Co dělá z Martina Tvarůžka jednoho z nejlepších českých designérů? Odvaha ptát se mu vynesla několik Red Dotů

Kdy jste naposledy přemýšleli nad tím, jak dobře funguje věc, kterou právě držíte v ruce? Pravděpodobně nikdy – a to je přesně záměr dobrého designu, který je dílem lidí jako Martin Tvarůžek. Přední český průmyslový designér, přednášející na ČVUT a držitel několika ocenění Red Dot při svém výkladu na půdě X Production znovu připomněl, že dobrý design vychází z komplexního poznání problému – tedy kladení správných otázek.

Ptáte se, kam se, kromě lehkosti při používání, dobrý design může ještě promítnout? Inovuje, šetří vynaložené materiály i náklady v řádu milionů, umí přitáhnout pozornost a tak dostat vaši firmu na trh mezi světové hráče, a nebo bez jakékoliv nadsázky ulehčuje život. To, co Tvarůžka odlišuje, není jen výsledek jeho práce, ale i způsob, jakým k němu dochází – a právě v tom se od něj můžeme učit. Systematický, totální rozbor všeho známého je, zdá se, značně univerzální a přínosný napříč odvětvími.

Pokud byste si mysleli, že designérova práce ve většině zahrnuje kreslení a tvorbu vizuální podoby, minimálně v případě zmíněného oceněného designéra s pětadvacetiletou praxí tomu tak není. Začíná totiž analýzou a hledáním důvodu, proč by měl produkt existovat nebo proč potřebuje inovaci.

Velkou porci času věnuje kladení otázek a sledování prostředí, ve kterém se má výsledek jeho práce vyskytovat. Jinými slovy zjišťuje, jaké všechny problémy by mohl designem vyřešit. Unikátní přístup jej nejenže připraví snad na každou situaci, ve které se výsledné dílo bude nacházet, vynesl mu také několik ocenění Red Dot, přičemž roku 2023 obdržel to nejprestižnější – Best of the Best.

Odvaha nebát se být stále zvídavý

Ačkoliv se na první pohled mohou všetečné otázky zdát jako zbytečná pečlivost, první český držitel Red Dot ve strojírenství ví přesně, že je tomu právě naopak. Jeho úlohou totiž není pouze navrhnout, jak bude výsledný produkt vypadat, ale revidovat vše: z čeho se skládá, jak se bude přepravovat, montovat a jak s ním lze zacházet. Nebojí se zpochybnit ani zaběhnutý stav věcí, který díky kritickému náhledu umí také o několik tříd vylepšit.

Vstupní analytický workshop, jak tento postup Tvarůžek nazývá, studuje především tři pilíře, které výsledný návrh tvarují. Prvním je prostředí, ve kterém se bude produkt nacházet. Jedná se o teploty, podléhání vlivům počasí či agresivním chemickým látkám. Další sada otázek je namířená směrem k vlastnostem, jaký by produkt měl i neměl mít. Ty často nejde všechny do detailu odpovědět verbálně, proto Martin Tvarůžek sleduje, jak například daný zaměstnanec při práci postupuje a kde by i jemu mohl manipulaci ulehčit.

Tím se dostáváme k poslednímu pilíři – cílové skupině. Sem designér zahrnuje všechny od výrobců, přes montéry, po samotnou firmu až po koncové uživatele. Dokonce přemýšlí i nad skupinami, které by produkty používat neměly – například děti.

V posledním bodě je přínos vstupního workshopu znatelný možná nejvíce. Pokud budeme konkrétní, Martin při inovaci návrhu několika produktů dospěl díky všeobjímajícím otázkám například k verzím, které jsou úspornější v přepravě, což ve výsledku šetří firmě miliony ročně. Při návrhu tepelného čerpadla zpřístupnil jeho části tak, aby jej mohl obsloužit i senior. Víko z 20 kilogramů odlehčil na kilo a půl, aby si s ním poradil kdokoliv v domácnosti bez nutnosti volat servis. Stejně tak postupoval i při inovaci kotle na tuhá paliva, který si do té doby starší člověk vyčistil sám jen stěží.

Nejvyšší ocenění Red Dot – Best of the Best mu vynesl návrh smykem řízeného nakladače Locust L904. Díky ověřenému postupu práce a jedinečnému způsobu myšlení výrazně zvětšil výhled z kabiny, který tak pomáhá zvýšit bezpečnost při práci. Také jednotlivé části stroje přeskládal tak, aby drobné opravy a výměnu provozních kapalin zvládla i obsluha stroje, čímž se ušetří náklady na provoz i čas jinak strávený v servisu. Martin Tvarůžek dokonce myslel i na takové detaily, jako je zapuštění světel pro jejich lepší ochranu vzhledem k prostředí, ve kterých se nakladače pohybují.

I v průmyslu je prostor pro kreativitu

Přestože je za prací designéra Martina Tvarůžka především racionální úvaha, ta tvůrčí má i v odvětví průmyslu své platné místo. Rozhoduje o tom, jakou věc získá podobu – od wi-fi routeru s kočičími fousky a návrhu moderní remosky po obráběcí stroje vážící stovky tun. Znamená tudíž velkou odpovědnost. “Estetická hodnota, která je vždycky výstupem všeho, co dělám, je až posledním krokem, nějakým složencem všech kritérií, parametrů a požadavků, které jsou na ten produkt kladeny v úvodní fázi,” vysvětlil Tvarůžek.

Odevzdáním výkresů to navíc nekončí. Pro Martina Tvarůžka je součástí každého projektu i dohled nad výrobou a dohled nad konstruktérskou prací. Díky tomu výsledek odpovídá vizualizaci, a pokud ne, je k tomu dobrý, designérem posvěcený důvod.

Svět (designu) potřebuje lidi jako Martin Tvarůžek

Ačkoliv se v posledních letech pojem design čím dál víc vyprazdňuje, lidé jako Martin Tvarůžek stále připomínají jeho pravý význam i moc, s jakou tato disciplína umí ve svém měřítku měnit svět. Tvarůžkova práce vyzdvihuje také důležitost zvídavosti a odvahu klást i zdánlivě banální otázky. Mít kuráž poodstoupit několik kroků zpět i od dekády zajetého stavu věcí je často výsada těch, kteří z dobrého důvodu chod věcí revolučně mění. Podobně smýšlející designéři odvádějí práci s přesahem a přemýšlí daleko nad rámec zadání.

Zůstává až s podivem, že přesto stále existují společnosti, které zastávají názor, že se bez designéra obejdou.

Martin Tvarůžek