Brnu neodpářeš: O oděvu uvažuji jako o totemu s ochrannou magickou mocí, říká Hana Kubešová

BRNO - Inspiruje se anime a fantasy filmy a potkat ji můžete třeba na metalovém koncertě. Hana Kubešová dokáže svým modelům dodat magický rozměr a proměnit je v ochranný předmět. Sešly jsme se v jejím ateliéru na Gorkého, kde nám přiblížila svou tvorbu, inspiraci z umění a filmu a v neposlední řadě i své spolupráce s dalšími umělci. 

V létě jsem začala se seriálem článků Brnu neodpářeš s tím, že ve městě znám hodně lidí, kteří šijí autorskou tvorbu. A postupem času narážím na další a další. Je to až neuvěřitelné a přijde mi to skvělé. 

Ano, je nás tu hodně, kdo děláme svou tvorbu a šijeme. Minulý týden jsem se v kreativním hubu Kumst zúčastnila setkání týkajícího se oděvnictví, textilu. Sešla se tam skupina lidí, kteří se na jižní Moravě věnují textilní tvorbě profesionálně, jak ti, kdo mají svoje značky, tak návrháři, větší firmy i menší tvůrci. Samotnou mě překvapilo, kolik nás tu v regionu je. Společně jsme řešili, co nám jako oděvním tvůrcům nejvíce chybí. A většina se shodla, na tom, že jsou to hlavně zkušené šičky. 

A to je i váš případ? Nebo si šijete své modely sama? 

Já své modely vytvářím zakázkově a po kusech, vymýšlím je často i během šití, a to nemůžu předat. Samozřejmě pracuju se střihem, ale při šití improvizuju. Nápad se v průběhu tvorby může měnit. S čím mi sem ale přichází občas někdo pomoci, to je párání. Má tvorba často zahrnuje i recyklaci, takže je nutné semtam něco vypárat. Mimochodem, párání je fajn činnost, kterou si užívám u filmu, u podcastu… Poslechnu si povídku a pářu. 

Pro vaši tvorbu jsou charakteristické aplikace, vrstvení a prošívání. To je ten moment, kdy improvizujete?

Ano, jsou to právě aplikace a s tím spojené prošívání. Tvorbu oděvních aplikací sama vnímám jako svého druhu sochařství. Baví mě nad nimi přemýšlet. Oděv pojímám svým způsobem jako totem. V tomto ohledu je pro mě šití určitá hra, představuju si, že mé modely mají pro své nositele ochrannou magickou moc. Když šiju na zakázku, snažím se na danou osobu naladit a do oděvu vložit symboly které mi s ní ladí. A vytvořit tak z kusu oblečení ochranný předmět. 

Toto téma jste rozvíjela i ve spolupráci s Lucií Králíkovou a jejím výtvarným projektem Efemér…

S Efemérem jsme vytvářely oděvy, které jsme navrhly jako až magické předměty, vymýšlely jsme vlastní symboly, ochranné atributy. Oděvy byly vždy také důležitou součástí společných performativních akcí a slavností, do nichž jsme zapojovaly veřejnost. Tyto akce se v naprosté většině odehrávaly v přírodě a oděvy se staly prostředníky, jak jí vyjádřit poctu. 

Ráda pracujete s recyklovanými nebo deadstockovými materiály. Jaké další vlastnosti od materiálů očekáváte?

Poslední dobou čím dál více tíhnu k přírodním materiálům. Přiznám se, že se sama necítím dobře, když nosím přímo na těle třeba polyester. 

Jak jste zmínila, využívám často recyklované látky, ovšem ty nejsou vždycky úplně přírodní. Pokud je použiju, snažím se pak na daném kousku oblečení aplikovat i přírodní materiál, například na podšívku. Deadstockové materiály beru hlavně z Textile Mountain, což je internetový obchod, který prodává pouze přebytkovou textilní metráž a galanterii. 

To by byl materiál. A co jeho barvy? Na věšácích tady v ateliéru převládají temnější odstíny. Jaké máte barevné preference? 

Ano, šiju hodně černých oděvů, ale mám ráda třeba i kombinaci černé a hnědé. V létě jsem se snažila vytvářet i barevné kousky, ale většinou jsou to skutečně temnější barvy. Nicméně  velmi ráda pracuju i s riflovinou, právě tu mám rozešité kalhoty, na které mi zákaznice dodala několikery své džíny, abych z nich sešila jedny. 

Šijete převážně dámské oděvy?

Ozývají se mi i muži, teď se třeba chystám na jednoho bombera na zakázku. Některé mé věci jsou oversized a unisex, například právě ty bombery. Ale moje klientela jsou převážně ženy. Obecně se dá říci, že se mi ozývají hlavně tvůrčí a uvědomělí lidé, kterým záleží na přírodě. To mě těší. Ráda se s nimi bavím o tom, jak přemýšlí o světě. 

A s jakými požadavky za vámi vaši zákazníci přicházejí? Předpokládám, že se jim líbí váš styl. Mají konkrétní představy?

Rádi to nechají na mně, ale nezřídka přicházejí i s velmi pestrým zadáním. Například jsem šila barokní pláštěnku do zimní Neapole, džíny inspirované romskou estetikou nebo šaty do pouště. 

Snažím se šít všechno tak, aby to bylo nositelné. Mám pocit, že někteří lidé mou tvorbu považují za extravagantní a trochu se jí bojí. Nechtějí vybočovat. 

Pouštíte se taky do spolupráce s jinými umělci nebo umělkyněmi. Zmiňovaly jsme Lucii Králíkovou a Efemér, chystáte něco aktuálně?

Ve spolupráci s výtvarnicí Evou Jaroňovou připravujeme menší kolekci bund z látek s jejím potiskem, které jí zbyly po výstavě.

Dále plánujeme s Kristýnou Hejlovou spolupráci, kdy propojíme šperk s oděvem. A přála bych si zase naplánovat něco s Efemérem. 

Kde se pro svou oděvní tvorbu inspirujete? Co vás poslední dobou nejvíce oslovuje? 

Zamilovala jsem se do soch, obdivuju zejména drapérie na starých sochách. Také mě vždycky bavilo divadlo a film a z nich čerpám dodnes. Některé filmy mám oblíbené už léta a pořád mě inspirují. Jsou to věci od anime po fantasy. Nechávám se inspirovat jejich náladou, stylem… 

Jaká byla vaše cesta k šití oděvů?

Šitím se živím už kolem deseti let. Předtím jsem pracovala za barem v divadle Husa na Provázku, protože jsem se chtěla dostat do kostymérny. A povedlo se. Navrhla jsem kostýmy do několika inscenací. Jinak šití mám ráda odmala, což se promítlo pak i v mém studiu, mám vystudovanou střední oděvní školu v Prostějově. Musím říct, že je to dlouhá náročná cesta, ale pestrá. Letos jsem poprvé měla možnost spolupracovat i na filmu. 

Přichází babí léto, začátek podzimu, jaká místa v Brně si v tomto období nejvíc užíváte? Kam chodíte a kde to máte ráda?

Musím se přiznat, že kavárny, kluby a podobně už mě moc nelákají a nejlépe se cítím doma. Ráda však sleduji současnou uměleckou a hudební scénu. Chodím na vernisáže a na metalové koncerty. 

Hana Starová Kubešová

Od roku 2016 tvoří pod vlastní značkou HK. Od začátku své tvorby se věnuje upcyklaci materiálů i oděvů. Inspiraci nachází v divadelním a filmovém prostředí, ve scénografii či na hudebních koncertech. Všechny tyto vjemy spojuje ve specifickém subkulturním eklektismu, který převádí do své tvorby. Oblečení od Hany Kubešové najdete v jejím atelieru na Gorkého v Brně.