Architekt a projektant Daniel Brýda má nezávislost v krvi

Druhý díl seriálu, který představuje talenty architektonického projektu Český ostrovní dům (ČOD), je ve znamení nezávislosti. Na té projekt staví, stejně jako Ing. arch. Daniel Brýda. Posledních dvanáct měsíců měl Daniel Brýda plné ruce práce. Úspěšně

Druhý díl seriálu, který představuje talenty architektonického projektu Český ostrovní dům (ČOD), je ve znamení nezávislosti. Na té projekt staví, stejně jako Ing. arch. Daniel Brýda.

Posledních dvanáct měsíců měl Daniel Brýda plné ruce práce. Úspěšně zakončil studium architektury, dokončuje paralelní inženýrské studium oboru Budovy a prostředí na ČVUT v Praze. Aby toho nebylo málo, uspěl se svým návrhem v projektu Český ostrovní dům a stal se jednou z jeho nejvýraznějších postav.

Návrh českého ostrovního domu od Daniela Brýdy.

To není všechno. Mladý architekt totiž dnes, po měsících práce dokončuje vlastní koncept nezávislého bydlení na bázi lodního kontejneru. „Narodil jsem se v Ústí nad Labem, část života strávil v Českých Budějovicích, pět let žil v Praze, půl roku v USA, půl roku v Argentině a teď jsem v Brně. Kde budu za pět let netuším, ale budu mít dům, který tam může být se mnou,“ popsal svůj příběh.

Nápad. Čin a dál

Domy, které Daniel Brýda pro ČOD navrhnul, se vyznačují minimalismem. Jejich devizou je to, že se po dokončení dají naložit na návěs a v jednom kuse odvést. „Můj koncept je založen na šetření teplem, elektřinou i vodou, tedy na hospodárnosti. Myšlenka mobilního domu, který by byl zároveň nezávislý na inženýrských sítích, tedy ostrovní, a mohl fungovat kdekoli, kam se ho jeho majitel rozhodne převézt, mne nadchla,“ komentuje Brýda.

Nadchla jej natolik, že společně se svou přítelkyní vyrazil do překladiště v Bratislavě a koupil 13,7 metru dlouhý lodní kontejner, který posloužil jako základní prvek pro vlastní ostrovní dům, který svépomocí právě dokončuje kousek za Brnem.

Většina práce je hotova, zbývá již jen osadit fotovoltaikou.

Jeho koncepty budov byly také spolu s celým projektem Český ostrovní dům nominovány do českého výběru prestižní energetické soutěže Energy Globe, oceňující ty nejvýraznější počiny na poli energetiky a její budoucnosti. „V případě úspěchu by celý tým postoupil do světového finále a zastupoval v něm Českou republiku. Vím, že tam máme fakt velkou konkurenci a tak se asi bude počítat každý jeden hlas. Třeba budeme mít štěstí,“ dodává Brýda. Podpořit projekt ČOD v soutěži Energy Globe můžete svými hlasy online.

Kromě toho se Brýda věnuje svým klientům, kteří mladého architekta i díky příhodné kombinaci studijních oborů a vlastních zkušeností, začali vyhledávat ještě při škole. „Vnímám, jak se lidé stále více zajímají o způsoby šetrnějšího provozu svých budov, o moderní energetiku a celkově o celý tento segment. Většinou pak ale narazí na prodejce, kteří se zaměřují na jeden typ té „zaručeně nejlepší“ technologie na trhu. Dan se snaží své služby koncipovat jako nezávislé a komplexní projektové poradenství a vždy pro konkrétní záměr hledá vlastní kombinaci technologických řešení. Nemusí nic prodat a splnit tak kvóty, což vím, že jeho klienti oceňují,“ dodává Pavel Podruh, zakladatel projektu ČOD.

Ostrovní dům a jeho budoucnost

Mnoho lidí si pod názvem ostrovní dům možná představují, že se jedná pouze o návrh osamocených staveb v extrémních podmínkách, které ani neměli jinou možnost, než nebýt připojeny k síti. Daniel Brýda vidí ale budoucnost ostrovních domů jinak. „Hlavní myšlenkou ostrovního domu je decentralizace zdrojů. V naší moderní společnosti jsme si navykli, že některé věci vnímáme jako samozřejmost. Elektřinu v zásuvce, vodu z kohoutku, teplý radiátor, kanalizaci, odvoz odpadu. Ale už si neuvědomujeme, co to obnáší, abychom tyto samozřejmosti měli, a jakou závislost vytvářejí. Ani samotná cena, často dotovaná nebo regulovaná, nám toto nenaznačí a máme proto tendenci extrémně plýtvat, jenom proto, že nás to nic nestojí a následky nevidíme. Pokud budeme se zdroji hospodařit sami a s odpady nakládat lokálně, přináší to najednou mnohem větší zodpovědnost. Inženýrské sítě tu stále samozřejmě budou a pro domy bude stále výhodné být k nim připojeny. Věřím, že namísto primární infuze, která udržuje domy při životě, budou mnohem více sloužit pouze k vyrovnání rovnováhy a např. v případě elektřiny i jako trh, kde každý z nás bude moc svobodně prodávat svou energii v případě nadbytku, nebo kupovat sousedovo, v případě nedostatku,“ uzavírá Brýda.