Architekti obalili inteligentní betonový box dřevostavbou infocentra Olšina

Architekt David Kudla stojí za infocentrem rekreačního zařízení Olšina. Pasivní dřevostavba ukrývá betonové akumulační technologické jádro. 

OLŠINA/Horní Planá – Protentokrát musíme začít rozhovor s architektem Davidem Kudlou (nyní z kanceláře dkarchitekti) historkou z natáčení, respektive focení. Po zachycení exteriéru dokončeného infocentra Olšina přišla na řadu focení interiéru, kterému měla podle instrukcí dominovat betonová krychle ukrývající technologie, která zároveň ve své hmotě akumuluje teplo z tepelných čerpadel. A tady drobný nastal problém...

„Tady ale žádná betovnová krychle není, všechno je ze dřeva,“ volám Kudlovi. Ten se směje. „Ale je, to dřevo je obtisklé do povrchu betonu,“ odvětí. Nevěřím – jdu k černé krychli a osahávám povrch, který má pokojovou teplotu a strukturu dřeva. Dívám se blíže, ještě blíže a skutečně… je to beton. Zamýšlený efekt je takřka dokonalý. 

Pasivní budova infocentra by mělo být branou k naučné stezce rybníka Olšina, ale i celé Šumavy. Architekt David Kudla nám přiblížil záměr i použité technologie. 

S jakým zadáním se na vás obrátil investor? 
Samotné místo je na začátku CHKO Šumava, na trase turistických cest, v místě s jedinečným rašelinovým prostředím kolem rybníku Olšina a dá se zde odstavit automobil, takže se logicky zrodil plán na informační centrum jako vstupní brána do unikátního přírodního prostředí seznamující návštěvníka se zdejší jedinečnosti přírody včetně naučných programů pro děti.

Jakým konceptem jste odpověděli na zadání? 
My jsme k tomu přidali myšlenku, že takováto stavba by neměla pouze o přírodě hovořit, ale měla by jít příkladem v ochraně, a tedy její provoz by měl být sám o sobě co nejekologičtější. Objekt tak sám prezentuje veřejnosti, jak takovýto šetrný dům vypadá a funguje. Proto je celý koncept o principech nízkoenergetické stavby. Jeho specifickým tématem je izolační plášť tvořený dřevostavbou a problematika akumulace vytvořena betonovým boxem, nezbytná součást dobře fungujícího objektu.

Z vaší dílny je i navazující naučnou stezku s dřevěnými chodníky?
Návštěvnické středisko Olšina byla pouze jednou ze staveb, které byly součástí komplexního řešení. Na našem webu je celý projekt prezentován pod názvem Ticho jezera. Vedl jsem tento projekt v kanceláři Arch.Design, a realizován byl až v tomto roce, kdy jsme s kolegy vykonávali autorský dozor. Nicméně tehdy vznikl základní plán nadřazený dalším rozvojovým stavebním aktivitám pro místní rekreační zařízení a přilehlou oblast vodní plochy. Byly vytyčeny dvě koncepční osy. Ty se vzájemně protínají ve dvou bodech vycházejících z místní danosti. Jedna vytváří naučnou stezku kolem vody a druhá je trasou přes jezero. Na obou osách mají vznikat postupně další objekty posilující komfort pro pobyt návštěvníků. Doposud se zrealizovala naučná stezka, která se nicméně realizovala podle projektu jiné architektonické kanceláře.

Naučná stezka se tedy bude do budoucna ještě rozšiřovat...
Ano, postupně by se měl celý areál modernizovat s cílem nabídnout rekreantům zcela jiný způsob trávení času než můžete zažít v okolí Lipna. Zde se vytyčil důraz na klidné prostředí, blízký vztah k přírodě a vybudování zázemí pro aktivní sportování.

Betonové srdce

Popište prosím princip fungování této pasivní stavby.
Dům je podřízen principu pasivní stavby. Zdrojem tepla a chladu je tepelné čerpadlo, které ohřívá přiváděný vzduch do jednotlivých místností stavby. Chlazení je v odděleném systému kanálových multisplitů, které vydechují ochlazený vzduch nad dveřmi v rámci betonového bloku uprostřed stavby. Celý systém je vzájemně řízen a regulován, aby se zabezpečilo požadované vnitřní klima.

Odkud přišel nápad na betonový kvádr uvnitř budovy a jaká jsou jeho specifika? 
Jde o inteligentní kus betonu, který řeší několik důležitých aspektů stavby. Kromě toho, že nám rozděluje/nerozděluje stavbu na několik prostor – část výstavní, výukovou, informační centrum — tak v sobě ukrývá veškeré potřebné hygienické a technické zázemí včetně nemalých potrubních rozvodů. A taky jsou do něj zasunuty předělovací posuvné regály oddělující jednotlivé výukové skupiny s možností uložení pomůcek. 

Především ale půjde o akumulaci tepla.
Ano, hlavním posláním betonového sarkofágu je jeho nezastupitelná role ve fungování pasivního domu, a proto jsme ho taky ikonicky vystavili doprostřed samotného objektu. Pro obvodový plášť je použitá výhradně dřevěná konstrukce, která minimalizuje výskyt tzv. tepelných mostů. Takováto tepelně izolační lehká stavba má ale zásadní problém v nedostatku akumulační schopnosti, vlivem čehož velmi rychle se prostor přehřeje nebo vychladne, a musí se tedy v obvyklých případech náročně a neekologicky saturovat technologií stavby.  

Cože řeší betonový sarkofág...
Umístěním těžké hmoty, což beton dostatečné zabezpečuje, inteligentně vyvažujeme vnitřní klima. Kromě toho, těžký beton nám velmi dobře utlumuje hluk z vnitřních prostor především od technologií stavby. Protože jedním betonovým kvádrem řešíme velmi efektivně několik věcí zároveň, považujme ho za inteligentní box, který právem zaujímá v rámci stavby ústřední pozici.

Jakou technologii jste použili pro autentické obtisky dřeva do betonu?
Dodavatel použil pryžové matrice na místo plánovaných skutečných prken. Nicméně výsledný obtisk je dobrý. Protože celá stavba je ze dřeva, chtěli jsme betonu dát strukturu prken, aby měly odlišné stavební materiály něco společného, protože vzájemně se skvěle doplňují v rámci udržování klimatu stavby. 

Překvapilo vás něco na výsledné podobě realizace?
Opravdu nadšen jsem z toho, že je povrchová teplota betonového kvádru, který leží na cca 30 centimetrech tepelné izolace. Člověk by čekal chladný povrch. Ale jeho teplota úplně stejná jako vnitřní teplota stavby. Vzbuzuje pocit, že se dotýkáte nějakého plastu nebo něčeho podobného. Člověk by neřekl, že je použit beton.

Máte pravdu. Čtenáři se o možné záměně materiálů dozvěděli v úvodu...
Kvádr sugestivně působí obtištěnou strukturou černou barvou, ale i lokálním prohnutím konstrukce v místech, kde bednění nedokonale drželo svoji formu. Celé to působí záhadně...

Jaký typ zelené střechy jste použili?
V příběhu celé stavby jsme logicky museli použít zeleň na střeše, která zde má na Olšině dobré podmínky, protože území je velmi bohaté na dešťové srážky. Na nosné konstrukci opatřené základním souvrstvím tepelné izolace a hydroizolace s provětrávací mezerou, je extenzivní substrát o tloušťce 6 centimetrů a předpěstovaná vegetační třícentimetrová rozchodníková rohož.

Infocentrum rekreačního zařízení Olšina

  • Autor (spolupautor): David Kudla, Michal Šírek, Miloš Ryšavý
  • Generální projektant: Arch.Design, s.r.o.
  • Investor: Vojenské lesy a statky ČR, sp
  • Náklady: 14,7 mil. bez DPH
  • Projekt rok: 2016
  • Realize rok: 2019-2020
  • Zastavěná plocha: 273m2
  • Fotografie: jirihlousek.photo

Autor: Jiří Hloušek

Šéfredaktor blogu archSPACE je fotografem, textařem a obdivovatelem dobré architektury. Absolvent FSS MU – Mediální studia a žurnalistika.