Problémy prostoru nejvíc trpí ženy na mateřské, mají taky největší odhodlání je vyřešit, říká architektka Kateřina Zbranková Špidlová

BRNO — Kateřina Zbranková Špidlová se po založení rodiny dostala do potíží, jimž obvykle čelí architektky, potažmo všechny ženy, které se snaží skloubit kariéru s dětmi. Standardní architektonická praxe totiž není s péčí o potomka úplně kompatibilní. Nakonec se její nová životní fáze ukázala natolik inspirativní, že jí umožnila profesní krok stranou, jenž nejenže řeší její problém, ale pomáhá vyřešit i problémy dalším ženám v její situaci. Svou roli přitom sehrály i konzultace v kreativním hubu Kumst, kam se 19. září vrátí, aby tentokrát v pozici konzultantky prezentovala svou architektonickou službu.  

Jakou roli sehrál Kumst ve vašem podnikání?

Na Kumst jsem narazila před dvěma lety, když jsem měla za sebou spuštění nového konceptu podnikání. Bylo jasné, že tohle setkání bude mít na mou další cestu zásadní dopad. Individuální konzultace pro podnikatele mi pomohly nastavit, na co se v novém business plánu v daný moment soustředit, jak pracovat s time managementem, marketingem nebo financováním. Velmi cením taky nasměrování a nebo rovnou propojení s odborníky, kteří jsou schopni v různých fázích podnikání pomoci s dalšími kroky. 

Jaký jste měla byznys plán?

Vymyslela jsem si úplně nový způsob práce architektky, abych mohla fungovat s dětmi. Pokud chce totiž pečující rodič/ka architekt/ka zůstat v kontaktu s oborem, znamená to v rámci běžné praxe dlouhé hodiny za monitorem, práci po večerech, nevyspání, kontrolní dny s dětmi za zády. Dětské nemoci od podzimu do jara působí zdržení na stavbách, a to jsem klientům už nechtěla dělat. Hledala jsem cestu, jak se příliš nevzdálit práci, která mě baví a u toho ideálně zahodit počítač a třeba cestovat. 

Téma práce versus rodičovství se mi v té době potkalo s tématem nevyhovujícího prostoru vlastního bydlení, který rodinný život velmi ovlivňuje. Začala jsem i ve svém okolí velmi intenzivně vnímat pečující rodiče, kteří domácnost právě s příchodem dětí velmi řeší. 

Kolem mě jsou to pořád hlavně ženy, které tráví doma s dětmi víc času, takže velmi pociťují každý nepraktický kout. Jsou to také ony, které hledají řešení. Když jsem v různých rodičovských skupinkách zmínila možnosti spolupráce s architekty, překvapily mě převládající špatné zkušenosti, předsudky a obavy. Chtěla jsem přinést profesionální pomoc právě k lidem, kteří cítí silnou nedůvěru v můj obor a nechtějí se ihned uvázat k dlouhodobé spolupráci. 

Projekt Zeptej se architektky tak vlastně vznikl jako odpověď na potřebu vyřešit témata spojená s prostorem pro všechny, kdo jsou na to sami, protože neví na koho se obrátit nebo jsou nejistí. A to během jednorázového setkání, na kterém žádná otázka není hloupá a je „bezpečné” se zeptat. Pořád mě fascinuje ten moment, kdy se po prvotní opatrnosti klientky po jediném setkání přestávají bát a začínají mít důvěru. Je to taková osvěta a boj s předsudky v terénu. A na sociálních sítích.

Jaké jsou ty předsudky?

Když se řekne architekt, okamžitě naskakuje velká obava z finančně nedostupné služby. Je vlastně oprávněná, protože celý návrh, projekt a dohled nad realizací stojí architekta spoustu času a na druhé straně klienta spoustu peněz. Tady je velmi na místě dát do kontextu platby za služby versus drahé přešlapy, které zodpovědný projekt vychytá předem. 

Taky je kolem architektů taková mlha, jako by se sami dělali nedostupní nedotaženým marketingem a komunikací. Komunikace k veřejnosti má často jen podobu vizualizací nebo fotografií čerstvě hotových realizací. Často slýchám, že realizace na webových stránkách vypadají velmi draze, což u spousty mých klientek vyvolává dojem, že „architekti jsou jen pro ty nejbohatší” a skoro se před konzultací omlouvají, že mají „jen takový rozpočet”. 

Dál je tu obava oslovovat profesionály s malými tématy. To je taky asi problém prezentace a marketingu, protože studia vypichují hlavně komplexní služby od A do Z a na malá zadání zdánlivě není prostor. 

No a poslední – obava se zeptat. Klientky mají pocit, že by si měly dopředu spoustu věcí nastudovat, než odborníky případně osloví, aby nevypadaly hloupě. To je další bariéra, kterou tam vnímám.  

V čem spočívá vaše práce?

V rámci jednorázových konzultací řeším s klienty cokoli, co se týká prostoru, ve kterém chtějí žít. Přinášejí svá témata a společně hledáme příčinu všeho, co je doma pálí. Často se děje, že zdánlivě jednoduché zadání, třeba kuchyň, ve které se špatně vaří, je důsledek něčeho, co nefunguje v mnohem hlubším základu. Kuchyňská linka možná stojí ve špatné místnosti, ale taky dost možná stojí v bytě, ve kterém rodina není šťastná a je na čase se přestěhovat. A na to je potřeba přijít, aby rekonstrukce proběhla na správném místě. 

Prostředí, ve kterém se denně pohybujeme na nás totiž má zásadní vliv a špatně nastavený prostor může zasahovat až do vztahů. Představte si malou nepraktickou předsíň, ranní odchody do práce a do školky. Dva velcí a dva malí lidi, hledají se botičky, rukavice, klíče a hlavně se nestíhá. To je v malém prostoru na rozvod.  

Vedu klienty k tomu, aby poodstoupili od úchytek na šuplících do širšího měřítka, navnímali své potřeby a dobře definovali zadání pro budoucí prostor. To může být vše od přeskládání kuchyně, prohození místností v rámci stávající dispozice nebo taky stěhování do nového.  

Pokud přicházejí klienti s plánem koupit nemovitost, probírám s nimi do hloubky jejich životní styl a představy a společně prověřujeme, jestli byt nebo dům splňuje jejich očekávání. V případě plánů na novostavbu podobným způsobem hledáme zadání, se kterým klienti mohou oslovit architektonické studio. 

Během každé konzultace s klienty vizualizuji nejrůznější situace, které mohou v budoucnu nastat, a dávám je do kontextu prostoru. Otvírám témata jako je péče o malé děti, starší děti, prostor bez dětí, prostor, kde se pečuje o nemohoucího prarodiče. Stává se, že se klienti během tohoto procesu dozví sami o sobě a dalších členech rodiny spoustu nového.

Zní to docela neobvykle

Samozřejmě se mi chce říct, že můj projekt je unikátní. Konzultace se u architektonických a interiérových studií objevují spíš jako doplňková služba k samotným návrhům domů, respektive interiérů a projekci. 

Vydala jste se neprozkoumanou cestou, pomohlo vám v tom spojení s Kumstem?

Velmi, protože v začátcích jsem neměla příliš široký rozhled v marketingu a rozbíhala konzultace na základě intuice. Částečně to fungovalo, ale dostala jsem se do bodu, kdy jsem potřebovala sepsat všechny vize a myšlenky a proměnit je v jasnou strategii a podívat se dopředu, kam až má projekt potenciál se vyvinout. Kumst mi pomohl ujasnit si nejbližší kroky a ve správnou dobu mě nasměroval na skvělé odborníky, se kterými jsme společně vytvořili strategii značky. Mohla jsem se podívat, jak to bude vypadat za pár let, stanovit si konkrétní kroky. Ty s Kumstem dále konzultuju v rámci Booster programu, takže jsme pořád v čilém kontaktu. Probíráme, jak by se dal projekt posunout a škálovat. Teď zrovna vymýšlíme, jak se mám naklonovat. Jestli to půjde přes digitální produkty nebo rozšíření týmu o další konzultant(k)y rozhodne aktuální fáze testování. Velmi vítám tu možnost o svých vizích mluvit s lidmi, kterým můžu věřit a kteří se v podnikání orientují, protože moje hlava je generátor nápadů a dává mi zabrat udržet pozornost a energii ve správném směru. 

Daří se vám tam, kam vás posunuli?

Mně se velmi líbí, co se kolem mě teď děje. Zeptej se architektky běží skoro dva roky a poptávka se rychle zvyšuje. Ten dynamický vývoj vyžaduje spoustu energie, péče a taky je třeba se pořád učit nové věci. Takže ta možnost mít se v případě nejistoty na koho obrátit a konzultovat další postup je vážně k nezaplacení. Projekt funguje, roste a dělá mi hroznou radost, že jsem si vymyslela něco, co mě neuvěřitelně baví, někomu to pomůže, možná inspiruje a navíc mě to živí. 

Jak to vypadá konkrétně v praxi? 

Konzultace probíhají osobně u mě v centru Brna, online nebo v místě u klientů. Během konzultace hodně  mluvím a ptám se. Jedním z výstupů je vlastně samotný dialog, kde zaznívá spousta tipů pro prostor a kde se klienti dozví hodně o sobě. Během povídání skicuji a převádím myšlenky na papír do půdorysů nebo zákresů do fotografií, aby se klient dobře orientoval.

U menších zadání mohou být klienti inspirovaní natolik, že si třeba interiér dotáhnou sami. U složitějších témat jim doporučuji spolupráci s kolegy/němi. Mám po celém Česku síť spolupracujících architektonických a interiérových studií a hledám nejlepší spojení pro každého konkrétního klienta.  Propojuji je podle místa, zadání a jak si myslím, že si sednou lidsky. 

Teď přes léto mi běžela kampaň Zeptej se architektky na cestách, při níž jsem si vyzkoušela takové malé (digitální) nomádství. Jezdili jsme s rodinou v dodávce se stanem na střeše po Česku a vozili konzultace lidem přímo domů. Je skvělé, že se nebáli si takto někoho pozvat, mělo to výborné ohlasy a já teď přemýšlím, jak tento formát přenést do běžného školního roku, protože je to způsob, jak se ještě víc přiblížit lidem. 

Jaké máte ceny?

Běžná 90timinutová konzultace (osobní nebo online)  stojí 4.990 Kč. Moje návštěva v místě bydliště klienta pak 7.990 Kč. V ceně je má příprava předem a samotná konzultace. Po konzultaci posílám krátké shrnutí schůzky a skici emailem. Ty ale v žádném případě nemohou nahradit architektonický návrh. 

Co bývá typický problém, s nímž k vám lidé chodí?

Často je to koupě nemovitosti. Chystají se koupit byt a nejsou si jistí, jestli má potenciál pro vše, co od něj očekávají. Chtějí, aby se někdo profesionálním okem podíval na dispozice, jestli tam vleze vše, co potřebují. Na základě toho se pak rozhodují, jestli ten byt koupí. 

Pak klienti často přinášejí půdorys domu, který si sami nakreslili nebo někde stáhli z internetu a upravili. Místnosti, které v domě chtějí z neznalosti práce s prostorem spojují předimenzovanými chodbami, které ale dům zbytečně nafukují. Když stojí metr čtvereční užitné plochy novostavby 70-90 tisíc, tak každý metr čtvereční navíc finančně hodně bolí. Navíc je to často ve fázi, kdy projektant čeká na poslední úpravy dispozice, aby mohl začít projektovat. Ty domy nedávají koncepčně ani dispozičně smysl a tady se snažím opatrně vysvětlit, že je na místě architektonická studie. Nějaké základní nesmysly během jedné konzultace zvládneme seškrtat, ale ten dům může být o dimenzi jinde, když se tomu někdo věnuje 250 hodin během architektonické studie.    

Ozývají se vám hlavně ženy?

Ano, je to asi 90 % žen na 10 % mužů. Cílím na ně záměrně. Jak už jsem říkala, pořád platí, že ženy jsou u nás doma s dětmi výrazně víc, tedy i bolestivěji vnímají, když je prostor nepraktický a tím pádem častěji přináší potřebu řešení prostoru. Jdu jim naproti s nabídkou zeptat se na cokoli v prostředí, kde žádná otázka není hloupá a žádné zadání příliš malé. A sny příliš odvážné. 

Budete rozšiřovat záběr i na muže?

Konzultace si objednávají i muži a běžně s nimi konzultuji. Často dorazí i partnerka nebo rovnou celá rodina s dětmi, babička, tchán. Vítaní jsou úplně všichni. 

Podařilo se vám tedy najít jedinečný způsob jak skloubit architektonickou kariéru s dětmi

Ano. A těším se, až najdu finální formu, která bude přinášet ještě trochu víc radosti a méně starosti a stresu. Pracuju na tom. Zároveň je potřeba říct, že u nás v rodině jsme oba plnohodnotně pečující rodiče. Aktuálně s výraznějším podílem na péči na straně mého muže. Bez tohoto nastavení by bylo mnohem těžší fungovat ve stejném rozsahu, jako se mi to teď daří. 

Je toto pro vás výsledné uplatnění, nebo se vrhnete do těch velkých zakázek, až děti odrostou?

Mám zkušenost, že mi podnikání samo ukáže, co je potřeba a jsem navíc velmi zvyklá poslouchat sebe, co mi ladí a přináší radost. Teď mi dává smysl kontakt s lidmi a osvěta ve stylu “pošli to dál”, která se reálně děje. Blížím se ke dvou stům konzultací a informace o tom, kudy nejlépe za kvalitním prostorem, které na konzultaci zazní, se šíří. Chci taky začít výraznější osvětu na sociálních sítích a vyzkoušet si nějakou formu digitálního produktu. Určitě si umím představit, že časem založím vlastní studio. Ale děti jsou pořád malé a můžeme ještě roky cestovat po Česku a rozvážet architekturu. 

Zájemci se na vás mohou přijít podívat osobně na akci Design & Business Days v brněnském kreativním hubu Kumst

Budu tam v pátek 19. září od 16 do 19 hodin a třem lidem poskytnu půlhodinové konzultace zdarma. Je potřeba se zaregistrovat webových stránkách akce (zde). 

Kateřina Zbranková Špidlová se narodila v roce 1986 v Ostravě. Vystudovala Fakultu architektury VUT v Brně, které ji učarovalo a od roku 2012 běhá jeho ulicemi jako architektka na volné noze. Během praxe si uvědomila, že pokud jde o prostor, věří lidé víc pinterestovým nástěnkám než architektům, a tak roku 2023 založila projekt Zeptej se architektky, kde skrz jednorázové konzultace a obsah na sociálních sítích přibližuje možnosti architektury a interiérového designu laikům.