Architekti roku vybrali pět finalistů Architekta roku
PRAHA — Titul Architekt roku oceňuje významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let. „Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný prostor k bytí,“ říká Zdeněk Fránek, laureát ceny z roku 2020 a současný porotce. Soutěž Architekt obci se zase snaží upozornit na význam spolupráce mezi architektem a samosprávou při rozvoji obce. Slavnostní vyhlášení výsledků obou soutěží proběhne 15. září 2025 od 19 hodin v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.
Pět finalistů Architekta roku a odůvodnění poroty
Atelier 111 architekti
Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl společně se svými kolegy z Atelieru 111 architekti pracují v Praze a v jižních Čechách. Opakovaně vzbuzují pozornost především svými projekty menšího měřítka a rekonstrukcemi venkovských stavení, které řeší s mimořádnou citlivostí k prostředí, historickým stopám a s vytříbeným smyslem pro detail. Za svůj kultivovaný a inovativní přístup sklízí po zásluze zejména jejich realizace rodinných domů uznání a ocenění. Uveďme např. rodinný dům Na Kozině v Trhových Svinech, rodinný dům v Jinonicích nebo archetypální chatu u rybníka na Vysočině. Ocenění odborné veřejnosti se dočkala ale třeba také průsvitná hmota dílen Opatov umístěných v zemědělském areálu nedaleko Svitav. V architektonických soutěžích architekti nejen vítězí, ale také zasedají v porotách.
Marek a Štěpán Chalupovi
Bratři Marek a Štěpán Chalupové jsou stálicí na nebi české architektury. Jejich čistá nekompromisní řešení obdivujeme již od devadesátých let jako vrcholný projev minimalistického přístupu, který se jako takový zapíše do historie české architektury. Prvními počiny, kterými na sebe „chalupáři“ upozornili, bylo zastřešení schodiště na zámku Orlík Karla Schwarzenberga z roku 1998. Směr svého tvůrčího počínání potvrdili i v delikátním vestibulu stanice metra Kolbenova v Praze. Dalšími mistrovskými díly jsou pak technicky unikátní hotel Metropol v Praze na Národní třídě, pavilon ČR na EXPO 2000, banka ČSOB v Praze a další. Následují vyhrané soutěže z posledních let čekající na realizaci. Toto tvůrčí bratrstvo tvoří v duchu velmi sofistikovaného minimalismu s důrazem na detail a s jasným autorským rukopisem. Autoři zvolili kvalitu na úkor kvantity a místo dnes již tak dominující sebereprezentace volí raději koncentraci na svou obdivuhodnou tvorbu. Svoje zkušenosti také předávají mladé generaci pedagogickou činností.
David Kraus
David Kraus je výrazná osobnost české architektury – architekt, pedagog, výtvarník a publicista. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v ateliéru Miroslava Šika v rámci skupiny Nová česká práce a roku 2002 založil ateliér Architektura, s.r.o. Jeho tvorba se vyznačuje osobním, nemódním přístupem, materiálovou poctivostí a pevným vztahem k místu. Odmítá efektní gesta, věří v alternativní „českou cestu“ – jednoduchost, opravdovost, kontext a trvalou hodnotu díla. Experimentuje a pracuje s neobvyklými zdroji inspirací, obrazy a principy. Mezi jeho nejznámější práce patří oceňovaná betonárka ve Strančicích, mateřská škola Větrník v Říčanech a škola v Hradišťku, domov důchodců Bydžov a řada originálních rodinných domů. K architektuře přistupuje jako k autentickému výrazu funkce, materiálu a prostředí. Aktivně přispívá k oborové debatě texty, přednáškami a výukou. Inspiraci čerpá z bojových umění, hudby, plachtění i každodenního života.
Sporadical
Sporadical, sympatická a lidská parta, experimentující s moderní architekturou odpovědně, pečlivě, s empatií ke všem souvislostem. Od roku 2004 ateliér vedou Aleš Kubalík, Josef Kocián, Veronika Sávová a dříve ještě Jakub Našinec a Petr Janda. Sporadical roste v čase od malých citlivě situovaných a navržených objektů ke stavbám a urbanismu většího rozsahu. Práce Sporadicalu v celé škále typologií a měřítek dlouhodobě drží vysokou kvalitu fyzické a nefyzické složky architektury. Mezi realizacemi zaujala především stříbrná kupolovitá stavba sportovní haly v Dolních Břežanech, terapeutická komunita Heřmaň, mateřská škola Podhrad v Humpolci, Brána do Borského parku v Plzni a řada kvalitních rodinných domů.
Jan Šépka
Jan Šépka patří mezi nepřehlédnutelné osobnosti české architektury už od 90. let. Jeho práce poutala pozornost již při vystoupení žáků Miroslava Šika v rámci skupiny Nová česká práce. Návrhy Jana Šépky jsou vždy založeny na originální a silné konceptuální úvaze a překvapivém použití materiálů až na hranici možného. Pevný a nekompromisní tvůrčí záměr transformovaný do reality uplatňuje důsledně a s nebývalou vůlí – naposledy v dostavbě Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích. Začínal jako společník ateliéru HŠH, v roce 2009 založil vlastní projekční kancelář. Známá je jeho vila Hermína s charakteristickým růžovým nátěrem, dům v ocelovém korzetu v Praze, dům v sadu v pražských Kyjích, úpravy zámeckého návrší v Litomyšli, posezení na soutoku Modravského a Roklanského potoka, ale také řadu let diskutovaný návrh Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Své zkušenosti předává jako pedagog, nejprve na FA ČVUT v Praze, poté na pražské UMPRUM a FUA TUL v Liberci.
Tři finalisté ocenění Architekt obci 2025
Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se soustavně věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se zásadním způsobem zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj. Do soutěže nominuje veřejnost.
Veronika Šindlerová / Bílina
Porota oceňuje množství práce, kterou za 6 let působení společně vykonalo vedení města Bílina, zastoupené v současné době starostkou Mgr. Zuzanou Schwarz Bařtipánovou, a doc. Ing. arch. Veronika Šindlerová, Ph.D. Spektrum činností je velice pestré a zahrnuje poradenství, spolupráci na výběrových řízeních, koordinaci rozvojových projektů a vyjadřování k jednotlivým záměrům i tvorbu metodik a materiálů pro rozvoj města. Řešené problémy se pohybují od drobných intervencí až po koncepční materiály. Spolupráce přinesla rovněž zapojení studentů vysoké školy do řešení problémů obce a v přiměřeném rozsahu jsou do diskuse zapojováni i obyvatelé města. Město má pro spolupráci s architektkou jasně stanovenou vizi a určena témata, kterým se bude v budoucnu věnovat. Samospráva je s prací paní architektky evidentně spokojena, o čemž svědčí i Cena rady města Bíliny za vynikající spolupráci při plánování územního rozvoje města. Z pohledu poroty ceny Architekt obci se jedná o vhodný příklad přínosu spolupráce samosprávy s městskou architektkou.
Lukáš Soukup / Jindřichův Hradec
Porota oceňuje kvalitní spolupráci samosprávy Jindřichova Hradce v čele se starostou Mgr. Ing. Michalem Kozárem, MBA, a městského architekta Ing. arch. Lukáše Soukupa na strategických a rozvojových projektech, které se zaměřují na dlouhodobý rozvoj města, dále na drobných intervencích a úpravách, které zvyšují kvalitu veřejného prostoru a na šíření tématu kvalitní architektury, urbanismu a rozvoje měst formou vycházek, přednášek, výstav a diskusí. Spolupráce přináší řadu témat a úkolů, které městský architekt příkladně iniciuje, koordinuje jejich přípravu a průběh a připravuje je pro další profesionální aktéry např. z řad organizátorů soutěží, z řad kolegů architektů, projektantů nebo developerů. Městský architekt je též činný v oblasti drobných či dočasných úprav veřejných prostranství města a přispívá tak ke zlepšení podmínek pro pobyt obyvatel a návštěvníků Jindřichova Hradce. Cennou aktivitou městského architekta jsou jeho snahy o zapojování veřejnosti formou prezentací a diskusí do přípravy zadání např. soutěží a studií. Velmi důležitou a unikátní aktivitou je tzv. skupina Teenagers, která při příležitosti studie revitalizace sídliště zapojila početnou skupinu místní mládeže, přiměla ji k diskusím a úvahám o místě bydliště a zahájila mezigenerační dialog. Zapojení obyvatel probíhá i formou tematických skupin na sociálních sítích. Porota dále oceňuje propojení s akademickou obcí a zapojení studentů vysokých škol architektury při hledání strategických a koncepčních odpovědí na rozvoj různých lokalit. Městský architekt též zapojuje město do celostátních přehlídek jako je Den architektury nebo Zažít město jinak.
Tereza Šmídová / Vysočina
Porota ocenila dlouhodobou spolupráci samosprávy obce Vysočina, vedené starostou Tomášem Dubským, s Ing. arch. Terezou Šmídovou, která vyústila v realizaci množství menších staveb a úprav, jež přispěly ke kultivaci veřejného prostoru, dnes sloučených bývalých samostatných obcí a osad, spravovaných obcí Vysočina. Přesto, že se nejedná o typickou spolupráci obec –obecní architekt, který je iniciátorem, posuzovatelem, organizátorem a mediátorem rozvoje sídla, ale o spolupráci s konkrétním autorem realizovaných řešení, je nutno konstatovat, že kontinuální práce na kultivaci veřejného prostoru, odpovídající charakteru daného území, je rozhodně přínosem pro obec a její obyvatele. Porota zejména ocenila, že spolupráce nevede k realizaci jednotlivých solitérních staveb, ale ke komplexnímu řešení, podporujícímu kvalitu vystavěného prostředí.
Titulní foto ukazuje most v Ústí nad Labem od Architekta roku 2024 Romana Kouckého.
