Architektura mezi vinicemi. Vinařství LAHOFER od studia Chybík+Krištof otevřelo
Architektonické studio Chybík+Krištof dokončilo projekt Lahofer. Budova reprezentativního centra Vinařství LAHOFER slouží zároveň jako výrobna, prostor pro návštěvníky i administrativní zázemí společnosti. Hlavní myšlenkou je motiv vinných řádků, jenž se přenáší dovnitř budovy v podobě konstrukčního systému. Architekti ke spolupráci přizvali umělce Patrika Hábla, který na její betonové klenby aplikoval své malířské dílo.
Vinařství LAHOFER, založené v roce 2003 ve Znojmě, dnes s 430 hektary vinic a roční produkcí až 800 tisíc lahví, patří k největším pěstitelům vína u nás. Nová provozovna v Dobšicích u Znojma inegruje kromě výroby také návštěvnické centrum a administrativní zázemí společnosti.
Stavba je zasazena do stávající vinice a vlní se pod rozdílnou konstrukční výškou. Přirozeně tak reaguje na mírný sklon a charakter vinařského terénu. „Nechtěli jsme do krajiny vstupovat s příliš velkým měřítkem. Rozdělením do tří hmot se celkový objem domu odlehčil,“ popisují koncepci architekti Chybík a Krištof.
Prostor pro logistiku i návštěvníky
Průnikem jednotlivých hmot vznikla dvojice funkčně i opticky oddělených dvorů. Na jedné straně provozní dvůr, kde se soustřeďují výrobní a logistické procesy, na druhé straně prostor pro návštěvníky. Ten má formu měkce tvarovaného amfiteátru stoupajícího až na střechu budovy, odkud nabízí výhled do krajiny. Všechny části jsou sjednoceny výrazným přesahem střech a dřevěným obkladem fasády.
Návštěvnická část přiléhající ke dvoru zahrnuje prezentační místnost se zázemím a barikový sklep. Hlavní převýšený prostor odkazuje na tradiční vinné sklepy v regionu: „V reprezentativní části dochází ke kolmému průniku archetypálního klenutého prostoru do konstrukčního systému tvořeného železobetonovými žebry, jejichž modul vychází z šířky vinného řádku a prochází celým domem,“ vysvětlují architekti.
Interiér zdobí dílo Patrika Hábla
Uvnitř mohou návštěvníci zakusit estetický prožitek z pohledu na betonové klenby, pro něž navrhl a následně zhotovil své dílo umělec Patrik Hábl. Malířský koncept „Vrstvy“ vychází z barevnosti řezu půdy, která je specifická pro tuto oblast, stejně tak i pro kvalitu vína, o níž rozhodují další faktory a okolnosti, též označované francouzským termínem „terroir“. K podnětu pro spolupráci architekti dodávají: „Nápad nám vnukla samotná stavba vinařství, když jsme odkryli bednění mezi betonovými žebry, kam jsme zamýšleli umístit dřevěný podhled, a ukázala se povrchová kresba betonu, který původně nebyl navržený jako pohledový. Uvědomili jsme si krásu její struktury, do níž se propsaly minerály betonování, a zároveň nápadnou podobnost s díly Patrika Hábla, jež známe. S nadsázkou se dá říct, že se nám Hábl v betonu zjevil jako obraz z Turínského plátna.“