Soukromí ve veřejném prostoru v pobaltském pojetí
V posledních letech se díky různým iniciativám daří oživovat veřejný prostor měst a to v různých úrovních. Podívejme se, jak otázku soukromí ve veřejném prostoru vyřešili v estonském Talinnu.
Zajímavé řešení našli studenti Academy of Arts v estonském Talinnu. Když uprostřed rušné třídy v estonském Talinnu spatříte dřevěnou budku, jako první vás napadne, že ji zde asi nechali stavební dělníci. Při bližším průzkumu, zjistíte, že se určitě nejedná o něco, co by zapomněli. Zvědavost vás donutí vstoupit dovnitř a vy se ocitnete v prostoru vytvořeném pro čtení, ze kterého zároveň můžete nerušeně pozorovat život hlavního města. Kolektivní návrh studentů prvního ročníku estonské Academy of Arts vycházel z myšlenky vytvořit místo - úkryt, kdy by si člověk mohl odpočinout a zaměřit se sám na sebe. Vznikla dřevěná architektura ve tvaru kvádru, jejíž vnitřní prostor tvoří koridor ze smrkové kulatiny a žebra z borovicové překližky, která mají připomínat stránky knihy. Návštěvník se tak ocitá ve svém mikro-světě, kterému vládnou literární příběhy a jejich hrdinové, ovšem na dosah každodennímu ruchu velkoměsta, jenž mu zároveň poskytuje sociální anonymitu a možnost kontaktu.
