. Chceme být těmi, kteří v bydlení určují moderní trendy.

Jaroslav Vondřička (vlevo) a Pavel Podruh, foto: archiv V Invest

Podruh: Budeme společně tvořit realizovatelnou vizi části Vašeho již rozběhnutého velkého projektu Nová Valcha u Plzně. Poměrně velkou plochu necháme zpracovat v rámci naší stejnojmenné studentské soutěže Český soběstačný dům a pak bude na Vás, zda některá řešení či nápady uvedete spolu s jejich autory do praxe. Jak by vypadal Váš vysněný návrh takové čtvrti, který byste měl chuť s V Investem realizovat?

Vondřička: Základem každého úspěšného projektu je kvalitní urbanismus a architektura. Obě tyhle disciplíny, pokud jsou správně pojaté, vytvářejí prostředí, ve kterém budou budoucí obyvatelé trávit podstatnou část mimopracovního života.  Já rád říkám, že jim v tom území musí být jednoduše dobře. Nemusí vědět, proč. To je naše práce, my se musíme postarat o to, aby to tak bylo. Takže návrh by měl vytvářet soulad veřejného a soukromého prostoru, dostatek městského mobiliáře, prvků pro odpočinek, sport, hraní dětí atd. Měl by řešit prostor a vazby v tomto prostoru jako celek.

Dalším důležitým aspektem jsou služby, jejich struktura a dostupnost ve vztahu k velikosti území. Opět jde přitom o soulad potřeb obyvatel a nabídky trhu. Budované území musí mít dostatečnou kapacitu na jejich umístění, ale zároveň je z ekonomického hlediska potřeba vyřešit i to, jak se bude po omezenou dobu pracovat s nezastavěným územím.

Dalším důležitým aspektem je technická infrastruktura a využití moderních technologií. V první řadě by území mělo být maximálně úsporné, spotřebovávat co nejméně energií, případně si je vyrábět přímo v území.

Zásadním tématem je dnes hospodaření s vodou a zde jsem jednoznačným zastáncem principu, že 100 % veškeré srážkové vody musí zůstat a spotřebovat se v lokalitě, je to i práci s šedou vodou. 

Velkým tématem jsou dnes technologie typu rekuperace, kogenerace, inteligentní řídicí systémy atd. Tady jsem ale trochu opatrnější, protože to už jsme u uživatelské jednoduchosti v těchto případech se musí postupovat velmi uvážlivě. Dám příklad: když se za mých studií zeptal jeden student na přednášce pana profesora na TZB, co považuje za nejlepší technologické řešení pro zajištění tepelné pohody v budově, namaloval chalupu a před ní velký dub. Zkrátka chce to selský rozum a dobře si rozmyslet, co má to které řešení za výhody a nevýhody, a zda jsou uživatelé takových řešení vůbec schopni smysluplně využívat.

VÍCE O PAVLU PODRUHOVI A JEHO PROJEKTECH NALEZNETE ZDE.

Autor: red