Brnu neodpářeš: Dělám módu, která se má nosit, žádné koncepty, říká Hana Prchalová

BRNO - Víte, jak se při výrobě mírumilovného hedvábí zachází s bourci morušovými? A chtějí takové hedvábí vegani? O tom, jak se šije z organických materiálů nebo třeba o tom, jak vznikají střihy, jsme si povídali s oděvní návrhářkou Hankou Prchalovou, zakladatelkou studia TO.GET.HER v jejím ateliéru v brněnském Kumstu. 

TO.GET.HER vzniklo původně jako studio zaměřující se na svatební tvorbu. Aktuálně šijete jak svatební šaty, tak oblečení pro každodenní nošení. Letos jste se pustila i do kolekcí jaro a podzim. Jak byste popsala svůj koncept?

Zaměřuji se na udržitelnou dámskou módu. Jak jste zmínila, značka se skládá ze dvou linií tvorby - svatební a té pro běžné nošení. Obě ale spojuje nadčasovost, precizní zpracování a důkladný výběr striktně přírodních látek s mezinárodně uznávanými certifikáty.

Svatební šaty navrhuju na zakázku jako one piece, co kus, to originál. Některé nevěsty mají představu úplně nového návrhu šatů, chtějí organické materiály. Jiné přijdou třeba s šaty po mamince, které si přejí upcyklovat.  

A pak je tu druhá část tvorby…

Dámská ready-to-wear kolekce, to je teď spíš novinka, mám za sebou jarní a připravuju podzimní. S tím, že chci, aby všechny moje modely byly volně kombinovatelné. 

V kterém momentu ke svatební tvorbě přišla ještě tvorba ready-to-wear oděvů?

Bylo to za korony, kdy se nemohly konat svatby. Přemýšlela jsem, jak si zajistit příjem i mimo svatební tvorbu. Úplně první produkt bylo spodní prádlo, které jsem si původně vymyslela sama pro sebe na akrobacii v kruhu. Následovaly šaty Fany a Luna, ze kterých se postupně stal bestseller. Zafungovalo to a pokračovala jsem v tom dál. 

K tvorbě kolekcí jsem se pak dostala tak nějak přirozeně. Chybělo mi vyjádření vlastní kreativity ve větším celku. 

Čím se liší vaše jarní a podzimní kolekce?

Moje kolekce se vlastně neliší ročním obdobím. Samozřejmě letní kolekce je více odhalená, podzimní produkty jsou naopak zahalenější, s dlouhými rukávy a podobně. Stále mi ale jde o to, aby se jednotlivé kusy dobře kombinovaly nejen napříč mými kolekcemi, ale i s věcmi, co už mají klientky ve svém šatníku. S touto myšlenkou doplňuji i produkty do našeho sortimentu. Momentálně máme novou hedvábnou košili, protože mi mezi našimi produkty chyběl luxusnější kousek.

Ve své tvorbě se soustředíte pouze na ženy?

Ano, v tomto to mám jasně ohraničené. Nechci svou tvorbu rozmělňovat tím, že bych si řekla, že ještě přidám dětské, ještě pánské… Pokud se někomu líbí moje myšlenka, ale nenajde vhodný model v ready-to-wear kolekcích, vždycky se dá vytvořit něco na zakázku. 

Oděvy, které vznikají pod značkou TO.GET.HER šijete vy sama? 

Ze začátku to tak bylo, ale od loňska už mám švadlenu. U svatebních šatů jsem to já, kdo chystá střihy, absolvuje schůzky a zkoušky s klientkou, následně předávám švadleně sešpendlený model a instrukce k šití. U ready-to-wear stojím za celým procesem prototypování. 

Mohla byste mi popsat, jak takový střih vzniká? Jak časově náročné to je? 

Prototypování a vychytávání střihu je z celého procesu výroby oděvů časově nejnáročnější. Nejprve je zapotřebí vytvořit základní střih. Udělám si návrh, u toho si popíšu například, kde má být jaká kapsa, jaké bude zapínání, detaily… To je dobré ujasnit si před tvorbou střihu. Pak si vezmu zmíněný základní střih a upravuju ho podle návrhu. Následně šiju zkušební model. 

Tento vzorek zkouším na sobě a zkouší ho i jiné ženy, které mají podobnou velikost jako já, jen třeba jiný typ postavy. Jakmile mám vychytanou jednu velikost, začnu pracovat na další velikosti a zase ji zkouším. Vychytávám, co nesedí. Je zapotřebí, aby se v oděvu dobře pohybovalo, nikde nic netáhlo, neodstávalo, řeším třeba délku nohavic…

Jakmile mám vzorky v obou velikostech, vytvořím střih z tvrdšího papíru, který pak obsahuje veškeré informace ke zpracování.

Pracujete s udržitelnými přírodními materiály, s organickými materiály. Jaké konkrétní jste si pro tvorbu oblíbila?

Ve svatební sekci je to hlavně mírumilovné hedvábí. Výrobce zde zaručuje, že rostliny, kterými se živí bourec morušový, se pěstují na farmě v ekologickém režimu. Při výrobě běžného hedvábí se kokony i s bourcem uvnitř máčí v horké vodě, aby se vlákno nenarušilo a získalo se v co největší délce. Bourec se tímto procesem nehumánně usmrtí. Což samozřejmě pro spoustu lidí není přijatelné. V případě mírumilovného hedvábí se před spařením kokon nařízne a bourci je tak umožněno přirozeně dokončit přeměnu v motýla a zámotek opustit. Vlákna jsou pak kratší a zpracování náročnější, ale kvalita je vyšší.  Já zároveň toto hedvábí beru pouze v nebarvené formě, takže tu odpadá ten krok, kdy se látka musí bělit, barvit různými barvivy…

Co na tento materiál říkají vegani?

Měla jsem jednu nevěstu veganku, která do mírumilovného hedvábí šla. Společně jsme si na internetu prošly celý proces výroby a zpracování a ona se rozhodla, že je to pro ni v pořádku. Čistě rostlinnou alternativou je třeba bambusové hedvábí. Vypadá stejně hezky, jen není tak úplně lesklé. Materiál působí luxusně a chová se velmi podobně. A vlastně je jednodušší na údržbu. Dá se prát normálně v pračce. 

Vraťme se k materiálům, které používáte. Co třeba len?

Ano, ten používám u řady oblečení na běžné nošení. Je to skvělý materiál. Len, který beru, se zpracovává v české tkalcovně, bohužel ne z českých surovin, pěstování lnu už u nás prakticky zaniklo. 

Ještě ke zmíněnému bambusu, z něj používám na šití jak satén, tak úplet. Bambus je hypoalergenní, skvělý pro lidi, kteří mají například problémy s pokožkou. A oblíbila jsem si i tencel, ten je v současnosti asi nejudržitelnější materiál vůbec. Vyrábí ho jedna rakouská firma, která se zavázala k uzavřenému systému recyklace odpadní vody z výroby. Firma materiál vyrábí z eukalyptů pěstovaných v systému ekologického zpracování. V momentu, kdy pokácejí stromy, aby z nich mohlo vzniknout vlákno, vysází zase stejný počet stromů nových. 

Studovala jste oděvní design. Co všechno se do designu oděvů značky TO.GET.HER propisuje?

Návrhy vznikají víceméně intuitivně. Primární je pro mě pohodlí zákaznic a přiznám se vám bez výčitek, že velkou část věcí si navrhuju hlavně pro sebe. V obchodech s oblečením totiž nenacházím to, co bych si představovala. Ať už se to týká designu, materiálu nebo kvality zpracování. Mám ráda, když věci vypadají krásně i z rubu…

Samozřejmě myslím i na to, aby se v mé módě cítily dobře i moje zákaznice. Moje modely jsou zamýšlené jako co nejuniverzálnějš tak, aby mohly tvořit základ šatníku. Zároveň vždy obsahují nějaký zajímavý nápaditý prvek, aby bylo na první pohled vidět, že je to kousek na kterém si někdo dal záležet. Nedělám konceptuální módu, dělám módu, která se má nosit. 

Barvy vybíráte taky intuitivně? 

Barvy jsou naopak to, co v mojí tvorbě trendy odráží. Do barevných variant u jednotlivých modelů zařazuju vždy černou, ostatní odstíny v rámci možností dodavatelů udržitelných materiálů vybírám co nejvíce trendové. Letos jsem zařadila například odstín baby blue, který byl trendy barvou letošního léta. 

Takže jste omezená výběrem u konkrétního dodavatele. 

Ano, a je to problém hlavně u komponentů, chtěla bych si nechat dělat certifikované zipy s bio bavlněnými tkanicemi a se zoubky z recyklovaného plastu. Ale k tomu se bohužel nedostanu, pokud si nemohu dovolit vzít třeba sto kusů od jedné barvy. S komponenty je to složité. 

Nicméně na trenčkotu Erebos a vestě Aura jsou úžasné knoflíky z recyklovaného konopného odpadu. Jsem z nich nadšená. Podobné komponenty jsou ale mnohonásobně dražší než zboží běžně dostupné v galanteriích, čímž samozřejmě zvýší i finální cenu produktu.

Sedíme ve vašem ateliéru v Kumstu na Údolní v Brně. Co máte na tomto městě ráda a kam tu chodíte?  

Můj ateliér je moje oblíbené místo. Mám ráda Masarykovu čtvrť, prochodila jsem ji s Brněnským architektonickým manuálem, a  funkcionalismus je moje oblíbené období v architektuře a designu obecně. 

A pak asi Dezert, to je moje nejoblíbenější brněnská hospoda. 

Hana Prchalová

Vystudovala design oděvu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Po ukončení studia působila jako designérka streetwear značek Nugget a Meatfly. Po dvou letech v oděvních řetězcích se rozhodla tvořit v souladu s životním prostředím a založila TO.GET.HER - první českou značku udržitelné svatební módy z organických materiálů, ke které se později přidala i tvorba ready-to-wear. Hana miluje sci-fi a fantasy, při práci poslouchá Idles a ráda fotí na Flexaret po dědečkovi, i když to vůbec neumí. Její studio TO.GET.HER najdete v Kumstu na Údolní 19.