Skandinávsko-středomořský koridor zprůjezdní nejdelší železniční tunel na světě za více než 10 miliard euro

Duben 12, 2022 | autor: Jan Gerych | Foto: B1M

Klíčová severojižní osa propojuje Finsko a Norsko s přístavy v Itálii, potažmo s Maltou. Nejslabším článkem je Brennerský průsmyk, kde se plynulost dopravy často zarazí. Problém má vyřešit železniční Brennerský tunel. 

 

EVROPA – Skandinávsko-středomořský koridor je zásadní komunikační osa pro osobní i nákladní dopravu v Evropě. Spojuje čtyři skandinávské země, Německo, Rakousko a Itálii a po moři doplujete až do Valletty na Maltě. Jízda jde hladce, dokud se do cesty nepostaví Alpy.

Brennerský průsmyk obsluhuje železnice už od roku 1867 a od roku 1970 taky dálnice E45. 40% veškerého nákladu dopravovaného přes Alpy proudí právě tudy a protože zde vlaky překonávají prudké stoupání a klesání a výrazně zpomalují, dvě třetiny nákladů jedou po silnici. Když se přidá osobní přeprava v čase dovolených, průsmyk se ucpává a trpí nadměrným hlukem a znečištěním ovzduší. 

Úprava stávající železnice by nebyla moc praktická, a tak došlo na rozhodnutí vykopat zcela nový tunel, jenž trať napřímí a výrazně zrychlí průjezd. Ražba Brennerského tunelu začala v roce 2008. Tunel začíná u Innsbrucku v Rakousku a ústí u Fortezzy v Itálii, což dělá 55 kilometrů. Po propojení s obchvatovými tunely v Innsbrucku je celková délka 64 kilometrů, a jde tedy o nejdelší podzemní vlakové spojení na světě. 

Brennerský tunel tvoří ve skutečnosti tunely tři. Jeden průzkumný, který bude po dokončení sloužit pro drenáž a dva jednosměrné pro vlaky. Dále čtyři postranní tunely vedoucí na povrch kvůli dopravě materiálů a vykládce vytěžené zeminy. Hlavní tunely, vzdálené od sebe 70 metrů, jsou každých 333 metrů propojené a po 20 kilometrech z nich vychází tři únikové tunely do nouzových stanic. 

Podkopat Alpy není nic snadného. Trasa prochází čtyřmi druhy hornin a jednou z evropských nejdelších geologických zlomových linií. Tunely se hloubí jak razícími štíty (TBM) zvanými krtek tak použitím trhavin. Po odtěžení horniny se tunel vystříká betonem, umístí se ocelové výztuže a pokračuje se dál. S průměrem tunelů přes 8 metrů dělá množství vykopané horniny přes 21 milionů kubických metrů. Masa se částečně využije pro vyztužení stavby, zbytek je určen do pěti lokací v okolí, kde se zužitkuje při rekultivaci.

V provozu má být Brennerský tunel v roce 2028 a koleje napřímí natolik, že tudy vlaky poletí rychlostí až 200 km/h. Cestu tento špičkový inženýrský kousek zkrátí z 80 na 25 minut. Zcela v souladu s evropskou politikou odklonu od automobilů k vlakům zajistí efektivnější a ekologičtější dopravu napříč kontinentem.   

B1M

Autor: Jan Gerych

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies