Karel Smejkal: Úspěch v Inspireli Awards si v Íránu cenili jako národní svátek

Architektonická soutěž Inspireli Awards je svého druhu největší na světě – ostatně minulého ročníku se zúčastnilo přes tisíc soutěžících z 99 zemí světa. Prezident a spoluzakladatel projektu Karel Smejkal prozrazuje, jak se zrodila ambiciózní soutěž s mezinárodním dopadem. 

Soutěž pro začínající architekty a studenty do 35 let Inspireli Awards letos dospěla do třetího ročníku. Už v druhém ale zaznamenali organizátoři pozoruhodné ohlasy. „Třetí místo tehdy získala Somayeh Ravanshadnia z Íránu. A ta nám oznámila, že její úspěch v Inspireli Awards je brán skoro jako národní svátek a její projekt netradičního řešení náměstí v Ázerbájdžánu je díky tomu zvažován k realizaci,“ popisuje Smejkal v rozhovoru.

Inspireli Awards 2017 je v plném proudu. Odkud pochází myšlenka vytvořit soutěž?

S kamarády Kamilem Šimkovičem a Jirkou Kadlecem jsme v roce 2010 založili fotografický web www.inspireli.com o bydlení (zkratka „inspire living“). Jeho cílem bylo prezentovat bydlení těmi, kdo ho sami tvoří, nebo těmi, kdo v něm bydlí. V říjnu 2013 jsem se s Kamilem účastnil prezentace našeho projektu v Londýně. Tam mě při prezentaci napadlo, že celý koncept změníme na soutěž podporující mladou generaci podle ideje, kterou mi předtím svěřil můj přítel Bořek Šípek. On vnímal těžkosti mladé generace v globálním světě a cítil povinnost těm talentovaným nějak pomoct. A on-line platforma, kde by mohl svým podpisem podpořit talentovaného jedince, se zdála jako ideální řešení. Po návratu do Prahy jsme se s Bořkem dohodli, že kompletně předěláme celé Inspireli a vytvoříme Inspireli Awards s cílem podporovat mladou generaci architektů celosvětově bez ohledu na jejich ekonomické, etnické nebo sociální podmínky.  Pustili jsme se ihned intenzivně do příprav a v květnu 2015 jsme spustili tzv. nultý ročník.

V Příběhu Inspireli Awards je zmiňována osobnost Václava Havla. Jak s tím souvisí?

Bylo to někdy na jaře 2013, kdy mi Bořek Šípek v Malostranské besedě vyprávěl, jak s Václavem Havlem plánovali vytvořit platformu, která by pomáhala začínajícím mladým architektům s jejich kariérou. Tehdy to ještě neměla být soutěž, ale klasická webová stránka na způsob osobních portfolií mladých architektů, ke kterým by Bořek mohl přidávat svá doporučení. Bořka trápilo, že v Liberci vidí talentované studenty a přitom cítil, že nemají jednoduše šanci. Náš projekt Inspireli se mu líbil, protože byl podobný tomu, co s panem Havlem zamýšleli a již nestihli zrealizovat. Václav Havel dokonce do celé myšlenky přizval i předsedu Evropské komise José Manuela Barrosu. Bylo totiž zřejmé, že pokud mají mít sílu někomu pomoci, musí to být mezinárodní projekt.

Ceremoniál Inspireli Awards 2016

Vím, že soutěž je mladá. Přesto by mě zajímalo, jestli už můžete v tuto chvíli pozorovat, jaký měla přínos pro vítěze minulých ročníků?

Zatím máme dva globální vítěze, čtyři regionální a dále ty, kteří získali druhá a třetí místa. Bezprostřední přínos jsme již měli možnost pozorovat při předávání druhého ročníku. Třetí místo tehdy získala Somayeh Ravanshadnia z Íránu. A ta nám oznámila, že její úspěch v Inspireli Awards je brán skoro jako národní svátek a její projekt netradičního řešení náměstí v Ázerbájdžánu je díky tomu zvažován k realizaci. Dále italský vítěz Giacomo Garziano byl požádán vedením v Kutné Hoře, aby na okraji památkové zóny UNESCO vytvořil sérii lávek a teras s výhledem na panorama Kutné Hory. Giacomo již Kutnou Horu navštívil a nyní pracuje na prvních návrzích. Jsme v aktivním kontaktu i s ostatními vítězi. Snažíme se jim pomáhat především s kontakty ve světě. Kromě jiného od nás všichni získali plné verze softwaru ARCHICAD v hodnotě okolo 250 000 Kč za licenci a prakticky trvalou propagaci na našich stránkách. Rád bych ještě zmínil, že jedním z nejvýznamnějších přínosů celého projektu je i do jisté míry otevření očí všem, kdo neměli ani nejmenší tušení, že architektura se neučí jen ve vyspělém světě. A tím nemyslím jen veřejnost, ale i profesory univerzit a rozhodně ne jen ty tuzemské.

Tady se musím zastavit. Taky jste několikrát zmínil, že mladí talenti se velice těžko prosazují, nebo minimálně prosazovali. Takže jaká je situace u nás v tuto chvíli? Jaké vyhlídky mají studenti architektury?

V této chvíli je absolutní nedostatek pracovních sil v projekčních kancelářích, takže většina studentů a mladých architektů má uplatnění. Problém v současné době není nedostatek práce, ale její náplň a ohodnocení a následně kariéra. Největším problémem je dostat se k realizaci, aniž máte za sebou stavbu podobného typu. Jednoduše na trhu převládá zvyk, že architekt, který postavil školu, staví školy. A ten, který postavil administrativní budovu, dostává další podobné realizace. V kontextu dané logiky, když jste začínající architekt bez realizace, nemáte příliš šanci. Proto jakékoliv zviditelnění, které se neodehrává jen uvnitř architektonické komunity, ale na veřejnosti, jako naše soutěž, může mít významný dopad na budoucí vývoj kariéry.

Součástí výhry je mentoring od odborníků. Jakou má podobu?

To je nyní novinka. Vyhodnotili jsme si, že našim cílem nemá být jen označit vítěze, ale dát mu maximum, aby se mohl dále rozvíjet. A vzhledem k tomu, že se nám daří navázat velice blízké vazby s nejlepšími architekty světa, požádali jsme je, zda by nebyli ochotni po nějakou dobu aktivně profesně „vychovávat“ naše laureáty. Konkrétně půjde o sérii 12 on-line callů, nebo v ideálním případě i osobních setkání. Cílem by mělo být obohacení profesního portfolia o nové projekty, zkušenosti a v neposlední řadě i jeho recenzi světově uznávaným architektem.

Loňský vítěz Giacomo Garziano a trofej Wings to the Future, jejímž autorem je Bořek Šípek

Jaké země jsou v soutěži zastoupeny nejčastěji? Přibyly letos nějaké nové?

Jsme celosvětová soutěž, která patří co do počtu účastnických zemí mezi pravděpodobně největší. V prvním ročníku se zapojilo 25 zemí, ve druhém již 99, což je většina světa. V minulých dvou letech co do počtu soutěžících dominovala Česká republika a Slovensko, následovalo Rusko, Írán a Arménie. Letos ještě soutěž není u konce a víme, že největší nápor přihlášených bude těsně před koncem. Již nyní ale vnímáme nárůst nových zemí jako jsou Libanon, Bangladéš, Indie, Itálie, Řecko. Osobně jsem velice rád i za země jako jsou Nepál, Peru, Filipíny, Mongolsko. Je to jednoduše úžasné, kolik zemí se hlásí a je skvělé, že se všemi soutěžícími můžeme vést on-line komunikaci a pochopit tak odlišnosti v našem oboru v celosvětovém měřítku.

Narazil jste na projekt, který vás opravdu bezvýhradně nadchnul?

Ano, ihned mě zaujal projekt Lagos’s Wooden Tower od kamerunského mladého architekta Hermanna Kamte, a to ze dvou důvodů. Jednak je to nádherná ukázka aplikace afrického designu do moderní architektury. Jednak je to moje slabost pro propagaci architektů z Afriky. K africké architektuře si většina evropské populace neměla předtím ani šanci zformulovat svůj postoj, protože, k mému zděšení, o její existenci a o existenci tamních univerzit nevědí ani mnozí profesoři, se kterými jsem se za ta léta měl možnost osobně potkat. Úsměvným potvrzením toho, jak může tento nový vliv designu oslovit architektonický svět, je vítězství tohoto projektu před několika měsíci v prestižní americké soutěži. Jsem rád, že náš projekt je plně podporován Africkou unií architektů a že takto pomáháme bořit předsudky a naplňujeme naše poslání podporovat mladé talenty ze všech koutů světa.

Jak si stojí mladí čeští architekti v porovnání s takto širokou konkurencí?

V prvním ročníku byl Jakub Hoffmann bezprecedentně nejlepší a vyhrál zaslouženě s přehledem. V minulém roce se do finále dostalo šest Čechů a tři Slováci (jsme česko-slovenský projekt založený dokonce v Bratislavě), což považuji za veliký úspěch. Letos je vše o mnoho těžší, protože jsou dvě kategorie a přihlašují se kompletní projekty s detailními popisy.  Mně osobně se líbí některé české projekty moc a věřím, že se ještě přihlásí velká spousta dalších. Byl bych opravdu rád, kdyby naši zvítězili. Bořek Šípek s Václavem Havlem by si našeho vítěze určitě zasloužili.

Ing. Karel Smejkal, Ph.D.

  • prezident a spoluzakladatel Inspireli Awards vystudoval České vysoké učení technické v Praze
  • roce 2005 získal na Katedře architektury doktorát
  • je spolumajitelem firmy Styltex, časopisu Architect+ a zakladatelem a předsedou Czech Deco Teamu
  • od roku 2016 je také místopředsedou neziskové organizace Obec Architektů
  • aktuálně se věnuje výzkumu Psychologické determinace činnosti architektů na ČVUT v Praze

Soutěž Inspireli Awards je spuštěna. Přihlásit se lze do konce ledna 2018 na www.inspireliawards.com.