Samozavlažujeme. Red Dot květináče, které vás pustí na dovolenou

Urbalive_pestebni_nadoba_1669Kc_nizka_1690Kč_vysoka

Léto přináší spoustu radostí, ale také pár starostí. V čase dovolených třeba se závlahou rostlin v interiérech bytů. Řešením může být ochotný soused, sofistikovaný čerpadlem poháněný zavlažovací systém, anebo český vynález – samozavlažovací květináče. 

O samozavlažovacích květináčích mezi lidmi koluje řada mýtů. Někomu se zdají příliš složité, drahé, vhodné jen pro určité rostliny. Jiní žijí v mylné představě, že existuje jednoduché pravidlo, jak často květiny v samozavlažovacích nádobách zalévat. Na následujících řádcích zjistíte, jak samozavlažovací květináče fungují, co je jejich předností i k čemu příliš vhodné nejsou.

berberis_image2

Samozavlažovací květináče: Spojené nádoby

Samozavlažovací květináče jsou dvě vzájemně propojené nádoby, které do sebe zapadají a obsahují speciální knoty či vzlínací šachty. Právě díky nim se zásobní voda ze spodní nádoby dostane do nádoby horní, kde se nachází zemina s rostlinami. Kořeny rostlin v samozavlažovací nádobě si tak berou právě tolik vláhy, kolik potřebují. Čerstvě vysázené rostliny zaléváme shora jen prvních pár týdnů, než prokoření. Poté už stačí doplňovat vodu jen do zásobníku.

Pěstovat květiny v samozavlažovacích květináčích není tak složité, jak si mnozí myslí. Zásady používání samozavlažovacích nádob zvládnou i opravdoví zelenáči – stačí zvolit správnou velikost květináče (raději vždy větší), přečíst si návod na sestavení a použít spíše hrubší substrát. Pokud květináč má místo knotů vzlínací šachty, je nutné napěchovat substrát i do nich. Postup při osázení je stejný jako u klasických květináčů či truhlíků.

schema_samozavlazovaciho_kvetinace_Calimera

Kvalitní samozavlažovací květináče a truhlíky  jsou opatřeny měrkou, díky níž je patrné, kolik vody je ve spodní nádobě. Nádoby samozavlažovacího systému na sebe nasedají tak, aby mezi nimi byla vzduchová mezera, která zajišťuje přísun vzduchu do substrátu a do oblasti kořenů. U venkovních samozavlažovacích květináčů kupujte jen ty s odtokovým otvorem. Ten musí být umístěn tak, aby vodní hladina nedosáhla až k substrátu. Zvlášť pokud jsou květiny schované pod střechou a prší do nich, je nutné, aby přebytečná voda mohla volně odtékat ven.

Ušetříte čas, zálivka vydtřží týden až tři

Květiny v běžných nádobách je třeba zalévat asi třikrát častěji, než ty se samozávlahou. Samozavlažovací květináč je schopen pojmout větší množství vody, které pak slouží jako zásobárna pro další dny. Knoty zajistí nepřetržitou závlahu podobnou přírodním podmínkám. Navíc vodu do truhlíku doléváte jen jedním či maximálně dvěma otvory (záleží na velikosti truhlíku), což také zalévání urychluje.

Urbalive_pesebni_nadoba_antracit_zelena_1669Kc_nizka_1690Kc_vysoka

Naneštěstí neexistuje jednoduché pravidlo, jak často vodu dolévat. Záleží na počasí, orientaci na světové strany, typu a velikosti rostliny. V tropickém horku určitě voda v truhlících nevydrží ani týden, ale při běžné pokojové teplotě je většinu rostlin v samozavlažovacích květináčích opravdu možné zalévat jen jednou za 2–3 týdny.

Vyrůstají z designu

Kromě toho, že tento typ květníků odpovídají zrychlenému tempu doby, existuje celá řada samozvalažovacích květináčů, které vynikají nejen svou funkcí, ale i nápaditým designem. Například společnost Plastia za své květináče Calimera získala nejprestižnější světovou designovou cenu Red Dot Award. Stejně tak se její pěstební nádoba Urbalive probojovala mezi finalisty letošní soutěže Czechdesign.

Calimera_prumer50mm_2499Kc_prumer35mm_999Kc

Pořizovací cena samozavlažovacích truhlíků a květináčů je přibližně třikrát větší než u klasických pěstebních nádob. Zdá se vám to příliš? Tak se zamyslete nad tím, kolik peněz vás stály muškáty, které jste po návratu víkendu našli uschlé, nebo jak vám kvůli nedostatku vody uhynula rajčata chvíli před očekávanou sklizní. Při výběru se vyhýbejte bezejmenným napodobeninám. Často vypadají velmi podobně, ale nejsou funkční.

berberis_image

V běžných květináčích se rostlinám postaveným na vytápěné podlaze nedaří. Kořenům se nedostává vláha a květina usychá. U samozavlažovacích květináčů je tomu naopak. Teplo, které stoupá vzhůru, jen urychlí vzlínání vody přes knoty, a tím i dostatečnou vlhkost zeminy u kořenů.

Samozavlažovací truhlíky a květináče jsou vhodné pro celou řadu pokojových a balkonových rostlin, ať už jde o letničky, trvalky, menší jehličnany a další dřeviny, ale také pro drobné ovoce, zeleninu, nebo dokonce houby. „Jediné, co v nich nedoporučuji pěstovat, jsou suchomilné a sukulentní rostliny. Naopak velkoobjemové truhlíky, jako například náš Berberis, vám umožní úspěšně pěstovat zeleninu nebo bobuloviny, jako třeba angrešt či rybíz. Výborně se v něm daří například kanadským borůvkám,“ uvedla Lenka Novotná ze společnosti Plastia.

 

Český vynález

Samozavlažovací nádoby vymyslel český lékař Tomáš Syrovátka. Autorské osvědčení pro tento vynález získal v roce 1982. Se společností Plastia spolupracoval Syrovátka při vývoji samozavlažovací nádoby Berberis a svými zajímavými podněty se podílí i na přípravě dalších. Plastia také se Syrovátkou vydala knížku Pěstujeme v samozavlažovacích nádobách. Samozavlažovací nádoby jsou velmi oblíbené nejen v Čechách, ale i v USA, Kanadě, Francii či v jiných zemích.

schema_samozavlažovaciho_truhliku