Odsun nádraží byl mistrovský tah, nemusíme tak zbourat půlku města, říká Adriaan Geuze z West 8 o novém hlavním nádraží Brno

BRNO — Nový železniční uzel a hlavní nádraží v Brně vzniká podle vítězného návrhu ateliérů Benthem Crouwel Architects a West 8, které stojí například za přestavbami stanic v Amsterdamu či Rotterdamu. Součástí projektu bude 7 nástupišť a 16 kolejí, nový autobusový terminál, přímé napojení na MHD, parkovací dům s více než tisícem stání pro auta a stejně tolik bicyklů. Návrh zároveň otevírá cestu k rozvoji nové čtvrti Trnitá na nábřeží Svratky. Na projektu spolupracují i čeští architekti a projektanti z ateliéru A8000. Stavba by měla začít v roce 2028 a první vlaky mají na nové nádraží přijet v roce 2035.

Jak jste nastudovali Brno?

Jsme širší tým, máme místní české partnery a máme Čechy dokonce u nás v kanceláři, ale obvykle to děláme tak, že město na pár dní navštívíme. Studujeme ho i v noci, abychom viděli, jak plyne doprava. Samozřejmě nás to silně zaujalo, protože zadání je velmi rozsáhlé vlakové nádraží, mezinárodní terminál, obrovské zařízení pro vlaky a autobusy. Chápeme, že terminál, který je sám o sobě slonem, monstrem, je třeba velice pečlivě zasadit do struktury Brna, uznávaného jako jedno z vybraných evropských měst co do umění, kultury, historie, architektury, veřejného prostoru. Měli bychom se pokusit o budovu, která podtrhne identitu Brňanů, kde se budou cítit pohodlně z antropologické i kulturní perspektivy. 

V našem návrhu nevstupujete do terminálu, kde se probíjíte nákupákem, sledujete cedule a stojíte jen ve frontách. Meli byste tam mít i chvíle, kdy je vám příjemně, máte pocit, že do Brna patříte a jste součástí jeho dědictví. Proto jsme doslova hltali místní architekturu, historickou tradici a dědictví Brna. Připravili jsme se na soutěž a navštívili jsme místa s kvalitní architekturou, kostely, všechno.

Kdo vás prováděl?

Samozřejmě jsme měli příležitost nechat se uvést tehdejším městským architektem Michalem (Sedláčkem, pozn. red.), který je v tom skutečně angažovaný, pročetli jsme si časopisy a knihy a provedli nás i naši místní čeští kolegové.

Opíráte svůj návrh o identitu Brna, jak se vám ji podařilo určit?

V prvé řadě není možné okopírovat ani pochopit místní identitu, protože to je nadčasová vlastnost o mnoha vrstvách. Ale dokážeme prohlédnout třeba na příkladu nedaleké Vídně, že do ní tamní hlavní nádraží nezapadá. Patří spíš k hotelu Ibis a Novotelu, železnici, půjčovnám aut a parkovišti McDonald’s. A v jeho okolí je jen provoz, máte tam neustálý pocit dopravního frmolu, nikdy se tam necítíte v pohodě. 

Chápeme to nádraží, a takový je územní plán jižní čtvrti, který jsme nedělali, že je umístěné kousek od centra, což umožňuje výstavbu tří nových městských částí – jedna naproti přes řeku, druhá za nádražím a třetí mezi nádražím a centrem. Zabere možná tři generace, než ty čtvrti začnou plnit svou obytnou a smíšenou funkci. Ze všeho nejdřív tak může být nádraží spouštěčem Brna budoucnosti, Evropského města. Nemluvím o městě mrakodrapů, Brno je mezinárodně propojené, ale není to Vídeň nebo Berlín.

Nádraží jsme navrhli ve dvou vrstvách. První je v úrovni očí, kde budou všechny bulváry a zejména nádražní náměstí a vstupní hala navržené jako součást kulturního odkazu Brna. Jako přátelské, postavené z pěkných materiálů, ne jen oceli a skla, s detaily a ornamenty, aby se tam lidé cítili příjemně. Nemohou tam být monofunkční ulice – jen pro dopravu, musí být polyfunkční – to je to propojení s Brnem. Tam by se v budoucnu mohlo vyvinout několik stylů. Doufáme ve spolupráci s místními architekty, kteří se dokážou velmi dobře vyrovnat s historií, když navrhují do starých měst. 

Nádraží jako takové, srdce železničního koridoru, je o patro výš, na náspu. Je to netypické, moderní a velmi efektivní. Okraje a terminál a všechny funkce kolem nádraží mohou být vnímány jako část budoucího odkazu Brna. Máme tam tedy oba přístupy – terminál se sklem, solárními panely, sběrem dešťové vody, ale kde se budova dotýká země, je cihlový podstavec s mnoha programy a novou urbanitou do 50 metrů od nádraží.

Co bylo nejsložitější?

Tak byla to soutěž, což bývá těžké, soutěžili jsme proti evropským kancelářím. Analyzovali jsme, jestli zvládneme nádražní halu a parter opravdu vysoké kulturní a architektonické úrovně, zatímco nástupiště s kolejišti zůstane velmi jednoduché. Tak se utratí peníze právě tam, kde to chceme krásné, a přitom bude vlaková část jednoduchá a efektivní. Usilovali jsme o to, abychom do návrhu dostali tohoto dvojího ducha.

Nové nádraží má být odsunuté od centra, byl to dobrý nápad?

Ano, myslím si, že to byl mistrovský tah. Než se uspořádala soutěž, proběhla urbanistická debata, velmi politická, kde by nádraží mělo být. Já jsem přesvědčen, že městští plánovači udělali správné rozhodnutí. Co je velmi důležité, železniční infrastruktura se teď může stavět ve vakuu, ne ve stávajícím koridoru, kde je provoz a lidé, takže mohou stavět efektivně, rychle a bezpečně. Dále nádraží umožní vznik a rozkvět tří čtvrtí a perspektivu pro bydlení, kulturu a byznys. Nebude tedy jen infrastrukturním řešením ale spouštěčem urbanity. 

Územní plán, který jsme dostali, obsahuje zásadní detaily jako přední bulvár, který je napojuje na řeku, kde bude velký park, důležitý pro rozliv Svratky při velkých vodách a pohlcování klimatické změny, a ten se napojuje zpátky ke starému viaduktu a Malé Americe a historickému centru. Jsem přesvědčen, že to není jen o nádraží ale širším plánu města včetně řeky, a vznikne tak krásný urbánní impuls k rozvoji města. S ulicemi, tramvajemi, chodci, cyklisty, myslím, že je to velmi pěkně udělané. Taky toho nebudeme muset tolik zbourat. Když se dělá nové nádraží v původní zástavbě, tak se musí zbourat půlka města. My budeme pracovat na zelené louce a brownfieldech a obnovíme staré rozhraní města v novém nádraží. 

Zmínil jste napojení na řeku, pocházíte ze země, kde je vodní doprava běžná věc, můžeme se těšit na nějakou navazující říční dopravu?

Neuvažovali jsme úplně o vaporettech jako v Benátkách, ale spíš o kajacích pro děti. Bylo by opravdu cool, kdyby po řece pluly nějaké čluny, ale tady je to omezené. Jsou tu přehrady a jezy, takže by to moc nefungovalo. Ten velký park bude mít přírodní břehy a městské pláže, kde se bude piknikovat a brouzdat ve vodě.

Adriaan Geuze se narodil roku 1960 v Nizozemí, je zakladatelem a ředitelem tří poboček West 8 v Rotterdamu, Severní Americe a Bruselu a má více než 35 let zkušeností v oblasti krajinářské architektury, urbanismu a řešení infrastruktury. Pod jeho vedením atelier West 8 uskutečnil celosvětově stovky vyhledávaných realizací, například Governors Island v New Yorku, parku Madrid RIO ve Španělsku, nábřeží Toronta v Kanadě a úpravy Jubilee Gardens v Londýně. Získal ocenění jako nizozemská Prix de Rome, cena Maaskant, cena Oeuvre za architekturu udělovaná Mondriaanovým fondem, ocenění ARC Oeuvre Award a ULI Netherlands Leadership Award. Mezi mezinárodními oceněními vyniká Cena Veroniky Rudge Green za městský design (Harvard Design School) a cena Sira Geoffreyho Jellicoea, nejvýznamnější ocenění v oboru krajinářské architektury a nejvyšší pocta, kterou uděluje Mezinárodní federace krajinářských architektů (IFLA).

Virtuální model hlavního nádraží Brno