Co si prosadili Brňané v participativním rozpočtu a jaké jsou nové možnosti v Dáme na vás

BRNO – Linda Seitlerová má na starosti správu brněnského participativního rozpočtu, k němuž od loňska přibyl nový nástroj participace – občanské návrhy a chystají se městské ankety. Jaké možnosti to přinese občanům a jak se za sedm let existence Dáme na vás vyvinulo, nám řekla v rozhovoru. 

Odkud přišla inspirace participativního rozpočtu?

Participativní rozpočet funguje už v mnoha českých městech, my jsme byli první statutární město, které ho spustilo na celoměstské úrovni, tedy nejen pro jednotlivé městské části, ale fungujeme jako zastřešující participativní rozpočet pro celé Brno.

Původně jsme se inspirovali v Cascais v Portugalsku a Porto Alegre v Brazílii, kde měli vůbec první participativní rozpočet na světě.

Co je v Dáme na vás nového?

Právě probíhá sedmý ročník participativního rozpočtu Dáme na vás a nově od letošního roku mohou obyvatelé podávat projekty i na majetku městských společností zařazených do Koncernu Brno, doteď to bylo možné jen na majetku města. 

Od příštího roku je navíc zrušena fáze podpory, kdy museli obyvatelé pro své nápady nejdříve získat podporu v podobě 300 lajků na webu nebo 50 podpisů. Teprve poté byly projekty městem posuzovány a ty proveditelné postupovaly do hlasování. Od příštího roku se tedy budou posuzovat všechny podané projekty.

Novinkou jsou také městské ankety Dáme na vás. Doposud byly ankety roztříštěné, jednotlivé magistrátní odbory nebo městské části je vytvářeli po vlastní ose, např. přes Brno iD, webové formuláře či různé platformy. Nyní budou sjednocené na webu Dáme na vás, kde je lidé snadno najdou a budou se moci vyjádřit k daným tématům. 

Vysvětlete mi ty areály městských organizací, je to třeba pro zaměstnance, kteří tam chtějí něco zlepšit?

Je to myšleno tak, že lidé mohou něco navrhnout na majetku těchto společností. Letos tak byl třeba podán projekt na rekonstrukci divadla na výstavišti, což je městská společnost, dříve to nebylo možné. Nebo mnoho chodníků je ve správě Brněnských komunikací, takže i ty je teď možné upravit, rekonstruovat. Obyvatelům se tím rozšířila možnost, kde mohou navrhovat projekty.   

To se u nejasných majetkových vztahů v Brně hodí. Takže se to může týkat třeba u stromořadí a zeleně?

Ano, zeleň se obecně dala navrhovat i dříve, nyní ji ale můžeme vysadit na více pozemcích.

Jaký je mechanismus projektů, rozpočet je zastropovaný? Hraje tam roli udržitelnost a financování v dlouhodobějším horizontu? 

Město každý rok vyčlení část z rozpočtu, letos je to 35 milionů korun, a lidé podávají nápady, co chtějí změnit, přičemž každý projekt může být v maximální celkové částce 5 milionů. Během hlasování se projekty načítají podle kladných hlasů do celkové částky 35 milionů. Minimálně sedm jich tedy letos zvítězí, pokud budou za nižší částku, může jich být i více. Zároveň tu je pravidlo, že v jedné městské části nemohou být projekty za více než 10 milionů. Co se týče udržitelnosti, ta musí být již zahrnuta v ceně projektu, případně, když jsou vysoké ceny za projekt a už by nezbylo na údržbu, tak se na ní může finančně podílet městská část, či městská společnost.

V jaké je letošní Dáme na vás teď fázi?

V participativním rozpočtu jsme aktuálně ve třetí – finální – fázi, kdy probíhá veřejné hlasování a každý občan starší 18 let s trvalým pobytem v Brně může pro projekty hlasovat. Letos je na výběr z 56 nápadů, takže si každý najde své favority.

Jak se za těch sedm let Dáme na vás posunulo a jaký je trend?

Navržených projektů míváme každý rok zhruba stejně, více než 100 podaných nápadů. Co se týče hlasování, každoročně hlasuje nad 10 000 občanů Brna, kteří rozhodují o tom, co ve městě vznikne. Uvidíme, jaký zájem bude letos, prozatím se to vyvíjí dobře a lidé chtějí rozhodovat o svém okolí.

Dá se říci, že se více podávají tzv. měkké, neinvestiční, projekty zaměřené na různé programy a aktivity. Třeba klavírní koncerty, programy na podporu onkologicky léčených pacientů, různé street food markety nebo edukativní programy týkající se chovu včel a mnoho dalších. 

Jaké máte výsledky?

Dokončilo se přes 40 projektů, které navrhli Brňané, mezi nimi jsou dětská hřiště, sportoviště, výsadba 500 stromů po městě, realizovali jsme i pumptracky, ty jsou teď hodně oblíbené u mládeže a pořádali jsme na nich dokonce soutěže. Závody Brno Pump – Kids Tour probíhaly na Vinohradech, tam je zrealizovaný Cyklo-park mezi Vinohrady a Líšní, v Bystrci, kde je Pumptrack pod Pekárnou, a v Novém Lískovci na BMX dráze. Poslední menší závod se pak jel na nedávno otevřeném pumptracku v Bosonohách.

Otevřeli jsme nejdelší skluzavku ve městě, 12metrovou, která vznikla v rámci projektu Lesní hřiště pro Lesnou a Královo Pole. Součástí je i pirátská rozhledna, dřevěné workoutové prvky a lanové prolézačky. Toto hřiště je letos za nás asi nejpovedenější a je velmi oblíbené, spolu se Sportovně-relaxační lesní zónou v Bosonohách.

Vypadá to, že převažují projekty zaměřené na děti a mládež?

Je to velmi časté zaměření, ale není jediné. Mezi další nejčastější projekty patří ty, které se týkají zeleně, sportu a dopravy.

Potkaly Dáme na vás i nějaké nezdary?

Komplikace mohou nastat a nastávají, ale snažíme se vše řešit a zatím byly jen dva projekty, které musely být označeny za nerealizovatelné. Šlo o komunitní centrum na Kraví hoře, kdy se na začátku stavby objevily větší problémy, než se čekalo, a projekt by tak přesáhl povolenou částku projektu. A nyní řešíme často diskutovaný projekt Dejme za Lužánkami Š(v)anci mladým, kde mělo vzniknout tréninkové centrum. 

Co kdyby se Brňané chtěli vyjádřit k něčemu většímu, třeba rekonstrukci ulice. Ve Vídni nedávno proměnili rušnou ulici u hlavního nádraží na základě komunikace s asi deseti tisíci obyvateli z nejbližšího okolí na něco jako pěší zónu. 

Minulý rok vznikly jako další nástroj participace občanské návrhy Dáme na vás. Tady mohou lidé podávat návrhy bez finančního omezení, ani nemusí být na majetku města, musí být však v kompetenci Rady města Brna. Může jím být třeba právě návrh na přeměnu ulice v pěší zónu, nebo zavedení nové linky MHD – tedy větší projekty než v participativním rozpočtu. Po dobu dvou let pak sbírají návrhy podporu nebo odmítnutí a takové, které potřebnou podporu nasbírají, budou předloženy Radě města Brna k projednání.

Používají se i záporné hlasy?

Ano, u obou nástrojů. U participativního rozpočtu mají občané možnost udělit pět kladných a dva záporné hlasy, u občanských návrhů se uděluje zmíněná podpora či odmítnutí. Některé návrhy tak mají více záporných než kladných hlasů.

A ty se smetou ze stolu? 

U participativního rozpočtu rozhoduje počet kladných hlasů, a až v případě shody s jiným projektem rozhodují ty záporné. Občanské návrhy, kde převažují negativní hlasy, se nedostanou k posouzení vedení města. Ale vzhledem k tomu, že byly návrhy spuštěny minulý rok a sbírají podporu po dobu dvou let, tato situace ještě nenastala. A není to tak, že by se smetly ze stolu, ale slouží také jako zásobárna nápadů. Už několikrát nám psali z městské části nebo jiného magistrátního odboru s žádostí o kontakt na navrhovatele s tím, že něco podobného řeší a chtějí se s nimi spojit, aby sladili své představy. I když tedy návrhy nezískají potřebnou podporu, může se s nimi něco dít. Jeden takový byl dokonce realizovaný, a to stejné se děje i u participativního rozpočtu.   

Na závěr bych ráda připomněla, že celoměstské hlasování v participativním rozpočtu probíhá do 30. listopadu, tak nezapomeňte hlasovat pro finálové projekty na webu paro.damenavas.cz. 

Dáme na vás