Arts and Crafts a Art Noveau tvořily most mezi Thonetem a funkcionalismem

Éra modernismu byla zlatým věkem pro nábytkový design. Její základy nepoložil jen Michael Thonet, ale také proud, který na něj kriticky reagoval. Hnutí Arts and Crafts a Art Noveau vytvořila půdu dalším stylům.
Arts and Crafts a Art Noveau tvořily most mezi Thonetem a funkcionalismem

Ačkoliv by se mohlo zdát, že úctyhodný přínos Michaela Thoneta do výroby nábytku musel být vítán s povděkem, jako většina inovátorských počinů, ani tento se neobešel bez kritické odezvy. Rozsáhlé použití strojů při výrobě bylo některými dalšími designéry nábytku vnímáno jako hrozba. Thonetovo oproštění od dle jeho názoru zbytečných dekorativních prvků zase jako bezcitné ochuzení. 

Názorové anti-industriální hnutí se začalo formovat na přelomu 19. století na britských ostrovech. V té době ještě nemělo konkrétní označení, dnes jej nazýváme jako Arts and Crafts Movement. Filozofický směr vzdorující strojové výrobě a jejím důsledkům tak rozdělil 19. století na dvě odlišné větve nejen ve vývoji designu. Zástupci Arts and Crafts kritizovali industrializaci komplexně, vymezovali se proti ní i v jiných ohledech, především sociálních. Dalo by se to vnímat jako metaforická obdoba Čapkova R.U.R., kde hlavní roli nesehrávají roboti, ale výrobní stroje. Osobnosti tvořící pod zmíněným směrem věřily ve spojení mezi tvůrcem a jeho dílem, které je klíčem k lidskému naplnění a tvorbě krásných a užitečných předmětů. 

Židle Sussex Chair navržené Phillipem Webbem pro Morris & Co. 1875, foto © Victoria and Albert Museum, London

Kritická linie se vykrystalizovala spolu s Londýnskou světovou výstavou roku 1851, kterou navštívilo přes šest milionů lidí. Reakce na zde vystavený nábytek pomůže napovědět, kde si Art and Crafts stojí oproti designovým hodnotám zavedených Thonetem a oproti přezdobenému a honosnému nábytku před ním. Zatímco u prvně zmiňovaného designu kritikům vadila domnělá netečnost k materiálu a oproštění od dekoru, v druhém případě zase kritizovali nelogičnost zdobení a nepraktičnost nábytkových kusů.

Zastánci Arts and Crafts prahli po reformě designových hodnot, po užívání dekorativních prvků logicky a účelně, aby například neodporoval funkčnosti kusu. Také se často vraceli k lidovým tradicím a k romantismu. Jak už název hnutí napovídá, upřednostňovali vědomou řemeslnou práci nad podle nich bezduchou produkcí unifikovaných kusů vzešlých z továrních podmínek, ke kterým měli také dost výhrad. Estetika Arts and Crafts se sice poměrně lišila podle lokace i média, nicméně za společné body můžeme považovat přírodní motivy a návaznost na historické formy umění s určitou dávkou aktualizace.

Za prvotní myšlenkový zdroj tohoto vymezujícího se směru bývá označován John Ruskin a jeho sociální kritika. Nazýval industrializovanou výrobu otrockou prací, zároveň věřil ve vliv architektury a designu na celkové zdraví a vkus společnosti, která žije v jejich obklopení. Navázal na něj William Morris a jeho myšlenky dále rozvíjel v teorii i praxi. Začal experimentovat s řemesly, byl také plně přítomný po dobu celého procesu, tedy ve výrobě i designu. Tyto tendence poté jasně charakterizují zformované hnutí. Stejně jako Ruskin, i Morris věřil, že není dobré rozdělovat návrh a výrobu, jelikož právě tím pak dochází k odosobnění. Oba tvrdili, že jemné nuance a detailní práce s materiálem je možná pouze díky jemné motorice lidských rukou, nikoliv strojů. Zmínění kritici spolu s dalšími proto zakládají roku 1861 jednu z prvních designérských firem na světe jménem Morris, Marshall, Faulkner & Co. Především proto, aby on i jeho spolupracovníci mohli ještě lépe šířit své myšlenky a filozofii.

Další nábytek Morris & Co, foto © Victoria and Albert Museum, London


Mohlo by se zdát, že kritické hnutí Arts and Crafts tvořilo jasný protiklad všemu nově objevenému a pod rukama Michaela Thoneta rychle se vyvíjejícímu. V jednom bodě se ale s protilehlou větví přece jen shodli. Věřili, že dobrý design by měl být dostupný všem, nehledě na společenské postavení a movitost. Stejně jako Thonetova revoluce bylo i hnutí Arts and Crafts v designové historii velmi významné, navázaly na něj směry jako Art Noveau nebo Deutscher Werkbund a Vídeňská secese.

Americká větev Arts and Crafts

Proud označovaný také jako hnutí uměleckých řemesel ovlivnil design nábytku i na druhé straně Atlantiku. Američtí designéři byli zapojením strojů fascinováni a stejně jako britští předchůdci se zamýšleli nad jejich vlivem na společnost. Nestavěli se k industrializaci tak vyhraněně, což je od britských myslitelů jasně odlišuje. Přesto hojně čerpali z myšlenek Williama Morrise ve snaze zvýšit standart tamního nábytkářství i umění. Architekt Henry Hobson Richardson dokonce přestal myšlenkově oddělovat design interiéru od architektury. Podle něj nebyla budova kompletní, pokud se její tvůrce opomněl věnovat interiéru a nábytku. Tento přístup později vzešel ve známost jako Gesamtkunstwerk. Navazoval přitom také na práci velikánů jako Frank Lloyd Wright, George Washington Maher a George Grant Elmslie, která je i díky ucelenosti považována za prvotní jiskru designu, který byl od této chvíle brán jako originálně americký. 

Bentwood Chair navrhl Sir Isaac Cole roku 1873, foto MoMA

Art Noveau

Přelom kalendářního devatenáctého a dvacátého století patřil Art Noveau. Estetický styl charakterizovaný rozlišnými pojmenováními napříč jazyky kladl ještě větší důraz na ucelenost designu. A to v umění užitém, dekorativním i v architektuře. Francouzskou verzi jména tomuto směr propůjčil Samuel Bing, který roku 1895 v Paříži otevřel obchod s názvem La Maison de L’Art Noveau, ve kterém bylo k vidění sklo od Tiffanyho, šperky Lalique nebo sochy od Rodina. V Německu, Rakousku a severských zemích tento styl znali jako Jugendstil, v Itálii jako Stile Liberty a ve Španělsku jako Modernismo. Ať už bylo nazýváno jakkoliv, Art Noveau se výrazně projevilo především v designu interiéru a přirozeně také designu nábytku. Zmiňovanou ucelenost zde ještě silněji reprezentoval koncept Gesamtkunstwerku, který měl sloužit k povznesení a inspiraci běžného člověka. A také navždy ukončit dělení na hlavní a vedlejší umělecké styly.

Přestože se hlavní strůjci tohoto estetického směru zříkali jakýchkoliv vazeb na minulost, spojitost se zmíněným Arts and Crafts hnutím nelze nevidět. Třeba právě v důrazu na designovou jednotu, aby objekty svou estetikou neodporovaly konceptu prostoru. Další hybnou silou návrhu byla jeho logika, což je tendence rovněž patrná i z filozofie předchozího hnutí. Mezi designovými hodnotami Art Noveau se objevuje rčení forma následuje funkci, kolem nějž se točila většina dvacátého století. Design, a přirozeně i architektura měla být odpovědí na potřeby člověka, učit se od přírody a používat moderní technologie a materiály.

Battló lavice od Antonia Gaudího z roku 1906, foto bdbarcelona.com

Příroda se tak přirozeně propsala i do estetiky v podobě organických křivek, pozdější forma Art Noveau je naopak více geometrická a souměrná. Typická byla především pro Skotsko a Vídeň, později se vyvinula až ve Vídeňskou Secesi nebo spolek Deutscher Werkbund. Za ústřední osobnosti Art Noveau bývají označováni Belgičan Henri van de Velde, samozřejmě španělská ikona Antonio Gaudí, Brit Charles Rennie Mackintosh či Fin Eliel Saarinen (hádáte správně, poslední jmenovaný je otcem Eera Saarinena). Všichni se velkou měrou zasadili o formování estetiky, architektury a designu v příslušných státech. Bez nich ani bez zástupců Arts and Crafts by nevznikly následující směry, které jim svými zvučnými jmény mnohdy stíní. Jde především o dánskou modernu, Bauhaus a další předcházející či navazující designové epochy.

Hill House Chair I. navržená Charlesem Rennie Mackintoshem roku 1903, foto incollect.com

K tomuto tématu jsme publikovali i článek Michael Thonet: správným ohnutím dřeva hnul celým průmyslem, na který tento text částečně navazuje.

Zdroje: wikipedia.org

danielaondesign.com

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies