Co bude dál s Uměleckoprůmyslovým muzeem, vypráví ředitel Moravské galerie Jan Press

Listopad 11, 2020 | autor: Jan Gerych

Objekt Uměleckoprůmyslového muzea prochází rekonstrukcí a zároveň úpravou výstavního plánu. Svým pojetím se připojí k současnému světovému trendu a jako bonus slibuje překvapení na nádvoří.

 

Brno -  Zvoním u vstupu pro zaměstnance Pražákova paláce, Moravská galerie je dle posledních vládních opatření zavřená. Ještě před zavedením nové expozice fungoval tento vchod jako hlavní pro veřejnost. Změna prostorové orientace paláce je jednou z mnoha, kterou Jan Press od uvedení v roce 2013 zavedl. Další potkávám cestou ke kancelářím vedení, tobogán, který urychlí přesun od moderny k novému umění, z druhého patra do prvního. 

„Nejsme vychováváni tak silně k tomu, abychom znali výtvarné umění, abychom se v něm orientovali a už vůbec ne v současném umění. Tam je vidět, že systém selhává a my jsme chtěli odstranit tu bariéru,” říká Press.

Snad nejradikálnější změnou bylo zavedení volného vstupu do stálých expozic. Jsou s vtipem udělané, sdělují to, co mají, a tak si našly cestu až k desetinásobně více návštěvníkům. Přilákaly i takové, kteří do Moravské galerie zavítali úplně poprvé. „Vidíme velký zájem včetně toho, že se lidé vrací a postupně chodí i na ty náročnější projekty, které jsou zpoplatněny. Nemusíme dávat tolik peněz do marketingu stálých expozic, protože mají poměrně vysokou návštěvnost samy o sobě. Jen v pokladničce na dobrovolné vstupné vybereme to, co se dřív vybralo za placené vstupné. Následují nás i ostatní muzea, takže v tom už nejsme sami,” líčí Jan Press.    

Moravské průmyslové muzeum, 1883, archiv Moravské galerie

Vloni se kvůli rekonstrukci uzavřelo Uměleckoprůmyslové muzeum, tak jsem se přišel zeptat, co tam bude nového. Budova muzea se otevřela v roce 1873 a zařadila se mezi prvních deset institucí toho typu na světě. V roce 2001 prošla rekonstrukcí, která ji doplnila o moderní provozní technologie, ty se však paradoxně staly důvodem, proč se teď musí opravovat. „Ukázalo se, že po 15 letech intenzivního používání jsme se dostali na hranici jejich životnosti. Všechna ta vzduchotechnika přestala fungovat.” Státní podpora nepřišla, až se objevila příležitost využít dotačního programu IROP Evropské unie výjimečně zaměřeného na muzea a galerie a zlepšení jejich infrastruktury. Parametry dotace vyžadovaly zásadnější úpravy než pouhou renovaci sítí, takže se projekt rozšířil o zázemí pro návštěvníky a intervenci do nádvoří za palácem.    

„Chceme vyslat do světa přítomnost naší instituce, která má v plánu zabývat se současným designem, současnými technologiemi, takže jsme vědomě šli ke gestu v rovině architektury a umění.”

Nad nádvořím se v současné době rýsuje podoba instalace Marka Štěpána. Navrhl již kovové schodiště, které zpřístupňuje nádvoří od hotelu International, tentokrát jde však o zásadnější počin. Rámcově připomíná předchozí dočasnou instalaci Sloního břichu huti Martina Rajniše z roku 2016. Od obou instalací se zřejmě očekávalo, že přispějí k užitnosti prostoru, když jej ochrání před nepřízní počasí. Marek Štěpán se inspiroval výstavou Josefa Šímy a surrealistickými momenty mraků a vajec. Navrhl objekt z ocelové konstrukce potažený fólií, jenž bude levitovat nad nádvořím. Omezení spojená s koronou sice zpozdila dodání části materiálů ze zahraničí, ale na jaře by mělo být vše hotové. 

Ideová vizualizace konstrukce Mrak podle návrhu architekta Marka Štěpána, archiv Marka Štěpána

Původně bylo Uměleckoprůmyslové muzeum založeno pro prezentaci uměleckého řemesla Rakouska-Uherska. Fungovalo na obchodním modelu - investovali do něj místní továrníci s očekáváním reprezentace a taky si tam chodili pro inspiraci. Po založení Československa sehrálo významnou roli založení výstaviště a zájem se přesunul od uměleckého řemesla k soudobé kultuře. Komunismus znamenal krizi, Uměleckoprůmyslová muzea v Brně i Praze se zrušila a sloučila pod Národní galerii až do roku 1961, kdy spojením Obrazárny Moravského zemského muzea a Uměleckoprůmyslového muzea vznikla Moravská galerie v Brně jako největší instituce svého druhu v republice. Porevoluční doba přinesla částečně nápravu, Umprum se však do nedávna využíval kvůli velkorysým prostorám a vysokým stropům také pro výstavy, jež nenašly místo v Místodržitelském nebo Pražákově paláci. Obsahoval i designovou expozici, vitríny s předměty z různých časových období ale staticky a izolovaně příliš nevypovídaly o kontextu ani historii.  

„Chceme se zabývat také designem současnosti včetně nejnovějších trendů otevírajících budoucnost. Umělá inteligence, průmysl 4.0 - cílem je na půdorysu průmyslových revolucí vysvětlit, jak design vznikal a ovlivňoval životy lidí.”

Rekonstrukce paláce přichází společně s novým výstavním konceptem, potažmo celkovým pojetím instituce. Náplň bude odpovídat formátu muzea designu, od historických témat se přesune k současnosti a začne splácet dluhy velkých monografických výstav zásadních českých jmen. V přízemí bude nově stálá expozice s volným vstupem tak jako v ostatních budovách galerie. Vysvětlí, jak design vzniká a představí jeho českou historii. Kapacita prostor není nafukovací, takže umožní vystavit výběr fenoménů českého designu, i tak bylo třeba výrazně posílit sbírku. Stát na akvizice nepřispívá, takže se čtyři roky šetřily výnosy galerie z publikační činnosti, pronájmů atp. Vyvrcholením byl letošní open call na nákup současného českého designu v celkové hodnotě dvou a půl milionu. Přírůstky do sbírky galerie představila na Designbloku a získala cenu za Mimořádný počin. „Hledali jsme formát jak to provést s ohledem na korona virus a rozhodli jsme se pro open call, aby to zafungovalo i jako podpora ne těm superznámým designérům, ale i těm dalším, kteří by ve sbírce měli být. Demokratizace toho přístupu byla velmi prospěšná, rezonovala ve společnosti a mezi designéry. To byl možná i ten důvod, proč jsme byli oceněni.”

Ideová vizualizace Uměleckoprůmyslového muzea, archiv Olgoj Chorchoj

V prvním patře najdou místo krátkodobé výstavy. Navážou na dosavadní program Uměleckoprůmyslového muzea jako byl Maxim Velčovský, Olgoj Chorchoj nebo projekt Kmeny. Čeká nás přehlídka díla Jiřího Pelcla a fenomény českých počítačových her nebo postmoderny. Brněnský umprum není na české muzejní mapě sám, z hlediska zřizovatele má přímou konkurenci v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu a jabloneckém Muzeu skla a bižuterie. „Razíme ojedinělou a originální cestu, takže ve způsobu prezentace nebudeme mít konkurenci. Ředitelé v Praze a Jablonci mají jiné strategie, takže můžeme fungovat komplementárně. Naše pojetí, kdy jsme si zúžili segment na design ve středoevropském kontextu, nám dává určitou výhodu a perspektivu.” 

„Mně se vždy líbilo, že se o Moravské galerii mluvilo jako o instituci, která se zabývá uměním komplexně. Tahle myšlenka ale nebyla vždy úplně zřejmá například ve stálých expozicích, kde vždycky nějaký článek chyběl.”  

Zaměřit se na design měl Jan Press v plánu už od nástupu do funkce. Nejprve však bylo nutné si v Uměleckoprůmyslovém muzeu udělat prostor. Proto se pustil do reorganizace expozic. Užité umění putovalo z umprumu do Místodržitelského paláce, kde je vystaveno společně s volným uměním své doby. Nová expozice 19. století Brno předměstí Vídně má být ještě rozšířena o baroko, středověk a orientální sbírku. Tím budova pokryje souvislé období před modernou. Dále mohou návštěvníci pokračovat dvěma směry - za volným uměním do Pražákova paláce, kde najdou modernu a poválečné období až do současnosti pod názvem Art Is Here, nebo budou sledovat linku vývoje užitého umění ke vzniku designu a přesunou se do Uměleckoprůmyslového muzea. Ti zvídavější pak mají ještě možnost jít do hloubky a vydat se do Jurkovičovy vily za folklorismem v architektuře nebo do rodného domu zakladatele Wiener Werkstätte Josefa Hoffmanna do Brtnice. 

Moravská galerie na Designbloku 2020, foto Jan Pernekr

Nová expozice Uměleckoprůmyslového muzea se představí první týden v červnu 2021. Přidá snad předposlední střípek do mozaiky nového výstavního schématu Moravské galerie. Jak se bude jmenovat, kdo a jak ji vypracuje, jaká velká jména uvede a zdali se náhodou nezmění název zrekonstruované instituce, si Jan Press nechal tajnosnubně pro sebe. 

Jan Press, Facebook Moravské galerie

Titulní foto: stavba konstrukce Mrak dle návrhu Marka Štěpána, archiv Moravské galerie

Moravska-galerie.cz

Autor: Jan Gerych