Za zdí. Rodinný dům v Litvínovicích provokuje pedantskou čistotou
- 27. února 2019
- Obrazem
- Veřejné
- Realizace
- autor: Lucie Sigmundová
Sílu minimalismu demonstruje rohový rodinný dům, který se vyloupl uprostřed sídelní kaše v Litvínovicích. V reakci na okolní zástavbu volili architekti z Ateliéru 111 záměrně cestu absolutní čistoty. Ve vnějším výrazu střízlivá, až pedantsky se detailům vyhýbající stavba, ukrývá vzdušný interiér, který ústí do zahrady a malého soukromého atria. To od okolního světa dělí 2,5 metrů vysoká zeď.
Litvínovice se nacházejí asi pět kilometrů jižně od Českých Budějovic. Původní uliční strukturu přebíjí všemi směry se rozpínající sídelní kaše – zastavěné plochy vznikající developerskou formou zasíťování okolních, dosud nezastavěných luk a polí.
Kontrast mezi velikostí parcely a velkorysým stavebním programem vedl architekty k nestandardnímu umístění domu: posadili jej pouhé dva metry od hranic veřejného prostoru. Z těchto dvou stran nevede žádné oplocení. „Domníváme se, že tak úzký pruh mezi plotem a domem nepřináší tolik pozitiv, jako rozšíření veřejného prostoru až k samotné zdi domu. Využitím krajních možností usazení domu nabývá na dimenzi i soukromá zahrada, která z protilehlé jižní strany na objekt navazuje,“ popisuje architekt Jiří Weinzettl.
Půdorysně se dům podobá písmenu T vepsanému do nepravoúhlého čtyřúhelníku s jedním zaobleným rohem. Kratší z jeho dvou ramen zabírá garáž, dílna, technické zázemí a vstup se šatnou, umývárnou a toaletou.
Projít ze zádveří do samotného nitra domu znamená protáhnout se pomyslným „uchem jehly“. Pět schodů se rozevírá do hlavního obytného prostoru, jehož výška dosahuje přes čtyři metry. Kuchyň, jídelnu a obývák od sebe oddělují jen vložené nábytkové prvky.
Maximální vzdušnost a nestísněnost umocňují velká bezrámová okna spojující skrze krytou venkovní lodžii interiér se zahradou. Přes pracovnu a ložnici je možné francouzskými okny vstoupit do venkovního atria – mikrosvěta, který od ulice odděluje 2,5 metru vysoká zeď. Slunce odrážející se o její zaoblený roh propůjčuje atriu příjemnou atmosféru už od brzkého rána.
Zatímco interiér počítá s využitím řemeslných nábytkových prvků, přírodních materiálů i barev, ve vnějším výrazu je dům asketicky střízlivý. Zcela zde absentují detaily – střešní plášť je bez přesahu, omítka bez soklu a okna bez rámu. Tuto cestu architekti zvolili záměrně jako svého druhu odpověď na okolní všudypřítomnou přesycenost.