V Česku je až 22 000 dětí a dospělých, kteří nemohou používat ruce, říká ke své kompenzační pomůcce designérka Barbora Bezděková

OSTRAVA — Mladá designérka vytvořila inovativní kompenzační pomůcky ABLE tools set, které spojují hygienické náustky s ergonomickou pracovní stanicí pro děti a dospělé s vážným fyzickým handicapem. Umožňuje jim používání úst místo zdravých rukou. Díky ABLE mohou malovat a tvořit při arteterapii, ovládat displej dotykovým perem, což jim umožňuje návrat do pracovního procesu i začlenění do společnosti. Klíčovou výhodou je jejich samostatnost, která jim vrací sebedůvěru a radost. Úlevu v každodenní nepřetržité péči pak pomůcka přináší i pečujícím.

Devět let jste pracovala s tělesně postiženými, kteří jsou závislí na pomoci druhých?

V 16 letech jsem se dostala k brigádě díky inzerátu, kde stálo, že paní Lenka hledá asistenci na malování. Zjistila jsem, že jde o paní upoutanou na invalidní vozík, která je profesionální malířka a maluje obrazy ústy pod Nakladatelstvím ÚMUN. Studovala jsem uměleckou střední školu a mohla jsem jí předávat to, co mě učili učitelé na kresbě. Z brigády se stala práce na devět let, sedm jsem pracovala s Lenkou a šest s Tomášem v Praze, když jsem začala studovat na UMPRUM. 

Co jste vystudovala na UMPRUM?

Průmyslový design. Už na střední jsem studovala průmyslový design, tak mě to přirozeně zavedlo na UMPRUM. Brali čtyři do ročníku, takže jsem měla radost, že mě přijali. Oni budou zase určitě rádi, když zmíním, že základem produktu, který teď vyhrává různá ocenění - odborná i ta za společenský přínos, byla diplomová práce u nich. Proběhl tam první výzkum a vznikl první prototyp. Po studiu jsem projekt rozvíjela a neustále na něm pracuji dodnes. 

Měla jste záměr zpracovat svůj projekt diplomově už při nástupu na UMPRUM?

Ne, přestože jsem se znevýhodněnými pracovala devět let, tak když přišlo na řadu téma diplomky, dlouho jsem hledala cílovou skupinu, než mi došlo, že ji mám celou dobu před sebou. Chtěla jsem navrhovat potřebný produkt a uvědomila jsem si, že jejich problémy znám a věřím, že je prostřednictvím designu dokážu vyřešit.

Vždy jsem tíhla k navrhování do zdravotnictví a řešení problémů menších cílových skupin. Nedávno jsem si uvědomila, že jsem na střední už v 18 navrhla inhalátor pro astmatiky se skrytým zásobníkem na léky a na bakalářku jsem navrhovala inkubátor do rozvojových zemí. Na bakalářku to bylo příliš složité téma, takže to byl spíš koncept, jak by to mohlo fungovat a vypadat, ale je na tom vidět, že jsem k sociálnímu designu a navrhování do zdravotnictví tíhla vždy. 

Kvůli absenci bezpečných řešení na trhu používají handicapovaní podomácku vyrobené náustky a pak denně polykají mikroplasty, dřevěné třísky či nátěr ze štětců. Jak jste to materiálově vyřešila?

To je veliký problém nejen v Česku. Na evropském trhu zcela chybí omyvatelné hygienické náustky, které by byly znovupoužitelné a nezpůsobovaly polykání mikročástic. Má sada produktů se aktuálně skládá z modulární pracovní stanice – takový nábytek na míru, který se dá přizpůsobit – a nejdůležitější jsou hygienické náustky, kterých má člověk, kolik potřebuje.

Navrhla jsem tři tvary náustků, dají se do nich fixovat psací potřeby i pero na dotykový displej a dají se používat doma i v terénu – k podepisování ústy v bankách, na úřadech a jinde. V tuhle chvíli je pracovní stanice připravená k předprodeji a u náustků probíhá ještě materiálový vývoj a výzkum. Během příštích měsíců k tomu proběhne zásadní certifikace, abychom měli razítko, že materiál nezpůsobuje tyto sekundární potíže.

S kým spolupracujete, kdo to financuje?

Zatím spolupracuji externě s různými odborníky, mám i mentory se zkušenostmi v obchodu, nezisku. Všechno zatím financuji já sama a pracuji na tom sama. Příští rok zahájíme výrobu, tak bude určitě potřeba tým lidí. Určitě už na to nebudu stačit a už dnes hledám dobrovolníky nebo studenty, kteří by u mě chtěli stáž - pomoc se sociálními sítěmi, ruční práce ve výrobě nebo také studenti arteterapie, kteří mohou získat praxi přímo s klienty a mou stanicí ABLE. 

Mám vizi sociální manufaktury. Chci ji vybudovat v Ostravě, kam jsem se vrátila po studiích. Tady tento sociální podnik buduji a chci tu mít i výrobu. Záleží mi na tom, aby sestava pomůcek byla vyrobena v Česku a byla velice kvalitní. Nebojím se na ni dát záruku až 10 let. Velký smysl mi dává, aby se na výrobě, která sestává i z ručních operací, podíleli lidé se znevýhodněním. Budeme vyrábět právě pomůcky pro znevýhodněné. 

Able Tools Set budete prezentovat v Polsku, Estonsku a v Ostravě se chystáte představit první prototyp. Něco jste už ale ukázala v květnu na Zlin Design Weeku?

Ve Zlíně byly náustky, protože byl v té době první prototyp vystavený v Polsku. Diplomová práce byla taková dřevěná a já teď posledního půl roku vyvíjím druhý prototyp, který bude z recyklovaného plastu a bude splňovat jiné požadavky klientů v sociálních a zdravotnických zařízeních. Oproti dřevu to má zase jiné výhody a stanice bude vypadat trochu jinak. Tento nový prototyp bude poprvé k vidění v Ostravě na Meat Designu od 6. do 8. listopadu. Je vyřešený pro sériovou výrobu, bude splňovat certifikace a je tam silnější ekologický aspekt.

Máte poměrně úzkou cílovou skupinu, budete proto mířit na globální trh? 

Uvidíme, začínáme na středoevropském trhu. Mým dalším snem je stanicí pomáhat ve válkou zasažených oblastech. Válkou poznamenaní jsou dospělí i děti, potřebují rehabilitaci a navrátit se zpět do běžného života. 

Co se týče cílové skupiny, celosvětově jde o 23 milionů lidí, kteří jsou znevýhodnění tak, že nemohou používat obě ruce. Jde o globální epidemiologická data WHO a GBD. V Česku jde o až 22 tisíc dětí a dospělých. Jde o různé vrozené, získané diagnózy, amputace a zranění. Mluvíme o lidech, kteří nemohou používat obě ruce, ale jsou tu i lidé, kteří mají jednu funkční ruku a taky by se jim ty náustky mohly hodit. Nerozhoduji se podle diagnóz, protože stav klientů je případ od případu individuální. 

Kolik bude stanice Able Tools Set stát?

Zatím probíhá naceňování prototypu, takže přesně ještě nedokážu říct, ale cíl je nabídnout stanici do 20 tisíc korun. Vydrží desítky let. Náustky chceme prodávat do 1 500 korun za kus. Kompletní sada i s náustky by se měla vejít do 25 tisíc. 

Vystudovala jste UMPRUM a teď se vrháte do vývoje, výroby, marketingu a prodeje vlastní značky? To bude jízda. Nezavíráte si tím cestu k dalšímu designování?

Ono se to rozvětvuje. Jako designérka vidím smysl a poslání v tom navrhovat pro lidi věci, které mají dopad. To je něco, co mě naplňuje a tíhla jsem k tomu už od střední školy. Jsem ale bytostně designérka, a když mohu někomu pomoct skrze design, tak to dělám. Důvod, proč chci jít i do vlastní výroby, je kontrola kvality. Díky tomu, že do toho mohu zapojit sociální manufakturu, mi dává smysl to mít pod sebou. Ale jakmile bude produkt na trhu a věřím, že to bude už v příštím roce, tak určitě nepůjdu do důchodu, ale budu chtít navrhovat další věci s dopadem. Už teď se mi ozývají lidé s různými podněty, co chybí na trhu, takže budu mít dost práce. Proto vzniká nové inovační designové studio Medibilis, které bude vyvíjet tyto pomůcky. Chceme se zaměřit nejen na kompenzační pomůcky, ale obecně zdravotnické pomůcky.

S kým studio zakládáte?

Zakládám ho sama, ale mám ke spolupráci mezinárodní designéry. V příštích týdnech vznikne web Medibilis.cz, kde bude veškeré info k mým produktům ABLE a během tohoto roku bude spuštěn předprodej. Bude tam také info o možnostech podpory sociální manufaktury, uvedení těchto pomůcek na trh, dárcovství a investorství.

Barbora Bezděková se  narodila v Ostravě v roce 1999 a vystudovala průmyslový design na UMPRUM v Praze. S projektem Able Tools Set Národní studentskou cenu za design, cenu Společnosti pro ergonomii, Czech Design Passage, Woman Changing the World, Media Award v soutěži Best In Design , Cenu města Ostravy za podnikatelský objev roku a Social Impact Award.