Svobodný prostor města

Brněnský festival taneční improvizace Move the City 2014 se zaměřením na pohyb ve městě a taneční interpretaci architektonického prostoru začne prvním workshopem v pondělí 18. srpna. Jeho autorka historička umění Petra Hlaváčková přiblížila vznik, náplň a
Svobodný prostor města

Brněnský festival taneční improvizace Move the City 2014 se zaměřením na pohyb ve městě a taneční interpretaci architektonického prostoru začne prvním workshopem v pondělí 18. srpna. Jeho autorka historička umění Petra Hlaváčková přiblížila vznik, náplň a hlavní myšlenku této akce. Projekt je jednou z činností 4AM Fóra pro architekturu a média, které od září povede nový kulturní prostor PRAHA v centru Brna.  

Tanec a architektura. Co mají tyto dva zdánlivě neslučitelné světy společného?
Tradice propojování pohybu a architektury existuje již dlouho – např. ve škole užitých umění Bauhaus ve Výmaru a později v Desavě byl ve 20. letech pro studující architekty a designéry tanec povinnou součástí výuky. Cílem bylo  seznámit studenty lépe se zákonitostmi lidského těla, což se pak podle filozofie této školy mělo promítnout i v kvalitně navrženém designu a architektuře. Jednou ročně se všichni studenti a učitelé zúčastňovali společného vystoupení pro veřejnost organizované choreografem Oskarem Schlemmer, autorem triadického baletu. V něm Schlemmer mimo jiné vyjádřil zásadní momenty avantgardního umění – tanečníci se pohybovali v rámci přímek a diagonál a byli oblečeni do geometrických kostýmů v základních barvách.

Kde jste našla inspiraci pro uspořádání mezinárodního festivalu taneční improvizace v architektonickém prostoru?
Vzhledem ke svému zaměření jsem vždycky hledala možnosti propojení tance a architektury. Ovlivnily mě také taneční instalace v architektonických prostorech německé choreografky Saschy Waltz. Její choreografie pro konkrétní stavby jsou interpretací a uchopením specifik daného prostoru a objevují tak pro diváky aspekty architektury, které jinak zůstávají neviditelné. Když bylo například otevřeno muzeum MAXXI v Římě od Zahi Hadid, jehož prostor není jednoduché pojmout a pochopit, sloužili tanečníci se svými pohyby jako průvodci prostorem pro návštěvníky.

Je to tak, že hudbu v pojetí festivalu nahrazuje architektura?

U taneční improvizace neexistuje přesné zadání a choreografie. Tanec a pohyby vycházejí z člověka samotného a reagují na prostředí a situaci, ve které se nachází a hudba může být také její součástí. Tanečník může pohybem definovat prostor a svoji pozici v něm nebo reagovat v interakci s dalšími lidmi a podněty z okolí.

Jakým způsobem se lze nastavit na vnímání sebe sama i okolí a vyjádřit jej skrze tanec?
Jsou různé techniky, které umožňují ponořit se do sebe, být v kontaktu se svým vlastním pocitem a vyjádřit ho pohybem, jenž není dopředu vymyšlený. Záleží samozřejmě na přístupu lektora daného workshopu a jeho zaměření. Je mnoho přístupů k pojetí taneční improvizace. Může se například začít od základních meditačních cvičení, které postupně navazují na pohybové vyjádření.

Sama jste se prvního ročníku před dvěma lety účastnila jako tanečnice. Jak na vás tanec ve veřejném prostoru zapůsobil?
Je to svým způsobem osvobozující.  Člověk se dostane ven ze svojí obvyklé reality. Tanec v ulicích následuje většinou až po několika denním nácviku základních uvolňovacích technik, takže to není žádný šok. Obecně ale improvizace funguje jako terapie, člověk se cítí otevřeněji, mizí komunikační bloky. Kontakt mezi tanečníky vede k zajímavé interakci beze slov a niternějším prožitkům.

image

Podstatné jistě bylo i vaše studium taneční konzervatoře…
Když jsem dokončila studia moderního a klasického baletu na konzervatoři, měla jsem potřebu se proti tomuto přísnému a pro tělo do značné míry nepřirozenému přístupu vymezit. Přímým protipólem k baletu je taneční improvizace. Člověk v ní ani nemůže jít proti sobě, tanec reflektuje jeho duševní rozpoložení. V baletu člověk předstírá, v improvizaci vyjadřuje.

Spojila jste tedy tanec s druhým oborem, kterým je historie umění.
V rámci dějin umění se dosti zabývám architekturou, takže pro mě spojení těchto dvou věcí bylo zajímavé. Vědecké dějiny umění totiž do značné míry ztratily schopnost vyjádřit duchovní nebo emocionální rozměr architektury a umění, nepoužívají k tomu vhodné nástroje. Tanec to dovoluje, brání se racionální analýze.

Jakou podobu bude druhý ročník festivalu mít?
Druhý ročník Move the City přinese tři workshopy pro veřejnost vedené různými osobnostmi se specifickým přístupem k taneční improvizaci. Francouzka Myriam Lefkowitz se svojí skupinou představí techniku poznávání města a veřejného prostoru, při které je divák se zavřenýma očima veden tanečníkem a má tak možnost město procítit, nejen vidět. Běžně vnímáme věci hlavně na základě vizuálního dojmu a analyzujeme. Při této jiné procházce nezbývá, než se ponořit a nechat vést a tak vyvstanou jiné aspekty skutečnosti, které si člověk normálně neuvědomuje.

Choreograf Vangelis Legakis z Řecka zavítal do Brna už při prvním ročníku festivalu, jak lze jeho přístup definovat? (fotografie z jeho workshopu ZDE)
Jeho přístup je spojený s tradičním čínským cvičením čchi kung a performance se zaměřením na kolektivní práci ve skupině. Dílna se odehraje částečně ve studiu a částečně ve veřejném prostoru, kde poslední den vznikne site specific peformance. Dechová cvičení spolu s tanečním tréninkem vedou tanečníka od sebe samotného postupně ven k interakci s ostatními a s organismem města.

Třetím hostem je Slovenka Anna Sedlačková, jaký bude její workshop?
Anka se zajímá o poznávání struktur vlastního těla a jejich vyjádření pohybem. Součástí jejího přístupu je také zkoumání vztahu pohybu a hlasu.

image

Pro koho je festival určen?
Workshopů se může zúčastnit každý, nemusíte být tanečníkem. Od nenápadných cvičení a uvědomění si těla se dostanete postupně k tanci. Naopak já jako bývalá baletka mám občas větší problém než ostatní. Musím nechat tělo zapomenout, co jsem se dlouhá léta intenzivně učila. Součástí festivalu je i doprovodný program pro veřejnost. Ve čtvrtek se odehraje komentovaná procházka architekta Martina Zaička, který se zabývá tělesným aspektem architektury. Budeme zkoumat tělesnost a nahotu brněnského funkcionalismu. Od čtvrtka do soboty se budou moci zájemci zúčastnit již zmíněných smyslových prohlídek městem s tanečníkem a v sobotu proběhne v centru města závěrečná performance účastníků Vangelisova workshopu.

Jaký ohlas jste zaznamenali na minulý ročník?
Pro diváky závěrečné taneční procházky městem to bylo zajímavé narušení obvyklé každodennosti fungování veřejného prostoru. Cílem totiž je mimo jiné ukázat, co všechno je ve městě možné a připomenout, že město by mělo být svobodným prostorem různorodých skupin a jedinců. Často jsme totiž v zajetí obecně platných představ a libovůle představitelů města a veřejný prostor se tak stává nějakým výlučným místem. To v Brně platí dvojnásobně. Na náměstí Svobody dostanete na kole pokutu, zpřísňují se opatření podoby zahrádek restaurací, které v zimě nesmíte provozovat vůbec. Je zakázáno pití alkoholu na veřejnosti, což je tah namířený přímo proti bezdomovcům, stejně jako zábrany na lavičkách u hlavního nádraží, aby si na ně nikdo nemohl lehnout. Policisté jsou schopni pokutovat bezdomovce i několikrát za den, čímž zhoršují jeho již tak zoufalou situaci. Místo respektu a vytvoření města pro všechny zde panuje spíše snaha o kontrolu a přísné restrikce. A žádné ohňostroje ani komerční trhy to nezachrání. Takže Move the City je i připomenutím toho, že veřejný prostor by měl patřit všem a všichni by se v něm měli cítit svobodně.

Petra Hlaváčková

Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě MU v Brně, kde v současné době vyučuje historii meziválečné a poválečné architektury, nové přístupy v kurátorské praxi a feministickou teorii dějin umění. V letech 2008-2012 působila v Domě umění města Brna jako hlavní koordinátorka a spoluautorka projektu Brněnský architektonický manuál. V roce 2010 stála u založení 4AM Fóra pro architekturu a média, kde nadále působí a věnuje se hlavně kurátorskému výzkumu (výstavy: Lidé revoltující, Compact City, Zabij svého Fuchse, Psychoanalýza jednoho prostoru). Ve své publikační činnosti pro Art+Antiques, Artalk.cz a A2larm se věnuje především architektuře, feminismu, kulturní a lokální politice.

Move the City / organizační tým
Petra Hlaváčková, Lucie Sendlerová, Michaela Ondrašinová

www.forum4am.cz

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies