Barzoj uhání do finále Czech Grand Design. Daniel Piršč si hraje s optickým klamem, aby vzdal hold klasickým vázám
- 2. března 2023
- Rozhovor
- autor: Tereza Oprchalová
- Foto: Tereza Oprchalová

MIKULOV - Vázy Barzoj mikulovského designéra Daniela Piršče se prosadily mezi finalisty cen Czech Grand Design v kategorii Designér roku. Mezinárodně oceněný autor v Mikulově vede od roku 2005 svou porcelánovou manufakturu a pod značkou Studio Pirsc Porcelain produkuje luxusní porcelánové výrobky nejen pro stolování, ale i pro dekor interiéru. Daniela Piršče jsme navštívili přímo v jeho ateliéru v domě U divokého muže.
Na střední i vysoké škole jste studoval keramiku, co nebo kdo vás získal pro porcelán?
Byl to starší spolužák Jiří Kožíšek na UMPRUM. Dělal tak fantastické věci, že mě to úplně dostalo. Porcelán je jemný a křehký, je potřeba se k němu chovat mnohem citlivěji než ke klasické keramické hlíně. Fascinovala mě jak technologie výroby do forem, tak to, že porcelán je velmi citlivý na jakýkoliv zásah. Od té doby v tom jedu a jsem do toho zamotaný.
Jaké jsou možnosti nebo naopak limity porcelánu? Co z něj vyrobíte a co už ne?
Je to limitované například velikostí výrobku. Porcelán se v peci chová tak, že při určité teplotě už se z hmoty stane takové máslo, hrozí deformace tvaru. Limitující je samozřejmě i odlévání do forem. Z porcelánu lze i modelovat, takzvaně „šólat hady“. To se samozřejmě dá, ale pak to má tvarový důsledek, výrobek se často deformuje. Je tam vidět každý ruční zásah. Říká se, že porcelán má paměť, takže když například vytáhnete neopatrně hubičku na konvici z formy a nedopatřením ji ohnete, tvar sice vrátíte zpátky, ale v peci se zase ohne nazpět. Ve své podstatě se vždycky dá udělat všechno, záleží na tom, kolik je člověk ochoten do toho vložit energie.
Do celého světa se dostaly vaše 3D tapety, subtilní porcelánové objekty v různých tvarech i barevných provedeních, které lze variabilně skládat do vlastních obrazců. Pro jaké interiéry si je zákazníci zpravidla vybírají? Zmínil byste nějakou z architektonických realizací, kterou máte rád?
První tvary, které jsem navrhoval, byly Drops, amorfní rtuťovité objekty. Byla to zakázka pro jednu bratislavskou restauraci, ta stála na vodě, asociovalo mi to kapky. Díky této realizaci jsem si uvědomil, co to vlastně znamená 3D tapeta a jaký má produkt potenciál. Tapeta veřejnost zaujala a já jsem začal vymýšlet nové tvary. Je to velmi variabilní produkt, kdy si sám zákazník nebo architekt vytváří své vzory a své tapety s vlastní hustotou i skladbou.
Osobně mám velmi rád realizaci v restauraci Entrée v Olomouci, tam 3D tapeta působí opravdu mocně.

Zastavme se teď u vaší novinky, série váz Barzoj. Už od pohledu je to nevídaná věc, zploštění tvaru a jeho překvapivost. Váza zkrátka upoutá pozornost. Z čeho jste vycházel při navrhování tvaru?
Název Barzoj má souvislost s plemenem psů. Je to taková asociace, barzojové jsou zepředu zploštělí a zboku vypadají jako normální pes. Ale přiznám se, že to mi došlo ex post, návrh z podoby psa nevychází. Jedná se o sérii tří váz, každou jsem nazval vlastním jménem - Amfo, Octopus a Lion.
Myšlenka na tento tvar vznikla za lockdownu, tehdy mi najednou hlava začala fungovat trošku jinak a pustil jsem se do vymýšlení takových podivností. Když se mě někdo zeptá, jak jsem na to přišel, tak to vlastně nedokážu uspokojivě popsat. Můžete v tom najít téma toho, jak člověk vidí svět. Ne všechno, co vidíte, je pravda.
V tvarosloví váz najdeme určitý historizující prvek. Proč?
Je to záměrné. Představte si, že by se jednalo o nějaký řekněme velmi moderní tvar, něco hodně stylizovaného a bylo by to tímto způsobem zdeformované. Na tom by záměr optického klamu nebyl čitelný. Proto jsem zvolil archetypální objekt, aby vám to celé došlo. Pojal jsem to i jako poctu krásným klasickým vázám.
Proč jste vázu Barzoj nechal bílou? Například 3D tapety naopak září různými barvami v úpravě pokovením.
Souvisí to se světlem a s deformací tvaru. Vázy zvenku nejsou glazované, ale leštěné. Umožňuje to ostrý stín, ostrý detail. Bílá tomu prostě svědčí, poskytuje určitou jednotnost, je tam jenom hra iluze a stínu. Kdybych tam vnesl cokoliv dalšího, bude to navíc, zbytečné.
Co se dělo poté, co jste si řekl, že byste rád udělal takovou vázu? Mám na mysli z technologického hlediska. Váza je poměrně úzká, jak jste to udělal, že se nepřeváží? Experimentoval jste nebo jste už měl jasnou představu?
Samozřejmě tu při výrobě hraje roli určitá zkušenost. Optika vázy je podivná, ale všimněte si, že základna, na které váza stojí, deformovaná tolik není. Ta základna je důležitá. Člověk si toho ale hned nevšimne a má strach, že se převáží, že spadne, ale není to tak.
Když jsme si před naším rozhovorem, vyhledávala fotografie váz Barzoj, všimla jsem, si, že jsou na většině z nich bez květin. Podobné designové vázy jsou objekty samy o sobě a plní estetickou funkci nebo se běžně používají jako vázy na květiny?
Vázy jsou samozřejmě funkční, záleží na každém. S kyticí tam vzniká taková zvláštní poloha, protože váza je díky zploštění svým způsobem dvojrozměrná, zatímco typická kytice je trojrozměrná. Kulatá kytice do vázy Barzoj úplně nesedí.
Když jsme vázu vystavovali na Designbloku, bylo velmi vtipné pozorovat návštěvníky, jak šli kolem a najednou se zarazili. Jak jim to ta jejich hlava dopočítávala, co že to vlastně je. Někteří říkali, že se jim z toho motá hlava, mozek dostal nějakou informaci, ale nedokáže ji hned zařadit do toho reálného 3D světa. Najednou je to pro něj moc. Návštěvníci koukali a nevěděli, co s tím mají dělat, než pochopili, oč jde. To bylo opravdu moc zábavné, to jsem si užíval.
Vázy vznikají tak, že porcelánovou hmotu naléváte do sádrových forem. Odléváte si sérii Barzoj sám? Je to váš autorský výrobek, na kterém si, předpokládám, dáváte velmi záležet.
Ano, sám. Rád bych to někomu předal, ale zatím to úplně nejde. U váz Barzoj je to subtilnější tím, jak je tvar zdeformovaný. Je třeba postupovat zkušeně a velmi opatrně. V tomto případě spoléhám jen sám na sebe.
Sídlíte od roku 2005 v Mikulově, proč zrovna tu? Hledal jste něco přímo v Mikulově nebo vás to sem zaválo?
Dostal jsem se k tomu víceméně náhodně na signál svých kamarádů, kteří věděli, že tento objekt je volný. V Mikulově jsem se zabydlel, Prahu už mám odžitou. Tady je to pro mě mnohem klidnější.
Co všechno najdeme v objektu, kde se nacházíme?
Dům kdysi býval zájezdní hostinec pojmenovaný U divokého muže, leží na trase Brno-Vídeň. Jedná se o původně barokní stavbu, ale v průběhu let byla několikrát přestavěná. Než jsem se sem nastěhoval, sídlil tu učňák, obor kuchař - číšník.
V letní sezóně tu pořádáme v galerii výstavy, galerijní prostor se stal také součástí přehlídky Křehký Mikulov. V létě tu organizujeme charitativní koncerty, přivítali jsme hudebníky jako jsou JAR, Jana Kirschner…
Co vás naposledy zaujalo natolik, že jste si řekl, že se tím inspirujete? Kniha, film nebo třeba přírodní objekty či jevy? Něco, u čeho jste se opravdu zastavil a chtěl byste tomu věnovat víc pozornosti.
Čas.
Čas?
Čas, ano. To téma přišlo i s věkem. Čas je strašlivý fenomén, něco, s čím teď pracuju, co mě fascinuje. Má to spojitost s fikcí reálného života, o které jsme se bavili u váz Barzoj. Pozorování času mi otevírá další cesty.
S časem třeba pracuje i japonský koncept wabi sabi. Nachází krásu v pomíjivosti a nedokonalosti. Takové uvažování je vám blízké?
Wabi sabi mám ve velké úctě a respektuji ho, ale já jdu jinou cestou. Já jsem prostě brutálním zastáncem estetismu. Takže wabi sabi, i když v něm cítím a vnímám velkou kvalitu, není můj směr. Jsem s tím opatrný, protože v důsledku pak člověk může začít pochybovat o tom, zda by měl cokoli tvořit.
Je pravda, že váza Barzoj, to je něco úplně opačného.
Ano, je to do určité míry opak.
Na výrobku je vidět, že se snažíte o určitou dokonalost.
Ale samozřejmě úplně marně. Co je víc dokonalé než příroda?
Daniel Piršč
Vzdělání:
1981-1986 Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti
1986-1994 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, obor Keramika a porcelán
Pedagogická činnost:
1998-2003 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, obor Keramika a porcelán
od 2009 Vysoká škola výtvarných umění, vedoucí Ateliéru keramiky, Bratislava
Výběr z výstav:
2003 Daniel Piršč, Maxim Velčovský, Applied Arts Agency, Londýn, Anglie
2005 „Česká stovka“, 100 ikon českého designu, Praha
2008 „Křehký“ collection by DESIGNBLOK PRAGUE, New York, USA
2010 CZECH GRAND DESIGN - Designéři roku 2009, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha
2010 EXPO Sanghaj, Šanghaj, Čína
2011 Křehký Mikulov
2022 Terra Alba, Brno