Červená koruna Jihlavy: Horácká aréna od CHYBIK + KRISTOF mění centrum města i pohled na architekturu arén

Necelý měsíc je v provozu nová dominanta Jihlavy, Horácká aréna architektů CHYBIK + KRISTOF. Kromě na první pohled rozpoznatelné vizuální koruny nese stavba i korunu jinou: ční vysoko nad ostatními objekty svým promyšleným provedením a přirozeným zasazením do veřejného prostoru, který má potenciál oživit a podpořit. Má také potenciál rozvířit debatu – aréna zcela jistě redefinuje, jak se na stavby tohoto typu a jejich umístění díváme. Koruna má navíc i praktickou funkci, protože chrání běžce na střešní dráze před poryvy větru. A je toho mnohem víc. Vydejte se s námi na prohlídku Horácké arény s výkladem architekta Ondřeje Chybíka.

“Z centra Jihlavy jdete úzkými uličkami, dostanete se do parku, kde se nadechnete, a dovnitř vstoupíte přes hodně nízký ochoz; stlačí vás opticky dolů a znovu otevře do arény. Je tam tento prostorový efekt,” popsal příchod Ondřej Chybík. Tento poetický narativ má ale ještě jeden důležitý rozměr, kterého si možná ani nevšimnete – a to je právě ono: aréna je z úrovně parku přístupná s obdivuhodnou lehkostí. Snadný přístup následovaný velkorysým výhledem, který příchozí ihned vtáhne do děje, myslí samozřejmě také na bezbariérovost.

Jako krytý veřejný prostor

Odstranění bariér má za úkol včlenit budovu do života Jihlavy nejen fyzicky. Prosklením po celém obvodu se stalo dění uvnitř součástí dění města. “Trochu jsme předefinovali typologii arén – často jsou uzavřené samy do sebe a nekomunikují ven, tady ale můžete koukat dovnitř. Aréna je otevřená po celém obvodu, také volně obchozí, je hodně transparentní. Děj vevnitř se stává součástí veřejného prostoru,” popsal Chybík jako jeden z kolektivu autorů.

Aréna se nachází na hraně historického centra Jihlavy a části, která rostla od 19. století dál. Z jedné strany navazuje na park Smetanovy sady, z druhé komunikuje s vysokou školou. Areál Horácké multifunkční arény tvoří celkem čtveřice objektů – dva už existovaly, další dva vzešly z návrhu architektů.

Ač byl záměr arénu včlenit jako přirozenou součást okolí, fasáda s ním úplně nesplyne – odvážné vizuální zpracování odpovídá veřejnému charakteru domu. Výrazně červená barva má ambici přitáhnout pozornost (a usnadnit orientaci) a rozproudit život kolem. V původním návrhu byla budova celá bílá. “Červená je slavnostní barva a jde vidět z okolí. Na fasádě máme i bodliny, ty vychází z vertikality gotického charakteru centra Jihlavy. Může to připomínat ježka, je to koruna… Nechal jsem dokonce arénu nakreslit malé děti, abych si ověřil, že je zapamatovatelná i pro ně. Myslím, že to stačí, že nemusí být víc nebo míň, je uměřená,” říká Chybík. Červená barva samozřejmě odkazuje také k barvě města Jihlavy i hokejového klubu Dukla.

Druhá, nárožní budova sdílící motiv ostrých trojúhelníků – bodlin – je oděna do chromu, který červenou sousedku zrcadlí. Dovnitř architekti umístili všechny funkce, které s provozem arény nesouvisejí – najdete tu tělocvičnu, která bude sloužit i školám, posilovnu, ubytování, restauraci i obchod. Přítomnost další budovy zároveň přirozeně nastolila otázku, jak využít prostor mezi nimi. “Vklínili jsme tam venkovní schodiště, na jeho patě je připravený základ pro velkou obrazovku. Prostranství bude fungovat jako další stage. Naproti je vysoká škola, proto si troufám říct, že se z toho stane pěkný, netradiční urbánní prostor,” dodává Chybík.

Vstříc pulsujícímu středu Horácké arény

Dovnitř arény vejdete jedním ze čtyř vstupů. Žádný z nich není hlavní a ani jeden na sebe příliš neupozorňuje – veškerou pozornost směřují dovnitř. Dva jsou nenápadně artikulovány zůžením obvodu oproti patru nad nimi, další vchod disponuje vstupním foyer, které bude fungovat jako recepce a kavárna zároveň: další propojení života vně a uvnitř. Provoz kavárny má být nezávislý na provozu arény, bude otevřena deset hodin denně a doplněná o zahrádku.

Zatímco exteriér je co do barevnosti odvážný, uvnitř paleta utichá až na akcentující odstín, který plní hned několik funkcí. Červeně probarvený beton tribun se díky otevřenému charakteru konstrukce stává viditelným navigačním prvkem; kromě znázornění kotle celou arénu vizuálně otepluje a dodává jí kulturnější ráz. “Dům je koncipovaný v dost brutální formě, materiály jsou přiznané a nenajdete tady sádrokarton, obklady ani zbytečné krásy; estetika je postavená na tom, jak je dům poskládaný, a ta skládačka je upřímná,” říká Chybík. Přiznané prvky dokazují, že je lze vyrobit a usadit v pohledové kvalitě, tudíž i surové materiály mohou hrát v estetice první housle. Odhalené jsou i veškeré rozvody, což jistě usnadní také případné opravy.

Sama konstrukce tribuny stojí za pozornost nejen svou barvou. Betonové prefabrikované odlitky mají netypicky oblé tvary, což se zprvu zdálo jako nemožný, dnes už zvládnutý úkol. Tribuny jsou rozděleny na dvě patra, přičemž spodní řady mají výsuvné moduly pro navýšení kapacity sezení – maximum je 7 400 míst. “Byl to zásadní moment – rozhodnutí rozdělit vnitřní uspořádání na dvě tribuny a udržet korzo co nejvíce napojené na okolí,” vzpomíná architekt. Spolu s kolegy tak vytvořili prostředí pro co nejpřirozenější pohyb a potkávání lidí, které znovu navazuje na záměr propojení.

Design tribun je velmi multifunkční – lze je od chodby oddělit červenými závěsy jako divadelní balkony; v případě komornějších akcí se může celé horní patro tribun schovat do černé látky. “Pomáhá akustice i celému zážitku. Látka vytvoří černý pás kolem dokola, jako by tribuny nebyly. Vystupující ani diváci nemají pocit, že jsou v poloprázdné hale,” vysvětluje Chybík.

Dojmu zaplněného prostoru napomáhá i rozmístění sedaček v různých odstínech červené. Jejich prototyp navrhli CHYBIK + KRISTOF s Davidem Karáskem. Jsou cenově dostupné, proporčně velkorysé a po této premiéře půjdou do běžné výroby. “Dírky i lomení nejsou jen efektní detail – mají akustickou funkci a pomáhají vytvářet příjemnější zvukové prostředí,” doplňuje Karásek z mmcité, pod kterou výrobce Kovostal spadá.

378437783785377937803781378237833789378637873788

Nad dvěma patry tribun se nachází VIP zóna, která na rozdíl od jiných nabízí i velmi solidní výhled. Je celá zavěšená, díky čemuž je dojem z výhledu daleko bližší ploše. “Celé patro jsme vyvěsili, takže se nacházíme nad úrovní druhé tribuny. Klubové patro slouží jako VIP, je tady 32 skyboxů. Každý má prosklený roh a čtyři sedačky nahoře i dole,” vyčíslil architekt.

Aréna disponuje i gastro zázemím, které se nachází na protilehlých stranách v proskleném prostoru. Nejenže je vidět zvenku dovnitř, ale i návštěvníci uvnitř mají pocit, že jsou stále součástí okolí. Výhled architekti směřovali na dominanty Jihlavy. “Zarámovali jsme výhled na kostel, prosklení zároveň dodalo místu prostor – jinak by pro své proporce mohl působit stísněně,” dodává Chybík.

Dům nebude propojovat jen fanoušky sportu, ale i sportovce samotné – na jeho střeše vznikl veřejně přístupný ovál o délce 240 metrů. V době naší návštěvy byl ale pokrytý sněhem.

Komplexně řešený veřejný prostor, nejen ten pod střechou

Díky vstřícnému přístupu dvou navazujících vedení Jihlavy mohli architekti promluvit také do nakládání s přilehlým okolím arény. Přimlouvali se především za revitalizaci parku Smetanovy sady, která se uskutečnila a hotovo má být v dubnu příštího roku. Park už nyní zdobí socha, za kterou se ateliér CHYBIK + KRISTOF také přimlouval. SOUHRAPROHRAVÝHRA od Krištofa Kintery je zhotovená z trubek staré arény, kterých se drželo několik generací fanoušků – proto ta autentická barva. “Byť je to socha monumentální velikosti, je zároveň prodyšná, téměř neviditelná; těžko se fotí, musíte ji obejít, abyste ji pochopili,” vysvětluje autor.

Nejde ale jen o nový park, novou arénu a novou sochu – jde o příkladnou ukázku komplexního zvelebení části města, která respektuje své okolí a na první místo staví ty, kteří v něm žijí. Jedná se rovněž o výjimečný příklad začlenění multifunkční arény do centra města, což je vzhledem k obvyklé praxi umisťovat tento typ staveb na periferie ojedinělý přístup. Jihlava razí osobitou cestu a nastavuje zbytku republiky zrcadlo s otázkou: nešlo by to lépe?

Ač by se mohlo zdát, že Jihlava tímto netradičním způsobem zkouší štěstí, její kroky jsou podložené studií. Podle závěrů může výstavba a provoz areálu přinést tržby ve výši až 50 miliard korun během prvních dvaceti let provozu. Multifunkční charakter arény skýtá pro Jihlavu nové kulturní a sportovní příležitosti a zároveň přivede do města nové služby i pracovní pozice. “Věřím, že brzy ukáže, jak může architektura přispět k obnově veřejného prostoru a vytváření identity města,” uzavírá architekt Jiří Richter ze studia CHYBIK + KRISTOF.

3798379437903791379237933803379937953796380537973800380138023804

Studio: CHYBIK + KRISTOF
Architekti: Ondrej Chybik, Michal Kristof, Jiri Richter, Tomas Wojtek, Irena Vojtova, Urszula Sedziak, Ludek Simonik, Krystof Foltyn, Martin Holy, Ondrej Zvak, Martyna Bobinska, Ingrid Spacilova, Marek Frait, Tomas Wolf, Denisa Annova, Laura Emilija Druktenyte, Magdalena Czopka, Ondrej Micuda, Andrea Rampasova, Tereza Urbaskova

Krajinářská architektura: Václav a Tomáš Babka, Zdeněk Sendler

Grafický design: Lukáš Kijonka