Šmédek: U SONO Centra jsem využil optické klamy architektury

Autor SONO Centra architekt František Šmédek. Foto Jiří Hloušek

BRNO – Klub SONO Centrum v mnohým ohledech nemá v České republice obdoby. Ať už pojetím fasády, spojením hotelu, klubu a restaurace, ale i akustickým řešením interiéru. O honosném klubovém prostoru hovoří jeho autor brněnský architekt František Šmédek.

Nejednoho návštěvníka překvapí prostor, který se při vstupu do klubu v prvním a třech dalších patrech otevírá. „Je to typický optický klam architektury. Černé sklo fasády nedává člověku měřítko. Člověk velikost domu porovnává podle oken, spočítá si podlaží. Tady je ale nevidí. Devět pater stavby je proto ukrytých a prostory klubu proto po příchodu můžou překvapit,“ popsal architekt, jehož tvorbou se prolíná motiv zaoblených křivek i objemů.

image

SONO Centrum v ulici Veveří v Brně. Foto Jiří Hloušek

Co pro vás znamená prostor?
Prostor je tím, co ohraničuje architektura. A když je dobrá, prostor na lidi působí dobře.

V SONO Centru, které jste s kolegy navrhnul, je práce s prostorem dobře patrná. Proměnil se nějak výrazněji projekt od chvíle, kdy jste se přihlásili do výběrového řízení?
Investor koupil pozemek a poté vybíral mezi pěti architekty, my jsme byly černým koněm, který se do soutěže dostal na poslední chvíli na doporučení známého. Soutěžilo se půl roku a první vize, se kterou jsme vyhráli, zůstala zachována. Naším cílem bylo od začátku zvýraznění zábavné a volnočasové funkce.

Klub může působit o mnoho větším dojmem než samotná budova z pohledu z ulice. Čím to?
Je to typický optický klam architektury. Černé sklo fasády nedává člověku měřítko. Člověk velikost domu obvykle porovnává podle oken, spočítá si podlaží. Tady je ale nevidí. Devět pater stavby je tak dobře ukrytých a prostory klubu proto po příchodu můžou překvapit.

Co vás inspirovalo při tvorbě neobvyklé tváře klubu?
Chtěli jsme, aby to nebyl usedlý objekt, který bude respektovat uliční čáry a výšky sousedních domů, proto jsme hmotu kaskádovitě zmírnili. Zvolili jsme dvě hemisféry, jenž vydefinovaly předprostor, protože jsme potřebovali vzhledem k účelu stavby velký prostor pro vyprázdnění klubu. Jako centrální prvek nám připadalo zajímavé sférické těleso. V prvním kole to byla koule, po modifikacích a zvětšení sálu se z koule stal elipsoid. Z průčelí sice vypadá jako koule, která obě půlkruhové hmoty sjednocuje. Motiv stavby vychází ze značky Dolby systému, aby objekt obsahoval jednoznačnou složku zvuku. Ta je tam obsažena i černou barvou, takže může objekt evokovat i vzhled reproduktoru.

Jak klub v reálu funguje z hlediska přirozené orientace návštěvníků?
Vstup do objektu pod průnikem tří zmíněných těles se po otevření ukazuje jako dobrá volba. Návštěvník není dezorientován, stoupá nejjednodušší cestou do sálu.

FOTOGALERIE z interiérů SONO Centra ZDE

image

Interiér koncertního sálu SONO Centrua. Foto Jiří Hloušek

Můžete popsat použité materiály?

Použité materiály jsme volili tak, aby to byly co nejjednodušší. Skelet budovy je odlitý ze železobetonu. Za nejdůležitější považujeme použití plně probarvených černých sférických skel, což není v Česku v takovém rozsahu a barvě k vidění. Tato skla zaručují 30 procentní útlum světla, což přináší úsporu při klimatizaci. Museli jsme modifikovat rozměr, protože skla nebyl schopen nikdo vyrobit. Nakonec jen tři sklárny na světě, jedna v Číně a další v Evropě, zvolili jsme tu finskou. Vzhledem k tomu, že jsou rádiusy stejné, nebylo zasklení nakonec o tolik dražší než klasická rovná fasáda. V každém případě oceňuji odvahu investora podržet tuto myšlenku až do konce. Fasáda díky sférickým sklům drží linie, kdyby byla rovná, tak to poskakuje a není pěkné. Ve své tvorbě uplatňuji kontrasty, některé části necháme v surovém stavu a přidáme perfektně stavebně nebo interiérově zvládnuté detaily, které akcentujeme. Obecně mám jako materiál rád sklo, které umožňuje velké tvarové možnosti.

image

Realizace víceúčelového domu v Pelicově ulici v Brně, v níž architektonické studio Šmédek sídlí. Foto archiv Šmédek, s.r.o.

Většina klubů dříve či později řeší problémy s hlukem. Vy jste s tímto „problémem“ mohli počítat od začátku, jak jste se jej zhostili?
Zadání investora bylo takové, že bude třeba utlumit až 126 decibelů až na úroveň 50 decibelů, což byla velká výzva. Specialisté, kteří počítají neprozvučnost od toho dali ruce pryč, protože výpočet by byl v tomto případě, který kombinuje různé materiály a neobvyklé tvary, dost nepřesný. Museli jsme proto využít skladbu několika vrstev pro případ, že by se ukázalo, že něco nefunguje. Nejdůležitějším prvkem je půlmetru tlustý kurpus elipsoidu ze železobetu, který má nejlepší možnou utlumovací schopnost.  Pak je interiérová vrstva poskládaná jako sendvič a dále zvuk tlumí exteriérový sendvič. Interiérový se skládá z několika sádrokartonových konstrukcí propojených různými minerálními vlnami, které jsou na sobě nezávisle uchyceny, aby se rezonance do betonu přenášely co nejméně. O utlumení nejnižších frekvencí se stará poslední vzduchová vrstva pod venkovním obkladem. Celý interiér je obložený látkou a dalšími hmotami z důvodu vnitřní akustiky, aby nedocházelo k odrazům a dozvukům. O tento aspekt se postaral Pavel Karlík, který má na starosti nahrávací studio SONO Records. Tedy člověk, který patří mezi nejlepší zvukaře v Česku. Požadavky na vnitřní akustiku byly jednoznačně určeny z jeho strany.

Setkali jste se při stavbě s nějakými výraznějšími omezeními?
Kdybychom stavěli na zelené louce, mohli bychom pracovat s pěti stranami, takto jsme se museli omezit na tři. Zpětně mi přijde, že když už do stavby šla taková investice, mohl investor najít nějakou lepší parcelu, aby stavba dominovala. Přistoupili jsme samozřejmě na řadu kompromisů, například jsme chtěli zachovat železobetonové balkony, které jsou ale nakonec potaženy látkou. Celý dům se stavěl za účasti Jiřího Štopla coby investora, jeho poradce a manažerem stavby byl Richard Kocman a třetím prvkem byl náš atelier. V této trojici jsme se bavili o každém investovaném prvku, z naší i ze strany investory jsme museli udělat řadu kompromisů. Výsledek je takový, že návštěvníci přicházejí do klubu, který na ně zapůsobí.

Předpokládám, že jste dosud nezpracovávali projekt, který by spojoval rovnou tři funkce – klub, hotel a restauraci.
V portfoliu už máme hotel i několik restaurací a dokonce i klubů. Propojení těchto prvků do sebe je široko daleko jedinečné i co se týká filozofie stavby. Myslím, že i ve střední Evropě. V Praze je sice Lucerna, ale ta je bez ubytování, brněnská Fléda zase neintegruje restauraci. Investor to vymyslel cíleně, protože to široko daleko není. Ubytování tu není primárně pro hvězdy, které budou v klubu vystupovat, ale má sloužit návštěvníkům, kteří mohou přijet ze spádové oblasti dvou set kilometrů.

image

Návrh vinařství Mirvín, které sledovalo tvarovou inspiraci vývrtky. Vizualizace Šmédek, s.r.o.

Jsou vaším dílem i interiéry?
Zakázku jsme dělali od urbanisticko-architektonického začlenění do posledního interiérového prvku, což byla podmínka z naší strany. Takto ostatně pracovali i funkcionalističtí architekti.

Na koncertu N.O.H.A. mi její zpěvák MC Chevy říkal, že se v hotelových pokojích kvůli hluku během koncertů patrně nebude dát spát. Je to pro vás problém?
Investor do toho s tím šel. Počítá s tím, že v hotelu budou ubytováni návštěvníci akce. Pokud bychom chtěli utlumit vnitřní prostory, museli bychom postavit dům v domě a posadit jej na gumové podložky. Některé pokoje hlouběji v budově jsou přes zvukové kapsy dalších pokojů nicméně odhlučněné dobře.

Některé pokoje nabízejí nové výhledy na Brno. Byl to záměr?
Vzhledem k tomu, že jsme mohli atakovat devět podlaží, bylo jasné, že ze zadní části budou výhledy až do Bystrce. Výhledy ze tří zadních pokojů se směřovali tak, aby byly jedinečné.

image

Některé hotelového pokoje SONO Centra nabízí dosud nevídané výhledy na Brno. Foto Jiří Hloušek

Jak vnímáte to, že už na prvních akcích lidé cigaretami poničili dřevěnou podlahu pod pódiem?
Nechceme nikoho vychovávat, jak se má chovat na koncertech. Přejeme si, aby návštěvníky pěkné prostředí kultivovalo.

Z vaší tvorby je patrné, že rád pracujete se zaoblením všeho druhu…
Ve své tvorbě musím najít něco, co mě baví a tímto motivem jsou sférické prvky, stále experimentuji s kruhovými tvary. Vytvořil jsem například návrh vinařství Mirvín, které sledovalo motiv vývrtky. Děláme také projekt Snowman do Dubaje, což je neobvyklé spojení tří koulí. Je to taková pobídka, v Dubaji jsou investoři, kteří čekají na dobré nápady. V Dubaji nefunguje urbanismus, každá stavba má zaujmout sama o sobě. Při vzletu z místního letiště vnímáte klíčové stavby, a když uvidíte na poušti sněhuláka, začnete o tom přemýšlet. Rád pracuji s kontrasty.

image

Návrh hotelu Snowman, který by mohl vyrůst v Dubeji. Vizualizace Šmédek, s.r.o.

K vašim veřejně známý návrhům patří „oživení“ brněnského veletržního areálu hokejovým stadionem v pavilonu Z, novostavbě fotbalového stadionu a organicky tvarovaného mrakodrapu. Vedení BVV se proti němu zásadně ohradilo, jaká je aktuální situace?
Vazby na veletržní svět končí, musí si navrhnout program, podle kterého se půjde dál. V době internetu už výstavy mají jiný charakter, jejich tradiční pojetí se přesouvá na Východ. Dnes se složitě hledají polohy pro fotbalový stadion, ale z hlediska urbanizmu je výstaviště perfektně nachystané, infrastruktura je perfektní. Podle mě je zbytečně velký luxus, aby byl 15 minut od centra obrovský areál, který je po většinu roku uzavřený veřejnosti. Něco podobného bylo v Miláně, veletržní areál ale postavili za městem a v původním uspořádají EXPO a pak mu dají obytnou funkci. Podstatné je i to, že bychom stadion po vzoru Klagenfurtu postavili s kapacitou 21 tisíc, což je pro Brno dostatečné. Bylo by ji ale možno rozšířit na 35 tisíc například pro mistrovství Evropy.

image

Návrh nového využití brněnského výstaviště – stavba nového fotbalového stadionu, výškové budovy a umístění hokejového stadionu v pavilonu Z. Vizualizace Šmédek, s.r.o.

Když se vrátíme k vaší poslední realizaci, kapacita SONO Centra je maximálně tisíc lidí. Není to vzhledem k třistamilionové výši investice málo?
Celý koncept je udělaný tak, aby to byl klub a klubové zařízení a i když dojde velká hvězda, raději budou dražší lístky a VIP lístky pro ty, kteří ocení jedinečný zážitek. SONO Centrum by časem mělo mít mezi umělci kredit. Zahrají si na výborný aparát před menším publikem, které si užije produkci v CD kvalitě. Točit sportovní haly je pro kapely správný byznys, v SONO je cílem, aby měl z vystoupení zážitek i umělec.

image

František Šmédek

45 let

Absolvent Fakullty architektury VUT

SONO Centrum

Polyfunkční objekt Pellicova 3b (Cena Klubu Za starou Prahu 2010)

Kruhový dům v Moravanech

Fotbalový stadion v Jihlavě (Stavba Vysočiny 2007)

Obytný soubor Mníšek pod Brdy (nominace Stavba Středočeského kraje)

web Šmédek architektura a design

Vstoupit do diskuse

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *