Architekt obnovuje kvalitu života v Trutnově přeměnou průmyslového areálu v centru na intenzivní městskou čtvrť

PRAHA — Trutnov se rozpíná podél řeky Úpy a vybíhá na okolní kopce. Nejhustší zástavba je v nížině historického centra a České čtvrti, dále v dalších dvou menších centrech kolem náměstí v Poříčí na dolním toku řeky a v Horním starém městě. Zbývající zástavba se rozpadá do čtvrtí typu zahradního města nebo do modernistických struktur. 

Podobně jako v jiných městech ČR sledujeme v Trutnově úbytek obyvatel, který je dán stěhováním lidí do větších měst a také obecným přirozeným úbytkem populace. Přesto zde také dochází k rozšiřování města do krajiny, což zhoršuje kvalitu urbanismu. Trutnovský územní plán navíc do budoucna počítá s pokračující zástavbou na úkor volné krajiny. Plánované napojení na dálnici D11 by mohlo odliv lidí zastavit nebo dokonce přispět k mírnému nárůstu, což je faktor, který by mohl další rozředění městské hustoty ještě akcelerovat. 

Štěpán Mareš vidí důvod, proč se města rozpínají ven, v nedostatku bytů v centru. Po analýze Trutnova konstatoval, že je centrum dobře vybavené, a přesto v celku prázdné. Chybí místa k sezení a zeleň. Aktivní parter s drobnou komercí a službami se bohužel z nedostatku obyvatel v centru dlouhodobě neuživí. Značnou část historického jádra přitom zabírá průmyslový areál s pivovarem, který je většinou oplocený, nepřístupný a v centru působí především jako bariéra. Architekt se jej v diplomové práci rozhodl přebudovat na kvalitní městské bydlení, které by obyvatelům sloužilo pro oddych, práci i sport. 

Idea jeho nového rezidenčního souboru je nabídnout alternativu k rodinným domům na okraji města. V průmyslovém areálu proto vytváří bydlení, kde má každý vlastní venkovní prostor, lodžii či balkón a zároveň může využívat komunitní zahrady, záhony či skleníky. Na kraji areálu koncepčně navrhl spádový parkovací dům, takže se oblast vyhne zahlcení auty. 

Marešovo urbanistické řešení spočívá v konverzi průmyslového areálu v bezprostřední blízkosti náměstí Republiky na bydlení a zároveň přesunu předimenzovaného autobusového nádraží dál k vlakovému. Železobetonové budovy areálu se dají upravit na byty, potažmo na funkci parkovacího domu. Na místo dnešního autobusového nádraží navrhuje otevřený blok rezidenčních budov, směrem do náměstí jednu polyfunkční budovu a na stávající městský úřad napojuje novou budovu městské vybavenosti třeba pro školku.    

Mezi rezidenčními bloky prochází dopravně zklidněné ulice s pouze dočasným parkováním, k městskému úřadu se přesouvá točna MHD z centra náměstí, což mu umožní naplnit potenciál skutečného hlavního náměstí a zlepší se přitom dopravní obslužnost nové čtvrti. Na všech ulicích Mareš nezapomíná na dostatek místa pro pásy stromů, které se jinak v trutnovském centru moc nevyskytují.  

Z prostorových důvodů architekt zvolil typologii pavlačových domů, které nejsou tak hluboké a umožní vytvoření plnohodnotného komunitního vnitrobloku. Pro větší zahuštění přidal výškovou budovu. Těžiště jeho návrhu tvoří obnovený náhon a nová ulice podél něj se stromy a dostatečně širokým chodníkem tak, aby mohl parter expandovat v letních měsících ven. Další klíčový prostor tvoří vnitroblok s komunitními záhony, s posezením a grilovacím místem či dětským hřištěm zejména pro využití rezidenty.

Pavlačové domy pojmou 122 bytů v dispozicích od 1+kk po 3+kk. Každý byt má svoji lodžii a prostor před dveřmi na pavlači s výlučným užíváním. Hlavní prvek pavlačáků jsou pobytové komunitní střechy s místy pro sezení, skleníky, ale taky s technickým zázemím včetně solárních elektráren. Místní dominantu tvoří obytná věž se 42 byty v dispozicích 1,5+kk až 3+kk. Každý má lodžii a sklep, v přízemí je k dispozici kočárkárna a kolárna a nechybí kavárna s pražírnou.    

Štěpán Mareš je součástí architektonického studia ZO.SA.MA. 

Soutěžní přehlídku diplomových prací architektů, krajinářských architektů a urbanistů Diplomky pořádá Česká komora architektů. Společnost HELUZ, největší český výrobce cihelného materiálu, je hrdým partnerem Diplomek.