Ce Za Ar vyhlásil nejlepší slovenskou architekturu současnosti

Říjen 20, 2021 | autor: Jan Gerych | Foto: Ce Za Ar

20. ročník Ceny Za Architekturu podal svědectví o stavu slovenské scény v sedmi kategoriích a udělil speciální ocenění za její rozvoj.

 

BRATISLAVA – Ceny Za Architekturu vyhlašuje Slovenská komora architektů, aby zviditelnila společenskou hodnotu architektonických děl a profesionálních výkonů slovenských autorizovaných architektů. Dvacetileté jubileum doprovází souborná publikace 20 ročníkov Ceny za architektúru, jež shrnuje dosavadní vývoj na slovenské scéně.   

Ce Za Ar se uděluje v šesti kategoriích rozhodovaných mezinárodní porotou, sedmou kategorii vybírá přímo veřejnost a představenstvo SKA propůjčuje titul Patrona architektury za její rozvoj na Slovensku. Slavnostní předávání proběhlo 7. října ve Staré tržnici. Ceremonii už 9 let předchází Týždeň súčasnej slovenskej architektúry, kdy veřejnoprávní RTVS2 vysílá sérii osvětových dokumentů. Doporučujeme jejich zhlédnutí na CeZaAr.tv

Rodinné domy: Dom V

Architekti Lucia Miklová, Martin Skoček, krajinný architekt Michal Marcinov, fotografie Matěj Hakár 

Rodinný dům přehodnocuje princip tradičního trojdílného vesnického domu. Nádherná práce se světlem dává vyniknout čistotě formy dokonale provedené nové interpretace tvarosloví tradičního krovu a prostorného interiéru. Nejvíc upoutá harmonie interiéru, kvalitního detailu a použitých materiálů. Dům vrůstá do zahrady, jejíž paměť neodstraňuje. Naopak. Mezi domem a zahradou tu existuje vzácný intimní dialog. 

 

Bytové domy: Bytové domy Kamence, etapa 1

Ateliér SLLA, architekti Michal Sulo, Miriam Lišková, krajinní architekti Ján a Iveta Augustínovi, foto SLLA

První etapa rozsáhlého obytného souboru na okraji okresního města se prosadila předpokladem dobrého koncepčního řešení urbanistického celku. Koncept bytových domů vzešel z architektonicko-urbanistické soutěže. Právě soutěž je intenzivním předpokladem, že následná projektová dokumentace ve své závazné podobě nevynechá zmíněná východiska, která jsou podmínkou kvalitního bydlení. Jsou jimi právě vazby, interakce, prožívání, šance a možnosti mimo hranice bytu. 

Fenomény architektury: Hrad Uhrovec – hospodářská budova

Architekti Martin Varga, Martin Kvitkovský (ateliér ô), Pavol Paulíni, foto Peter Čintalan

Hrad Uhrovec je exemplárním příkladem v přístupu památkové obnovy společného historického dědictví. Nadšení architektů stejně jako celého realizačního týmu je vnímané jako životní poslání. Důsledné poznání historie a patřičná úcta k původní architektonické substanci definují toto atavistické lidské snažení. 

Interiér: 1903 (Trnava)

Ateliér Kilo/Honč, foto Matej Hakár

Hodnota bytu spočívá v jeho odvážném, ba přímo experimentálním dispozičním řešení, které nenarušuje vzdušnost a velkorysost vnitřního prostoru. Porota si, nejen u tohoto díla, všimla mimořádně pozitivního trendu – mladé rodiny stále více spolupracují s architekty i přes limity vlastního rozpočtu. Kombinace investice, spolupráce a respektu dává základ pro kvalitní architektonické řešení. 

Exteriér: Neformálne mo(nu)menty (Bratislava)

Architekti kolektiv VŠVU, foto Šimon Parec

Anonymita meziprostorů na sídlišti, jakási samozřejmost zanedbanosti a přesouvání zodpovědnosti za tento stav na správu města stojí za hledáním a iniciativou autorů projektu, kteří se snaží burcovat, poukazovat na velký potenciál, který tyto prostory mají pro obyvatele města. Formou prostorové akupunktury odhalují to, co je skryté. Používají k tomu nalezené materiály potetované časem. Z těchto materiálů vytváří nové prostorové vztahy, doslova zvou diváka k interakci. Mo(nu)menty jsou vyhlídkou, která otevírá oči tam, kde jsou všichni slepí. 

Občanské a průmyslové budovy: Soukromá základní škola Guliver (Banská Štiavnica)

Architekti Richard Murgaš, Martin Lepej, Lukáš Cesnak, foto Tomáš Manina

Objekt svou architektonickou a designérskou kvalitou, stejně jako samotným provedením daleko přesahuje standardy v oblasti školních staveb nejen na Slovensku. Škola v Banskej Štiavnici je nečekanou deklarací nevyhnutelnosti klást nejvyšší důraz na kvalitu prostor pro vzdělávání a zdravotní péči. Porota se proto zabývala i poměrně naléhavou otázkou, čím úkolem je stavět kvalitní školní zařízení. Taky poukázala na absenci účasti státu, jehož povinnost supluje soukromý investor.

Cena veřejnosti Ce Za Ar 2021: Hrad Uhrovec – hospodářská budova

Architekti Martin Varga, Martin Kvitkovský (ateliér ô), Pavol Paulíni, foto Peter Čintalan

Z celkových 11 712 hlasů, které během září přišly na CeZaAr.tv, se pro rekonstrukci hradu Uhrovec vyslovilo 3 987. 

Ocenění Patron architektury: Město Trnava

… za příkladný přístup samosprávy při přípravě veřejných investic formou veřejných soutěží. 

Krajské město za poslední roky uspořádalo už 9 soutěží. Díky nim našlo řešení revitalizace více veřejných prostranství, ale i všedních sídlištních vnitrobloků. Trnava ukazuje cestu ostatním samosprávám, které mohou stejným způsobem pozdvihnout zdánlivě banální prostory sídlišť. Ty mají po obnově potenciál přispět nejen ke zvýšení životní úrovně jejich obyvatel, ale být i cestou zodpovědného přístupu ke zmírnění dopadů klimatické změny.  

#zelenaprearchitekturu

Mottem letošního ročníků bylo víceznačné „zelená pro architekturu”. „Boli by sme veľmi radi, keby sa objem prostriedkov investovaných z plánu obnovy a stability pretavil aj do kvality riešení, ktoré štát, mestá a obce svojim obyvateľom prinesú. A teda zelenú dostane boj proti klimatickej zmene, práve prostredníctvom kvalitného urbanizmu a architektúry,“ uvedl předseda SKA, architekt Iľja Skoček.

Manažerka Ce Za Ar Oľga Miháliková v rozhovoru pro Refresher.sk vyjádřila naději, že zelenou dostane snad i slovenská architektura. „My sme krajina, ktorá má už politiku skoro na všetko okrem architektonickej politiky štátu," uvedla Miháliková. Za příklad hodný následování označila skandinávské země a v regionu Polsko. Ak sa však pozrieme na využívanie prostriedkov z eurofondov „v susedskom“ kontexte, vidíme príklady aj v Poľsku. Tam sa z nich postavili krásne multifunkčné hudobné sály, filharmónie či galérie, ktoré boli výsledkom medzinárodných súťaží návrhov. Okrem toho, že spĺňajú všetky funkčné parametre, stali sa aj lákadlom pre ľudí, ktorí sa na ne chodia pozerať ako na architektonické diela.”

 

Titulní foto: vyhlídková věž Devínská Kobyla od Architekti Šebo Lichý, foto Tomáš Manina

Autor: Jan Gerych

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies