Další evropské metropole zakládají autem neprůjezdné superbloky po vzoru Barcelony
- 25. listopadu 2021
- Aktuality
- autor: Jan Gerych
- Foto: Francisco Camino
Stále více evropských měst podporuje vznik superbloků, zón s omezeným přístupem pro auta, kde může vzkvétat místní komunita. Jak ukazují existující příklady, benefitů je mnohem víc.
BARCELONA – Moderní města jsou navržená pro auta, jejich nárůst už však dávno překonal přínosnou míru, takže vytlačují samotné obyvatele. V Barceloně od roku 2016 experimentují s omezením autodopravy uvnitř vybraných obytných bloků a zjistili, že změna přináší netušené pozitivní dopady.
V roce 2014 ve městě významně vzrostlo znečištění ovzduší, místo požadovaného zlepšení se evropské cílové úrovně znečištění začaly vzdalovat. Podle analýz stál znečištěný vzduch v regionu život 3 500 lidí ročně, městská rada musela začít jednat. „Zjistili jsme, že máme v Barceloně problémy s nadměrným provozem aut a nedostatkem zelených ploch. S projektem superbloků se snažíme vzít něco z prostoru, který využívají auta a vrátit ho do ulic, kde může sloužit potřebám chodců, lidí a města v lidském měřítku,” uvádí Álvaro Nicolás Loscos, poradce barcelonského radního pro mobilitu.
Superbloky, katalánsky superilla, začaly taktickým urbanismem, který pomocí dočasných opatření testoval životnost návrhu. Specifický půdorys katalánské metropole se ukázal jako ideální a brzy z něj vykrystalizovalo funkční schéma. Spojuje devět uličních bloků v jeden superblok bez přístupu tranzitní dopravy. Auta odsud nejsou vyloučena, mají však omezenou rychlost a nemohou projet skrz. Pokud sem nepřijíždí za konkrétním cílem, nemají důvod sem vůbec jezdit.
Důležitý prvek při přestavbě městského veřejného prostoru je parkování. Opravdu funkční superblok nahrazuje pouliční parkování podzemním, nebo parkovacími domy. Teprve potom může dojít ke skutečné renesanci ulice jako místa pro život lidí, dětské hry a jak se ukázalo i čilý obchod. Bez řad odstavených aut se objevilo spousty prostoru pro městský mobiliář, záhonky, akce, trhy, pikniky, venkovní hraní, sport, setkávání a klidné prožívání bez neustálého podvědomého strachu z aut.
Rostoucí automobilismus ve městech je hlavní příčinou ztráty svobody dětí. Právě neustálá přítomnost aut v ulicích omezuje dětskou samostatnost a možnost jejího rozvoje, je důvodem, proč dítě nepustíte hrát si ven, proč je radši sami zavezete to kroužku a celý problém tak ještě zhoršíte. Co v kontextu přátelského městského prostředí platí pro děti, týká se velmi silně také seniorů. V barcelonských superblocích se začali nečekaně objevovat právě i nejstarší obyvatelé. Ať už v doprovodu svých blízkých, kteří je vyvedli na procházku, nebo se zase vyjít před dům na vzduch odvážili dokonce sami.
„Dřív jsme se se sousedy ani neznali, protože jsme se na ulici prostě nepotkávali. Netrávili jsme tam čas, jen jsme se míjeli. Teď už je skoro problém se ze superbloku dostat ven, protože se pořád s někým potkáváte.” „Máte možnost se pozdravit a říct, podívejte se, jak ty vaše děti zase vyrostly,” popisují sousedé v superbloku Sílvia Casorrán a Carles Peña.
Častý argument proti omezování autodopravy ve městě tvrdil, že regulace ublíží obchodu. Že bez přístupu autem a možnosti zaparkovat v lokalitě ubydou nakupující. V Barceloně se potvrdil opak. Ukázalo se, že samo auto představuje bariéru v nakupování a že chodci nakouknou do pouličních obchodů daleko častěji než řidiči projíždějící autem.
Snad nejdůležitější závěr však přišel v souvislosti s životním prostředím a jeho zdravotními dopady na společnost. Studie 18 vědců ze Španělska, USA a Austrálie z roku 2019 vykázala, že po dokončení plánu zřídit rovnoměrně po městě 503 superbloků bude ročně ušetřeno 667 obyvatel od předčasné smrti následkem respiračních a kardiovaskulárních onemocnění.
Superbloky se postupně šíří po Evropě. Speciální případ zaujímají severské země. Jedno z nejrychleji rostoucích evropských měst Oslo zřídilo svůj vlastní superblok v celém historickém centru v roce 2019. Ukázalo, že schéma nezávisí na specifickém barcelonském urbanismu, ale že se dá aplikovat kdekoli. Možnost ústupu od aut stojí na kvalitní hromadné dopravě, cyklistice a především chůzi.
V Oslu se dostavěly nové linky metra, tramvají, zefektivnil se provoz autobusů, aby byly rychlé a lidem se vyplatilo je používat. Zreformoval se systém sdílených kol, včetně nového modelu městského byciklu. Je pro každého, helmy se nenosí, jezdí se v obleku, sukních, tak jak jste. Stačí se přihlásit do aplikace, vytáhnout kolo ze stojanu a jet. Vzniklo 60 km nových cyklopruhů a stezek a staré se opravují a rozšiřují. Využil se pro to prostor, který vznikl po odparkování aut z ulic. Infrastruktura je natolik kvalitní, že se na kole nemusí bát jezdit děti ani senioři a i ve skandinávském podnebí tu stále narůstají počty zimních cyklistů. Nicméně největší důraz se v mixu mobility klade na chůzi. Oslo má kolem sedmi set tisíc obyvatel a panuje zde přesvědčení, že obzvlášť v centru se člověk může nejlépe dopravovat pěšky.
V Německu se superblokům říká Kiezblocks. Architekt Van Bo Le-Mentzel vloni přišel se studií proveditelnosti Kiezbloku v populární Kreuzbergské čtvrti Bergmannkiez, jež se má stát první vlaštovkou. Mezitím se začalo na úpravách dalších 52 Kiezbloků, cílem je vybudovat jich v budoucnu 180 a veřejnost může přihlašovat vlastní návrhy.
Nejbližší superblok najdeme ve Vídni. Začali na něm pracovat letos v létě a říkají mu Supergrätzl. Nachází se jižně od hlavního nádraží ve čtvrti Favoriten. Radnice do příprav zapojila místní obyvatele a podniky s cílem zatraktivnit veřejný prostor, ozelenit, ochladit a zklidnit autodopravu. Do konce roku běží testovací fáze a od roku příštího naváže realizace trvalých úprav. Výběr lokality byl promyšlený, protože právě tato oblast se v teplotní mapě Vídně ukázala jako nejhůře postižená letním horkem. Teplotní analýzu v roce 2019 vypracoval český startup Ecoten, tak se snad superbloky dostanou někdy i k nám.
