Brutalistní sídliště dostane k padesátinám modernizaci jako potvrzení jeho průkopnické role v sociálním bydlení
- 21. dubna 2026
- Aktuality
- autor: Jan Gerych
- Foto: Christian Lendl
VÍDEŇ — Sídliště postavila dle návrhu Harryho Glücka firma Gesiba v letech 1973 až 1985 jako soběstačný satelit s obchody, restauracemi, školami, klinikami, parkem, hřišti a dokonce kostelem. Cílem bylo vystavět kvalitní a dostupné bydlení s dostatkem soukromí a společenského vyžití, což se podařilo, jak dokládají pravidelné výhry v anketách o nejpříjemnější místo pro život ve Vídni. Průměrná velikost bytu je 75 m², k dispozici je 35 typů s jednou až třemi terasami, každý vchod obsluhují čtyři rychlovýtahy. Obyvatelé mají k dispozici klubovny, střešní bazény, kryté bazény s wellness, podzemní parkoviště, centrální odvoz odpadků s propadly na každém patře, soukromou bezpečnostní službu a napojení na linku metra U6.

Vídeň zahajuje modernizaci, jež má zajistit, aby komplex obstál i v příštích desetiletích. Projekt zahrnuje rekonstrukci více než 3 000 bytů v blocích A, B a C. Stavební práce přinesou výměnu zhruba 24 000 oken a dveří na terasy a lodžie, úpravy fasád i komplexní izolační opatření. Celková plocha renovace přesahuje 103 000 m². Hlavním cílem je snížit energetickou náročnost budov, zvýšit komfort bydlení a zároveň zachovat jeho finanční dostupnost. Renovace bude probíhat po etapách s důrazem na co nejmenší zatížení obyvatel.

Podle vídeňské místostarostky a radní pro hospodářství Barbary Novak letošní výročí není jen bilancí minulosti, ale především začátkem nové kapitoly. „Padesát let Wohnparku Alt‑Erlaa je výrazným symbolem sociální soudržnosti, dostupného bydlení a vysoké kvality života v našem městě. Toto jubileum není jen důvodem k oslavám, ale především jasným závazkem k tomu, abychom tento úspěšný model zodpovědně rozvíjeli i do budoucna,“ uvedla Novak.

Město má být s proměnou hotovo do konce roku 2028. Vedle výměny oken a zateplení magistrát počítá také s přechodem na klimaticky šetrný systém vytápění. Díky modernizaci by měla spotřeba energie na vytápění klesnout přibližně o 50 %. Projekt tak významně přispěje ke snížení energetické náročnosti i emisí CO2.