Les do kapsy, soběstačné domy nebo obnovy mokřadů se utkají o Adapterra Awards 2022

Adaptační opatření se snaží klimatickým změnám přizpůsobit tak, aby česká krajina fungovala i v budoucnu a aby města zvýšila odolnost vůči přehřívání a suchu. Přírodě blízká řešení doplňují zeleň a vodní prvky do krajiny i zastavěných území. 

BRNO – Do čtvrtého ročníku soutěže Adapterra Awards se přihlásilo bezmála sedmdesát realizovaných projektů, adaptačními opatřeními reagují na dopady změny klimatu. Opatření se přizpůsobují novým podmínkám tak, aby česká krajina fungovala dlouhodobě a aby města zvýšila svou odolnost vůči přehřívání a suchu. Přírodě blízká řešení na jednu stranu umožňují zadržovat dešťovou vodou v krajině, na druhou stranu přirozeně chladí okolí v horkých dnech.

Mezi přihlášenými projekty najdeme přírodní úpravy potoků, obnovy mokřadů i alejí, příklady udržitelného bydlení, zelené střechy či snížení energetické spotřeby v administrativních budovách. „Hezkou ukázkou je například vznik biocentra s protipovodňovou ochranou v Kojetíně nebo krajinné úpravy s travnatými pásy a alejemi v okolí Vohančic, kde docházelo ke splachu bahna do obce. Ve městech, kde není tolik prostoru jako v krajině, pak lze chybějící zeleň třeba zajistit jako „les do kapsy“, který vysázeli žáci pražské ZŠ Jana Wericha. Na ploše o velikosti dvou tenisových kurtů hustě vysázeli téměř tisíc malých stromků,“ vysvětluje Andrea Křivánková. 

„Usychání stromů, častější nároky zeleně na zálivku ve městech, prašnost nebo splachy bahna z polí, vlny veder a jejich vliv na zdraví obyvatel, přívalové deště a přetížení kanalizace představují některé z výzev současnosti, na něž musí města, obce, ale i soukromé firmy a vlastníci reagovat. K tomu přidejme energetickou náročnost budov a jejich energetickou nesoběstačnost, která se stává v dnešní době stále aktuálnější záležitostí,“ vyjmenovává garant projektu Michael Hošek z Integra Consulting některá z témat, na něž se soutěžní projekty zaměřují. 

Samostatnou kapitolu pak představuje bydlení a pracovní prostředí, kdy se obvykle letní přehřívání budov řeší klimatizací. Ta ale pouze přenese teplo zevnitř ven a spotřebuje při tom spoustu energie. Výhodnější je proto využívat k chlazení zeleň, ať už formou zelených střech či fasád, které se začínají stávat již běžnou záležitostí. V soutěži se objevují například na velkých kancelářských budovách (nová administrativní budova ČSOB HHQ V Hradci Králové), v ubytovacích prostorech (Flight Park Javorový v Třinci) či rodinných domech. „Mít zelenou střechu se pomalu stává standardem, proto se v naší soutěži objevují udržitelné budovy, které laťku posunují ještě dál. Pracují s fotovoltaickými panely, pasivním chlazením nebo využitím dešťové vody. Mohou být nakonec i bez napojení na inženýrské sítě, protože si veškerou energii vyrobí a spotřebují samy, jako třeba Český soběstačný dům v Kyselově v jižních Čechách,“ dodává Andrea Křivánková. 

Soutěž pořádá Nadace Partnerství a Integra Consulting pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Finalisté, které vybere odborná porota, mohou na podzim získat jednu z osmi cen i finanční odměnu 100 tisíc korun od partnera soutěže, Nestlé Česko. Vyhlášení vítězů se uskuteční 1. listopadu. 

Adapterra Awards slouží také jako databáze příkladů dobré praxe, již mají inspirovat širší veřejnost k vlastním přírodě blízkým opatřením. Promyšlenou úpravou lze často docílit ohromujících výsledků, přesvědčte se sami na Adapterra Awards.

(Titulní foto: nová budova ČSOB v Hradci Králové)