Do Krkonoš míří 6 originálních útulen. Navrhli je a vyrobili studenti architektury

Ani déšť, ani vítr už nebudou návštěvníkům Krkonoš znepříjemňovat život. Od jara tam na ně bude čekat šest neobvyklých útulen, ve kterých můžou přečkat nepříznivé počasí. Navrhli je a sestavili studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze. Přes zimu budou vystavené před fakultou v pražských Devicích, pak se KØMEN, ATÜLN, JENGA, OKO, STAN a SILO přesunou do Krkonoš.

 

Po úspěšné spolupráci na lávkách svěřila Správa KRNAP studentům ČVUT projekt nových útulen. Tyto nouzové přístřešky slouží v horách na křížení pěších tras, není jich ale dost a některé už dosluhují. Dvě útulny proto nahradí stávající ve špatném technickém stavu a další čtyři se objeví na nově vytipovaných místech.

Studenti měli za úkol vytvořit přístřešek, kde si mohou turisté odpočinout, nebo se schovat před nepříznivým počasím. Omezením byla maximální velikost 16 m² zastavěné plochy a cena, která neměla překročit 60 tisíc korun za jednu útulnu. Projekt odstartoval v říjnu, kdy se z celkem 30 návrhů vybralo šest k realizaci. Na těch pracovali studenti v šesti týmech, na samotnou stavbu pak většině z nich musely stačit první dva lednové týdny.

Výsledkem je šest zcela originálních staveb. Inspirací byla studentům místa, na kterých budou útulny stát, výhledy na hřebeny Krkonoš nebo běžné turistické vybavení, jako je stan. Návrhy musí obstát v náročných klimatických podmínkách a jejich konstrukce by měla fungovat na principu stavebnice, aby je mohli v Krkonoších používat opakovaně. Řešení přinesli studenti inovativní a zábavná.

KØMEN

KØMEN nahradí trouchnivějící áčkovou útulnu na toku Bílého Labe. Inspirací útulny byl společně s reliéfem Krkonošských svahů blízký Balvanový vodopád. „Nepravidelný, ale kompaktní tvar vyvolává pocit bezpečí, světlé dřevo v interiéru kontrastuje s plechovým opláštěním a špatným počasím. Fasáda z falcovaného plechu odolá horským podmínkám, díky zvolenému materiálu bude stárnout a měnit svůj vzhled stejně, jako kámen porůstá mechem,“ popisuje svůj návrh Julie Kopecká.

ATÜLN

Z tradiční formy přístřešku vychází návrh ATÜLN, útulny na Klínové cestě. Její dominantou je okno v čelní stěně, které nabídne jedinečný výhled. Vyvýšený vstup zase umožní přístup i v závějích sněhu. Vnější obklad je z opalovaných prken. „Tato tradiční japonská úprava dřeva má nejen estetickou funkci, ale zvyšuje odolnost dřeva vůči povětrnostním podmínkám, plísním a škůdcům a prodlužuje jeho životnost,“ dodává autor ATÜLN Pavel Struhař.

JENGA

Pro útulnu pod Dvoračkami vymyslel autor Jakub Daniel prostorový koncept dřevěných boxů, ze kterých lze rychle a snadno stavbu sestavit a v případě poškození každý modul jednoduše opravit nebo vyměnit. Boxy jsou vyrobeny z masivních dřevěných CLT panelů a jejich rozměry v nich umožňují pohodlně sedět i ležet. Dřevěnou konstrukci chrání fasáda z vlnitého průsvitného sklolaminátu.

OKO

Pro celoroční používání na vytížené turistické trase je uzpůsobena útulna OKO na Rýchorském křížení. Její přízemí se v létě otevírá a tím zvětšuje pobytovou plochu pro odpočinek. Na zimu se velké okenice uzavřou a útulna se stane útočištěm, ve kterém je možné v nouzi přenocovat. „Z tmavé fasády vystupuje pouze jeden prvek – střešní okno z tvarovaného plexiskla. Je to oko útulny, do kterého může pozorovatel vstoupit a vnímat okolní dechberoucí krajinu,“ vykládá koncept autor Roman Hrabánek.

STAN

Útulna nedaleko soutoku řeky Mumlavy s Lubošskou bystřinou bude sloužit návštěvníkům vracejícím se z hor zpět do Harrachova. „Hlavní inspirací byl stan, který také poskytuje nouzové přespání a rychlý komfort, když jsme právě na cestách,“ říká o návrhu autorka Markéta Laštovičková.  Zdánlivě jednoduchý koncept ale díky nepravidelnému zkosení střechy dává útulně nový, rafinovaný výraz.

SILO

Originálně přistoupil k zadání Jakub Kochman, autor útulny na Slunečné stráni u Svobody nad Úpou. Pro minimalistickou stavbu ve tvaru válce se rozhodl využít staré ocelové silo, které získal za cenu šrotu. „Zvažovali jsme různé možnosti výroby a nejvhodnější nám připadá recyklace starých a dále nevyužitelných materiálů nebo výrobků. Přišla nám důležitá také možnost reprodukovatelnosti, aby se útulna mohla zároveň stát určitým symbolem.“ SILO stojí výsypkou vzhůru a je zapuštěno půl metru pod zem. V silu jsou dva průzory. Podélný směřuje do otevřené krajiny, příčný nabízí pohled na rozcestí, takže je vidět, kdo přichází.

 

 

Fotografie: archiv ČVUT a Jan Kratochvíl