Barokní zámek Jinonice zachránila po letech socialistického chátrání rekonstrukce na luxusní byty

PRAHA – Jinonický zámek nechal v 17. století vystavět Pavel Michna z Vacínova. Budova sloužila především jako statek a místo občasného noclehu panstva. V 19. století přešla do vlastnictví rodu Schwarzenbegerů, kteří barokní zámek doplnili klasicistními prvky. Krušné časy areálu nastaly po roce 1945, kdy byl zestátněn a sloužil jako strojní traktorová stanice. Až do devadesátých let tak budova chátrala. Druhý porevoluční vlastník, společnost V Invest, se však rozhodl objekt kompletně zrenovovat a vytvořit v něm luxusní byty a komerční prostory. Letos v dubnu byl zámek znovu slavnostně otevřen a od května se do něj již stěhují noví nájemci. 

Proces rekonstrukce provázelo hned několik úskalí, například zdlouhavé domluvy s památkáři. Nečekaný byl také objev středověké tvrze z 11. století, kvůli kterému se musel změnit celý projekt tak, aby tvrz zachoval. Při rekonstrukci byl kladen důraz především na citlivé zachování původních barokních a klasicistních prvků, například nosných konstrukcí, stropů a kleneb, barokního portálu vedoucího ke schodišti, věžičky s ciferníkem a historickým hodinovým strojem, slunečních hodin či historické kašny. Každý z prvků bylo třeba nejprve odinstalovat, pečlivě rozebrat a prozkoumat. Některé mohly být vráceny na místo bez zásahu, jiné bylo nutné opravit nebo zcela nahradit novým materiálem.

Dřevěné krovy musely být vidět

Významnou součástí genia loci zámečku jsou i masivní dřevěné krovy. Proto k nim investor přistoupil s respektem. Každý dřevěný prvek rozebral a následně nechal posoudit, zda není napadený dřevomorkou, houbami či jinými škůdci a jestli je možné ho vrátit na původní místo či jej bude nutné nahradit. Péči, která byla krovům věnovaná, dokládá i fakt, že pokud byl trám poškozený jen zčásti, nahrazovala se pouze tato část, zatímco tu zdravou stavaři opět použili. 

„Zámeček se předělával na bytové prostory, proto bylo budoucím obyvatelům třeba zajistit maximální tepelný komfort v zimě i v létě. Tepelná izolace se však obvykle umisťuje pod trámy nebo mezi ně, takže by došlo k jejich zakrytí,“ vysvětluje Tomáš Truxa, odborník na zateplení ze společnosti Isover, Saint-Gobain. To zde však nepřipadalo v úvahu, protože cílem citlivé renovace bylo zachování původních stavebních prvků, které měly zůstat viditelné.  Proto se rozhodlo o využití speciálního systému nadkrokevní izolace Isover X-Tram, díky němuž zůstávají trámy v místnostech přiznané.  

„Ve starších podkrovních bytech se již tento systém stává standardem právě proto, že umožňuje zachování viditelného krovu v interiéru a přiznání nosné dřevěné konstrukce střechy,“ říká Tomáš Truxa. Výběr tohoto typu izolace navíc usnadnil aplikaci parozábrany, speciální fólie zamezující prostupu vodní páry ze vzduchu do konstrukce. Díky ní nebudou trámy ohroženy hnilobou a celý zámeček se vyhne plísním. Byty v Jinonickém zámečku jsou důkazem, že historické kulisy lze spojit i s tím nejvyšším komfortem bydlení. „Projekt je poctou minulosti, která však zároveň nezapomíná, že žijeme v jednadvacátém století,“ uzavírá Tomáš Truxa.