Brutalistní magistrát přežil optimalizaci samosprávy a reinkarnoval se v živé místo, kde se potkává celá čtvrť
- 15. července 2026
- Realizace
- autor: Jan Gerych
- Foto: Stijn Bollaert
GENT — Magistrát belgického Gentbrugge navrhl v 70. letech Paul Felix. Od té doby se město připojilo k sousednímu Gentu a nedávno taky centralizovalo svou administrativu, takže brutalistní magistrát ztratil téměř kompletně svůj účel, zůstala v něm jen policejní stanice. Nachází se jihovýchodně od současného centra na hranici městské zástavby a rekreační oblasti Gentbrugse Meersen, což nabízelo potenciál naplnit úřad novým mixem funkcí. Architektonická soutěž z roku 2019 proto proběhla s jasným zadáním. Původně administrativní komplex měl splnit požadavky také na provoz rekreačních a vzdělávacích zařízení.
Soutěž vyhráli ATAMA z Gentu s tím, že tři budovy zachovají a upraví, aniž by je znehodnotili. Aby se jim do nich podařilo dostat požadovanou základku, hudební akademii, knihovnu a kavárnu, vymysleli systém sdílení kapacit, kde se na příklad ze školy po vyučování stává akademie, a několikrát původní architekturu nastavili. Nově je dnes součástí komplexu především eventová hala spojená s komunitním centrem, kterou opět místní uživatelé prakticky sdílejí.
Architekti komplex celkově pojali jako místo setkávání, knihovna, škola, akademie, komunitní centrum i kavárna mají společné otevřené prostranství v prvním patře. Instituce ani nemají zvenčí vlastní vstupy, počítá se s tím, že návštěvníci vstoupí a uvnitř vše najdou, nebo se zeptají. Provoz je ostatně téměř nonstop, třeba knihovna je na čip otevřená dlouho do noci, takže by zde měl být skoro vždy někdo, kdo poradí. Jen policejní stanice požívá jisté samostatnosti, protože tu lidé nevyhledávají kvůli rekreaci. „Chtěli jsme vytvořit příležitosti k setkáním, ale mysleli jsme přitom na bezpečnostní požadavky uživatelů. Základní škola by nechtěla, aby se její žáci ztratili a když jdete na policejní stanici, asi přitom nechcete narazit na kamarády na zahrádce kavárny. Proto je vstup na policii dál od všech ostatních,” vysvětluje Bram Aerts z ATAMA.
Stavební úpravy se dotkly všech tří budov. Policejní stanice dostala patro navíc, hudební akademie taneční sál a škola hřiště s šatnou na střeše. K tomu je u kavárny veřejně přístupné dobrodružné hřiště (psali jsme zde.) Přístavby však pokračují v liniích stávající fasády a i uvnitř se nové využití muselo přizpůsobit duchu 70. let. Proporce starých oken zůstaly, jen se nově zasklila. V případě učeben hry na housle, kde vadil hluk z přilehlé dálnice, se použila trojskla. Poměrně improvizovaně se přidalo stínění oken červenými roletami, nebylo sice původně v plánu, ale ukázalo se jako nezbytné. Největší potíž byla potřebná nová vzduchotechnika. Kde se nevešla do interiéru, musela jít ven. Na střešním školním hřišti je opláštěná dřevem a tvoří lavici obíhající celý prostor, nad akademií ji kryjí betonové balkonové parapety.
Zrevitalizovaný komplex dostal jméno po architektovi Felixovi, což je v brutalistním kontextu velké ocenění, a vypadá, že skutečně nabral druhý dech. Dřív si tam lidé chodili vytáhnout číslo z automatu s tím, že se odtamtud chtěli dostat co nejdříve. Dnes si tam můžete jít pro pas a kromě čekárny máte k dispozici kavárnu, můžete si k tomu půjčit knihu a určitě tam někoho potkáte. Bram Aerts úspěšnou konverzi dokládá na příkladu svého synovce, který tam údajně chodí zevlovat s kamarády, což architekt považuje za nejlepší potvrzení.
