Česko-slovenská hračka Fingercar s terapeutickými účinky dobývá svět

Designér i výrobce si museli projít syndromem vyhoření, aby spojili síly a uvedli na trh hračku se zdravotním využitím. Už nechtějí dál za propagaci platit digitálním gigantům a rozhodli se investovat přímo do lidí.

RUST, NĚMECKO – Autíčko Fingercar postupně dobývá svět, získalo rakouskou zdravotní certifikaci a v Polsku je zvolili hračkou roku. Ukázalo se, že je s ním nejen zábava, ale že má blahodárný vliv na děti s poruchami soustředění a motoriky. Stojí za ním v Německu usazený slovenský hračkář&vizionář Ivan Vanečko a český výrobce dřevěných hraček Jaroslav Voldřich.

„Děti mají obrovskou fantazii a hlavou se jim honí spousty myšlenek, řada z nich je přebuzená, takže jsou potom hyperaktivní, až z toho blázní. Když položí prst na Fingercar, upřou zrak na dráhu a soustředí mysl na uvedení autíčka do pohybu, vypnou rušivé myšlenky i okolní vjemy a existují teď a tady,” začíná Ivan Vanečko.

„Kdesi  na půdě jsem objevil staré škaredé autíčko. Chtěl jsem z něj udělat hračku pro dospělé, tak jsem mu s týmem udělal moderní design a zatížil ho kolečky z cinkoveho materialu. Kolečka jsem nechal povrchově upravit a nasadil ochranné gumičky, aby se Fingercar pohybovalo lehce, tiše a elegantně. To zajišťuje právě zatížení ve spodní části, rozhodující je rozchod, výška podvozku a úhel spojení osy s tělem autíčka. Stačí milimetrová změna a přestane to fungovat. Potom přišel můj pětiletý syn a požádal mě, jestli bych mohl udělat, aby autíčko umělo kreslit. Chtěl si s ním připravit takovou vtipnou scénku k nedělnímu obědu,” pokračuje Ivan Vanečko.

„Udělal jsem do autíčka díru na tužku a začalo kreslit. Úmysl byl vytvořit moderní zábavnou hračku, z reakcí různých pedagogů a psychologů jsme se však dozvěděli, že Fingercar dokáže mnohem víc. Představili jsme autíčko na výstavě v Norimberku a japonský profesor, který publikuje o vývoji mozku dětí, řekl, co Fingercar způsobuje."

„Autíčko samo o sobě nejezdí rovně, protože jsou všechna čtyři kolečka nezávisle pohyblivá. Člověk je musí stabilizovat dotykem a sledovat dráhu, po níž má jet. Dokud si s autíčkem jezdí jen tak, může se bavit s kýmkoli kolem a myslet na ledacos. Jakmile však upře zrak na dráhu a pokouší se dostat pohyb autíčka pod kontrolu, aby z ní nevypadlo, nastane efekt plné koncentrace, kdy mozek vypne vnější ruchy i vlastní nesouvisející myšlenky. Řidič Fingercaru je nanejvýš zpřítomněný, existuje tady a teď.”

Ukázalo se, že zábavná hračka je zároveň zdravotní produkt. Kromě majitelů jej pro jeho účinky oceňují taky školky, lékaři, ortopedi nebo psychologové. Rakouský institut zdraví Fingercar udělil certifikaci BESA, protože u dětí s poruchami pozornosti a poruchami v oblasti motoriky zlepšuje jejich motoricko-koordinační schopnosti a jsou pak klidnější a soustředěné.

Fingercar se velmi dobře daří v Česku i zahraničí, nejvíce v Německu, Polsku, Slovensku ale i Švýcarsku. Připravuje se vstup na americký trh. Firma Trihorse, jež za ním stojí, se rozhodla k odvážnému marketingovému modelu. „Googlu a Facebooku už jsme nastrkali dost peněz, takže jsme se rozhodli, že další peníze za reklamu už chceme dát raději přímo lidem,” prohlašuje Ivan Vanečko. 

„Připravujeme soutěže Fingercar Master, jejímž prostřednictvím budeme produkt propagovat. Odstartuje to 2. října v Děčíně. Peníze půjdou do cen pro soutěžící, kteří se o tom následně svěří blízkým a napíšou na sociální sítě. Začneme v Česku, Polsku, Slovensku a mistrovství EU Fingercar Master bude v Německu, v největším zábavním parku světa Europa Parku. Potom se pokusíme naběhnout na USA.”

Ivan Vanečko založil v roce 1996 značku designérských hraček Janoschik bez vlastní výroby. Před pěti lety se spojil s českým výrobcem dřevěných hraček firmou Trihorse, kterou vede Jaroslav Voldřich. „Ve 22 jsem odešel do Německa a žít tam a postavit firmu nebylo snadné. Těch následujících dvacet let se mi podepsalo na zdraví. S panem Voldřichem jsme se potkali na výstavě a spojovalo nás, že jsme v podstatě ve stejný rok, náhodou, nezávisle na sobě oba leželi na lopatkách. Oba jsme byli na dva roky pryč ze světa, byla to cena za boj za úspěch.”

„Vyměňovali jsme si know-how. Já měl dvacetiletou zkušenost s byznysem na západě, on dvacetiletou zkušenost s výrobou a bavili jsme se o tom, že bychom měli společně něco stvořit. Sice to ještě pár let trvalo, ale nakonec jsme se rozhodli spolupracovat a spojit síly a stal jsem se partnerem a společníkem firmy Trihorse. Tohle rozhodnutí nás oba posunulo nejen osobnostně, ale i byznysově o hodně dal. Úspěch, z něhož se dnes se těšíme, je důsledkem správného rozhodnutí spojit se.” 

Finger Car