Mladí architekti představili své vize českých měst a obcí: soběstačné čtvrti, sdílení energie, šetrnost

Rozvojové stavební plochy uvnitř či vně českých měst jsou častým předmětem debat. Zřídka se přitom pracuje s konceptem lokální energetické soběstačnosti, která se stává fenoménem spolu s nastupující elektromobilitou. Proto bylo cílem velké studentské soutěže Český ostrovní dům vytvořit inspirativní návrhy šetrného komplexu pěti energeticky soběstačných bytových budov s prvky sdílení. Vítězkou se stala Zuzana Kopiláková, jejíž návrh minimalizuje potřebu externí dodávky elektrické energie a spotřebu pitné vody.

„Pro příklad energetické soběstačnosti nemusíme chodit daleko,“ vysvětluje Pavel Podruh, zakladatel Českého ostrovního domu. „Německé město Wolfhagen už od roku 2014 vyrábí 100 % své potřebné energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím propracovaného systému kombinujícího vlastní solární a větrné elektrárny s akumulací a malými výrobními zdroji jednotlivých domů,“ dodává Podruh.

Jen městská solární elektrárna vyprodukuje ročně 10 milionů kilowatthodin, což je přibližně roční průměrná spotřeba 3 000 domácností. Wolfhagen je dokonce celoročním vývozcem elektrické energie a zisky z této činnosti putují zpět mezi všech 13 500 obyvatel. Takových příkladů po celé Evropě rychle přibývá.

Jedna z individuálních solárních instalací v německém Wolfhagenu | foto: Solar Project

Studenti posouvají hranice

„Pořád slyšíme o chytrých městech, smart cities, internetu věcí, blockchainu. Také slyšíme o špinavé energii z uhlí, závislosti na plynu z Ruska, jaderných nedostavbách. Věřím, že dílčí lokální nezávislost, nejen energetická, bude to slovo smart nakonec definovat. Cílem soutěže Český ostrovní dům je přinášet a zdarma na našich webových stránkách zveřejňovat studentské architektonicko-technologické koncepty, které mohou inspirovat k pragmatické akci. V tomto roce jsou to projekty malých šetrných čtvrtí,“ popisuje Pavel Podruh.

Letošní vítězkou soutěže se stala Zuzana Kopiláková, studentka architektury v Bratislavě, se svým návrhem minimalizujícím potřebu externí dodávky elektrické energie a spotřebu pitné vody. Koncept také počítá se společnou produkcí potravin, malým chovem zvířat a sdílením přebytků elektřiny s obcí.

Vlastní výroba elektrické energie, ale i dílčí potravinová nezávislost | autor: Zuzana Kopiláková

Česká města blízké budoucnosti

Vlastní výroba elektrické energie jde ruku v ruce s komplexní snahou o čistší provoz staveb a obecně s rostoucím povědomím o škodách na přírodě. „Ceny baterií se ustálily a jdou skvěle recyklovat, ceny solárních panelů dramaticky klesají a jsou na úrovni klasické pálené tašky. Ceny údržby a stavby nových uhelných, natožpak jaderných elektráren jsou naprosto neracionální. Trend je jasný,“ uvedl Michal Klečka z české společnosti GWL Power, největšího distributora lithium-fosfátových baterií v Evropě.

„Myslím, že nyní je ten nejpříhodnější čas pro odvážná zastupitelstva, starosty a občany, kteří začnou přemýšlet nad městem jako producentem, jenž zajišťuje svým obyvatelům nejen větší zdrojovou bezpečnost, ale stává se i výrobcem a dodavatelem energie,“ doplňuje Pavel Podruh.

Návrh, který v letošním ročníku soutěže Český ostrovní dům skončil na třetím místě | autor: Martin Jirásko

Český ostrovní dům

Projekt vznikl v roce 2016 jako malá studentská architektonická soutěž. Od té doby získal záštitu řady významných českých vysokých škol a univerzit. Propojujícím tématem všech ročníků je některá z forem energetické soběstačnosti. Český ostrovní dům také vyvíjí vlastní bateriové úložiště pro domácnosti a připravuje realizaci dvou kompletně zdrojově soběstačných domů. Projekt funguje bez českých a evropských dotací jako volné sdružení jednotlivců, odborníků a společností. Na svém kontě má nejvyšší ocenění Evropské komise, tzv. EU Sustainable Energy Award, dále také cenu Energy Globe či ocenění OSN za společenský přínos.