Český výrobce skla uvádí na trh jako první novinku, která může zachránit miliardy ptačích životů

Výzkumy ptačího vnímání prostoru odhalily jejich fascinující schopnosti. Studie Inga Schiffnera a kolektivu dalších odborníků prokázala, že ptáci mají přesné povědomí o svých tělesných rozměrech a dokážou okamžitě vyhodnotit, zda projdou úzkou mezerou. Tato schopnost je klíčová pro navigaci při vysokých rychlostech. 

Tým vědců pod vedením Partha Bhagavatuly z University of Queensland zase v roce 2011 publikoval přelomovou studii, která detailně popsala, jak ptáci využívají takzvaný optický tok (vnímání pohybu obrazu na sítnici) k bezpečné navigaci v prostoru. Studie říká, že ptáci během letu vyvažují vizuální informace z obou očí, přičemž se soustředí především na boční periferní vidění, nikoli na to, co je přímo před nimi. To vysvětluje, proč průhledné sklo představuje tak velké riziko – kolize ptáků se skleněnými plochami si celosvětově vyžádají miliardy životů. 

Společnost HELUZ IZOS dokáže díky technologii digitálního keramického tisku vytvořit sklo, které je pro ptáky viditelné a zároveň bezpečné. Systém IZOS Bird-Friendly Glazing využívá speciálně navržené a certifikované keramické vzory, které jsou aplikovány přímo na skleněný povrch během výrobního procesu. Pokročilá keramická inkoustová řada zajišťuje potisku extrémní mechanickou odolnost, dlouhodobou stálost a chemickou rezistencí vhodnou pro nejnáročnější aplikace. Projektový a technologický specialista společnosti IZOS z divize IZOS DESIGN STUDIO Tomáš Mikulecký nám odpověděl na otázky.

Je na našem trhu podobná nabídka, nebo jde o jedinečný produkt?

Na našem trhu jde skutečně o unikátní řešení. Zatímco jiné firmy nabízejí spíše dodatečné polepové fólie, HELUZ IZOS jako první v Česku vyrábí přímo tvrzené sklo s trvalým keramickým potiskem, které je součástí izolačního skla už z výroby. Výhodou oproti fóliím je, že se jedná o integrální součást skleněné tabule – vzor je zataven do skla při teplotě cca 620 °C, čímž získává maximální mechanickou odolnost, stálost barev vůči UV záření a chemickou odolnost. Produkt navíc disponuje certifikovanými vzory ověřenými podle metodiky americké organizace American Bird Conservancy (ABC), což na českém trhu dosud nikdo nenabízel.

Před rokem jsme psali, že americká firma tiskne polepové fólie na okna s touto funkcí a teď jsem narazil na vás, že vyrábíte přímo skla s ochranným vzorem. Jak vás to napadlo?

Impulsem byla snaha řešit problém u kořene. Kolize ptáků se skleněnými plochami patří celosvětově mezi nejvýznamnější antropogenní příčiny úhynu ptactva – jde o miliardy úmrtí ročně. Hlavní důvod je, že ptačí zrak sice v mnoha ohledech předčí lidský (ostrost, vnímání barev, u řady druhů i UV spektrum), ale oblast stereoskopického vidění ptáků je výrazně užší než u člověka a při letu rychlostí 30–100 km/h není jejich pozornost trvale upřena dopředu. Skleněnou plochu tak ptáci nevnímají jako překážku – buď jí „prohlédnou" k atraktivním objektům za ní (zeleň, voda, osvětlení), nebo se v ní zrcadlí okolí a vzniká fiktivní obraz prostoru.

Protože se sklem pracujeme denně a disponujeme technologií digitálního keramického tisku, byla logická volba propojit ochranu ptactva přímo s výrobou skla, a ne s dodatečnou úpravou hotového okna. Díky digitálnímu tisku navíc dokážeme reagovat na individuální požadavky architektů a investorů bez omezení designu.

Architektů, nebo investorů? Od koho přišel impuls? Přijde mi, že investoři, kteří potom sbírají mrtvé ptáky, by mohli mít snahu s tím něco dělat. Architekti naopak vesele navrhují skleněné domy jak na běžícím pásu

Impuls nevzešel primárně z komerční poptávky jednotlivých investorů, ale z toho, že jde o celosvětově uznávaný problém ochrany přírody, kterým se dlouhodobě zabývá i Česká společnost ornitologická a snaží se jej prosadit i do legislativy. Na toto HELUZ IZOS zareagoval uvedením vlastního ochranného skla. Prezentace k projektantům ostatně řadí „bezpečnost proti nárazům ptáků do skla" mezi standardní parametry, které by měly být uváděny v projektové dokumentaci oken a izolačních skel – vedle běžných údajů, jako je součinitel prostupu tepla Ug, světelná prostupnost, solární faktor nebo bezpečnost proti vniknutí. Cílem je, aby si odborníci tuto odpovědnost uvědomili už ve fázi návrhu, nikoli až investoři, kteří pak řeší následky v podobě uhynulého ptactva.

O co jste se přitom opřeli?

Opřeli jsme se o kombinaci vědeckého výzkumu a praktického testování:

• Vědecký základ – výzkumy ptačího vnímání prostoru (např. studie Inga Schiffnera a týmu Partha Bhagavatuly z University of Queensland, 2011) popsaly, jak ptáci při letu využívají tzv. optický tok a soustředí se především na boční periferní vidění, nikoli na to, co je přímo před nimi.
• TF (Threat Factor – faktor hrozby), který na škále 0–100 vyjadřuje procento testovacích ptáků v leteckém tunelu, kteří nepřizpůsobili směr letu a zamířili do daného typu skla. Čím nižší hodnota, tím je sklo bezpečnější; hodnota 100 odpovídá standardnímu čirému nebo zrcadlovému sklu bez úpravy, hranice pro certifikaci „Bird-Friendly Glass" je TF ≤ 25.
• Testování v leteckém tunelu – na základě něj byly certifikovány konkrétní vzory, např. Lines Pattern a Dots Pattern s TF 20, nebo Tree, Bird a Bike Pattern s TF 25 – tedy v pásmu „velmi dobré" až „dobré/vyhovující".
• Pravidlo 2×4 palce – výzkumy prokázaly, že vzor musí mít mezery menší, než je rozpětí křídel malého ptáka (max. 5 cm vertikálně, 10 cm horizontálně), aby se pták nepokoušel mezerou proletět. Tento rozestup se ukázal jako účinný při výrazném snížení počtu kolizí.

Na základě těchto poznatků dnes nabízíme pět certifikovaných vzorů a jsme schopni navrhnout i další vzory na míru.

Takže se k tomu dá přistoupit i kreativně. Architekti můžou přijít s vlastním řešením, které podrobíte funkční prověrce a pak to vyrobíte?

Ano, kreativní přístup je možný, musí ale respektovat funkční zásady, které vyplynuly z již zmíněného testování:

Díky digitálnímu keramickému tisku s rozlišením až 1440 dpi dokážeme přenést na sklo libovolnou grafiku či fotografii věrně a s ostrými detaily, tisk lze vést až k hraně skla a propojit přes více tabulí do jednoho souvislého obrazu. Rozměrový rozsah tabulí je od 250 × 380 mm do 2400 × 4100 mm, kromě pěti certifikovaných vzorů (Lines, Dots, Tree, Bird, Bike) nabízíme i další designové kolekce v sedmi barevných provedeních (černá, modrá, červená, žlutá, zelená, bílá, matovaná) – u low-e skel pak výhradně v černé barvě.

Kdy jste to uvedli na trh?

Produkt teprve uvádíme do povědomí odborné i laické veřejnosti. Máme k dispozici vzorky, evidujeme první poptávky  – je ale potřeba zdůraznit, že jde o zcela nové téma, které v Česku teprve začíná a věříme, že za podpory České společnosti ornitologické se nám je podaří dostat do povědomí veřejnosti.

Jaké jsou ohlasy? Je o to zájem?

Zájem evidujeme a očekáváme jeho další růst. Klíčovým akcelerátorem bude, pokud se Česká společnost ornitologická prosadí se snahou zakotvit ochranu ptactva před kolizemi se sklem přímo v legislativě – v takovém případě se z dnes dobrovolného řešení může stát standardní požadavek na stavby, což zájem výrazně zvýší.

Takže tu je perspektiva, že by to nakonec mohlo být třeba povinné?

Ano, taková perspektiva existuje. Vzhledem k tomu, že sklo je dnes na budovách použito prakticky všude a míra úmrtnosti ptáků v důsledku kolizí je dlouhodobě vysoká, směřuje vývoj k tomu, že se požadavky na bezpečnost skla vůči ptactvu postupně stanou běžnou součástí projektové dokumentace.

HELUZ IZOS